Přejděte na druhou stranu

Jako milovník normalizačních seriálů jsem se na toto dílo těšil. Ale těžce jsem narazil. Jiří Melíšek bohužel není Jaroslav Dietl, Miloš Smetana Jiří Bednář nebo Karel Štorkán, takže dialogy jsou naprosto o ničem, nemluvě o ději (pokud se v tomto seriálu dá vůbec něco takového najít). A Jitka Němcová není Evžen Sokolovský, který sice k seriálům přistupoval jako totální rutinér, ale ta dynamika kancelářských dialogů a schůzování byla vždy zvládnuta na jedničku, a to včetně stranických mouder okresního tajemníka Pláteníka. Jestliže je seriálům Muž na radnici nebo Inženýrská odysea vyčítána určitá papundeklovitost, tak oproti tomuto seriálu jsou to doslova velkofilmové produkce. Tady nemám ani na chvíli pocit, že jsme v kancelářích nebo bytech, ale vyloženě cítím všude okolo kamery, osvětlovače, klapku, techniky a položené kabely. Působí to laciněji než bakalářské povídky, které se ale mohly opřít o skvělé herecké výkony. Zde všichni svorně podávají nejhorší výkony své kariéry. Nejspíše proto, že nemají co hrát. Jinak, ještě taková poznámka pod čarou. Až náhodný mladý divák uvidí (i když je nepravděpodobné, že by si seriál pustil), kterak paní v plné síle v podání Jiřiny Bohdalové říká, že už si měla užívat důchodu, nejsem si jist, zda to v něm nenahlodá určité pochybnosti ohledně toho ráje, ve kterém údajně žijeme dnes. (04.01.2024)

Komunální satira, kde je vše podrobeno vykreslení trablů pracujících s úřadem, který pro ně zajišťuje opravy bydlení. Takže se i u tak zkušeného autora, jakým Jiří Melíšek je, nevyskytuje cokoliv, co by se dalo nazývat dramatickým obloukem a vztahy a situace mimo cihly a maltu, se konají jaksi mimoděk a ani Jiřina Bohdalová to svými vnitřními monology nezachrání. Holt kde nic není, ani archivy nepomůžou. (23.07.2015)

Teď jsem viděl podruhé po 36 letech. N-Ost-algie. Nepamětníkům zkusím objasnit - tohle byl ani ne rok před sametovou revolucí jen o málo menší hit než Bony a klid. Panovala cenzura a tento seriál se pokoušel aspoň o pozitivní konstruktivní kritiku. Lidi se chechtali socialistické pracovní morálce a hlášky z něj si citovali jako dneska z Dědictví aneb k..va hoši. (31.01.2024)

,,Na Floridě mají tajfůny, v Rakousku laviny a my máme OPBH''. Tenhle seriál mi dost dlouho zdárně unikal. Po shlédnutí prvního dílu už chápu proč naši v našem podkrovním bytě při každém dešti dávali pod ty hnědé fleky na stropě v kuchyni a obýváku preventivně hrnce a to celé měsíce. Nejednou to u nás vypadalo jako u Lauferů ale pokrývači od OPBH asi měli melouchy jinde. Seriál moc komediální není spíše na vás dýchne ostalgie a dávno zapomenuté názvy. Kdo z mladých dnes ví co bylo nakupovat v ESU nebo jak se sháněl vepřík ze Slušovic... Naštěstí je seroš narván solidními herci, kteří místy skřípějící scénář zdatně drží na kolejích. Za tu nechtěnou legraci dávám hvězdu. * (09.05.2013)

Postupem dílů jsem pochopil ten velice lehký, trochu až crazy, styl humoru, o který se snažili. Též se mi zdálo, že přiběh se trochu usadil. Ale první díl je strašná hloupost, jíž skutečně je máloco rovno. Podobně i díl o opravě mateřské školy negativně vyčnívá. Není moc jiných snímků, kde bych se tolik styděl za herce, že v něčem takovém hráli. *** Update 2023: Viděno opět po 12 letech, vůbec nic jsem si nepamatoval. Nebýt komentáře na csfd, hádal bych se, že jsem to neviděl. S odstupem to vidím méně kriticky a jednu hvězdu přidám. Pan Dlouhý byl ve formě. A celkově se musí uznat, že příběhy byly blbé, ale soustředily se na malé lidi a cenily lidi šikovné. (23.10.2011)