Polytechnika

Kdo by byl řekl, že se takové věci budou dít i v mírumilovné Kanadě? O pár set kilometrů jižněji je to sice tradice, ale na severu se lidi jen tak nestřílí. Nejenom, že to bylo skvěle natočené, ale Villeneuve především dokázal charaktery představit tak, že jim člověk fandil, což se mi věru často nestává. Akorát to nemělo moc svižné tempo. 80% (31.05.2017)

Muž, ktorý NAOZAJ, ale veľmi moc nenávidel ženy !!! A to až v takom merítku, že sa ich razom rozhodol postrieľať, ako rešeto ! Volal sa Marc Lépine, bol kanadskej národnosti, kde sa taktiež rozhodol pre radikálny čin na univerzite École Polytechnique, kam prišiel po zuby ozbrojený, so zameraním sa na nežné pohlavie, ktoré počas tohto aktu neustále vyhľadával medzi totálne vydesenými študentmi, keď im k tomu nekompromisne “venoval” smrtonosné guľky bárs kde do tela, že akonáhle dokončil svoje „dielo” , ihneď spáchal samovraždu, pričom rodený Kanaďan Denis Villeneuve sa rovnako „rozhodol” na dvadsiate výročie po týchto hrôzostrašných, krvavých udalostiach, nakrútiť o tom mimoriadne znepokojivý, zimomriavkový snímok s minimalistickou čierno-bielou DP Pierreho Gilla, ktorá čoraz intenzívnejšie podtrhuje atmosféru, že už by sa dala normálne krájať. Je spracovaný jednak z pohľadu postáv, ako sú - Jean-François, očitý študent, ktorý bol priamym účastníkom tohto šialenstva, alebo Valérie, ktorá stála priamo zoči-voči pred útočníkom. I jemu samotnému je zahrnutá „veľkorysá starostlivosť” . Sekvencia spadajúca do tejto kategórie je presne tá, keď Lépine vstúpil po prvýkrát do katedry, kde najprv rozdelil ženy naľavo, mužov napravo. Chlapov vyhnal von, kedy sme si mohli iba domyslieť, čo sa dialo v uzavretej miestnosti, pretože potom kamera sledovala iba Jeana-Françoisa, ale bohužiaľ, prišlo i na Val, a to nie je vôbec pekné pre môj zrak, vidieť "Montreal Massacre" vo svojej najväčšej kráse, kedy my diváci, nie sme od toho vôbec ušetrení ! Ešte boli sekvencie po týchto výjavoch, kde som pozoroval citované charaktery, ako sa následne vysporadúvajú so životom... Trvá to slabých 80 minút, ktoré sú vskutku precízne, majstrovské ! Villeneuve je režisérom s talentom pre navodenie dôveryhodného prostredia ! (26.12.2019)

Začal jsem trošičku pátrat, co je ten Denis Villeneuve zač a vypatrál jsem tenhle černobílý, francouzsky namluvený snímek mapující jeden prosincový den na montrealské polytechnice roku 1989. No jo, zase nám cpe nějaký umění, říkáte si. Ale omyl, vážení! Polytechnika je velmi syrové drama ze školních lavic, jež rozebírá traumatický dopad brutálního teroristického činu na psychiku mladého člověka. Svým mrazivým pojetím mi to v mnohém připomnělo vynikajícího Slona Guse Van Santa, který se věnoval masakru na střední škole v americkém Columbine. Villeneuve ve svém filmu využívá podobných metod, černobílá kamera nám přibližuje nevzhledný interiér budovy a komplex dlouhých chodeb, plíživé ticho a hmatatelnou bezmoc střídá hrůzný rachot hřmící zbraně a s ohledem na minimum dialogů nám snímek zprostředkovává příznačně tísnivou atmosféru. Výborná jednohubka na sychravý podzimní večer. (20.11.2015)

Denis Villeneuve dnes již patří mezi ty nejzajímavější a nejoslavovanější režiséry dneška, ale Polytechnika je jedním z jeho prvních celovečerních kousků a je nutno podotknout, že velice povedeným. Dějově se podíváme do roku 1989, kdy probíhalo nejenom politické zemětřesení ve střední Evropě, ale zároveň si to nakráčel student Montrealské polytechniky do školy s puškou a rozhodl se postřílet všechny ženy. Silný námět podle skutečné události umocňuje černobílé vizuální pojetí. Událost je zobrazena z několika pohledů a společně s poměrně krátkou stopáží dělá z filmu poměrně údernou a vizuálně i dějově silnou záležitost. Všem doporučuji podívat se na nějaké Villeneuvovi starší filmy jako je Polytechnika nebo Požáry. Už tady se jednalo o vynikající počiny začínajícího režiséra. (23.12.2019)

Prosinec 1989. Masakr, který otřásl Montrealem. Bez zvuku policejních sirén, houkaček sanitních vozů. Jenom pečlivá rekonstrukce, která je brána z několika úhlů, či pohledů. Pohledu vraha, obětí, přeživších. Naprosto skvělý film, při jehož sledování, jsem místy ani nedutal a byl celou dobu úplně potichu. To se mi opravdu nestává moc často. Vše doprovázeno podmanivou hudbou, která dělá z téhle hrůzné a tragické události, vynikající, filmový zážitek. (08.06.2014)