Přejděte na druhou stranu

Socialistická komediální fantasy. 1) V 80. létech jsem žil jinými věcmi, než televizí. O to větší překvapení zažívám nyní, jsa konfrontován s tímto produktem reálněsocialistické televizní tvorby více než dvacet let po vzniku. 2) Tento jemně satirický (tak jemně, že to dnešní divák snad ani nepostřehne) komediální seriál s prvky fantasy (společenství nájemníků ubytovaných v nouzi v hotelu Evropa na Václavském náměstí v Praze) může podnítit u nezasvěceného diváka otázky po množství trávy, kterou se tvůrce Jiří Melíšek spolu se schvalovací komisí sjeli, zatímco zasvěcený divák si vzpomene na dobový překlad gorbačovské perestrojky do slovenštiny - prekabátenie, jejíž (přestavby) nezamýšlenou ilustrací se toto dílo stalo. (09.10.2011)

Postupem dílů jsem pochopil ten velice lehký, trochu až crazy, styl humoru, o který se snažili. Též se mi zdálo, že přiběh se trochu usadil. Ale první díl je strašná hloupost, jíž skutečně je máloco rovno. Podobně i díl o opravě mateřské školy negativně vyčnívá. Není moc jiných snímků, kde bych se tolik styděl za herce, že v něčem takovém hráli. *** Update 2023: Viděno opět po 12 letech, vůbec nic jsem si nepamatoval. Nebýt komentáře na csfd, hádal bych se, že jsem to neviděl. S odstupem to vidím méně kriticky a jednu hvězdu přidám. Pan Dlouhý byl ve formě. A celkově se musí uznat, že příběhy byly blbé, ale soustředily se na malé lidi a cenily lidi šikovné. (23.10.2011)

Komedií bych tohle rozhodně nenazval, jelikož pokusy o humor jsou buď křečovité jako u Dlouhého nebo vyloženě mimo jako u Bohdalové. Každý díl začíná a končí zoufalým monologem J. Bohdalové, kdy se člověk dozví třeba, že si po práci koupí okurku. Střečkování V. Dlouhého je po celý seriál extrémně otravné a nevtipné. Kromě velké dávky nereálných bizarit, jako např. náhradní bydlení v hotelu Šroubek nebo Jandák v plavkách na schůzi ve vodě v komunitním bazénu, je seriál dost nudný a řekl bych, že i pro spoustu lidí dnes nesrozumitelný. Kdybych měl tento seriál vyjádřit barevně, tak bych volil šeď a vyblitou hnědou. (06.01.2020)

Komunální satira, kde je vše podrobeno vykreslení trablů pracujících s úřadem, který pro ně zajišťuje opravy bydlení. Takže se i u tak zkušeného autora, jakým Jiří Melíšek je, nevyskytuje cokoliv, co by se dalo nazývat dramatickým obloukem a vztahy a situace mimo cihly a maltu, se konají jaksi mimoděk a ani Jiřina Bohdalová to svými vnitřními monology nezachrání. Holt kde nic není, ani archivy nepomůžou. (23.07.2015)

Teď jsem viděl podruhé po 36 letech. N-Ost-algie. Nepamětníkům zkusím objasnit - tohle byl ani ne rok před sametovou revolucí jen o málo menší hit než Bony a klid. Panovala cenzura a tento seriál se pokoušel aspoň o pozitivní konstruktivní kritiku. Lidi se chechtali socialistické pracovní morálce a hlášky z něj si citovali jako dneska z Dědictví aneb k..va hoši. (31.01.2024)