Polytechnique
Polytechnique
Polytechnique
Režie:
Denis VilleneuveScénář:
Denis VilleneuveKamera:
Pierre GillHudba:
Benoît CharestHrají:
Maxim Gaudette, Sébastien Huberdeau, Karine Vanasse, Evelyne Brochu, Eugénie Beaudry, Ève Duranceau, Melantha Blackthorne, Sophie Desmarais, Louise Proulx (více)Obsahy(1)
V prosinci roku 1989 vstoupil mladý muž do dveří montrealské Polytechniky, v ruce měl pušku a toužil zabít co největší počet žen. Na své pouti po budově střílel ve jménu podivného antifeministického myšlenkového konceptu. Na těchto událostech založený film Denise Villeneuva není pouhou „rekonstrukcí" tragických událostí tehdejší doby, ale intimně laděným pohledem na hrůzu lidské krutosti skrze nazírání dvou protagonistů, kterým daný zážitek navždy změní život. Černobílá kamera pomalu pluje chodbami rozsáhlého komplexu budov, aby nejen sledovala nekompromisní řádění mladého vraha, ale také aby zachytila prchavé okamžiky posledních záchvěvů lidského života. (Zlín Film Festival)
(více)Recenze (118)
Já myslím, že takto se lidé, kteří jsou tváří v tvář smrti nechovají. Aby v podstatě nikdo nekřičel, nehroutil se, neprosil o život, dokonce s násilníkem poměrně v klidu diskutoval o tom zda je či není feministka.. A ten chlapec, co tu hrůzu prožil nakonec jede domů, navečeří se a spáchá sebevraždu? Věřil bych, že spáchá sebevraždu za nějaký čas, až mu vše dojde a má výčitky svědomí že třeba víc nepomohl, ale bezprostředně poté? Ač je film pěkně natočený , je v něm spousta zbytečných klišé a dialogů a nelogičností. Já tomu prostě nevěřil - Elephant je pro mě jednička.. ()
Tenhle film ve mě vzbuzuje zhruba stejné emoce, jako když se o podobném případu dočtu v novinách. V rychlosti si projdu článek, řeknu si, že je to děs, co se na tom světě děje a pak přetočím na zadní stránku, kde s mnohem větším zaujetím prostuduju sportovní výsledky. Do hloubky nejde Polytechnique ani náhodou. ()
"Len pre náročných" ()
Dokumentární kamerou natočený příběh masakr, nic víc ani míň. Film,který nenechá diváka vydechnout. ()
Silně pocitovej film. Depresivní černobílej obraz tomu sluší, do toho fenomenální kamera i skvělá hudba. Film nicméně nejde víc do hloubky a pořádně nerozvine tři hlavní charaktery, ale v podstatě jen dokumentaristicky zobrazuje dění okolo těch tří. Což je škoda. Poslední třetina je oproti původním dvěma vyloženě slabší. A proto i slabší čtyři hvězdy. ()
Mierne sklamanie by som povedal. Prvých asi 50 minút bolo veľmi fajn, príjemná kamera, pekne prestrihané a tak nejak som mal pocit, že to malo skončiť pri scéne s výfukovými plynmi. Ale to by bolo asi až moc krátke, že? ()
V dnešní době už nás nějaký útok v americké (či zde kanadské) škole snad ani nezvedne ze židle, to je smutná realita dnešních dní. O to více je ale potřeba na to upozorňovat a to se zde talentovanému režisérovi, jakým Denis Villeneuve bezpochyby je, povedlo na výbornou. Film je pojat poměrně minimalisticky a svou nepřehnanou stopáží nenechá diváka vydechnout. S postupem času emoce gradují a svou roli v tom hraje i černobílé zpracování a snaha tvůrců zachytit celý masakr detailně, ale zároveň decentně a s respektem ke všem útokem dotčeným. ()
Mohl to být film s velkým dopadem na diváka, ale vše bylo dle mého promarněno jakousi nízkorozpočtovitostí, či televizností, kterou z toho vnímám. Každopádně feministické hnutí se asi těžko sebekriticky zamyslí nad možností, že díky honu na čarodějnice, který je dnes ještě daleko hysteričtější, než ve zobrazené době, se oko podobně vyšinutých jedinců obrátí občas jejich směrem. I kvůli nim samotným. ()
Film z trochu jiného ranku, než běžně sleduju. Nějak mi to ale pořád visí v hlavě. Denis Vilenuev mě zatím žádným filmem nezklamal (a to nejsou zrovna lehké na sledování ani bez chyb). Je to autor, který dnes jede áčkovou produkci v Hollywoodu, ale vyšel z artové scény. Polytechnika je depresivní snímek, obsahem nelehký na sledování. Kamera je geometricky precizní, dialogy minimalistické, atmosféra silná, výkony herců dobré. Výtku mám akorát k použití nekontinuální formy. Nesedla mi a ani moc nechápu, proč ji režisér zvolil. ČB zpracování naprosto chápu. Film podle všeho nejprve pustili rodinám obětí, které posléze daly k jeho zveřejnění svolení. Ta krvavost by tam v barvách byla hodně velká. Poutavě natočené, ale děsivé a smutné. Villeneuev mohl spadnout tématem do kritické roviny, společenské i politické, ale místo toho se rozhodl příběh pojmout realisticky a nechává diváka, aby incident, pohnutky vraha i další motivy zpracoval sám v sobě. Ve výsledku tak snímek funguje především jako pieta obětem. Film doporučuji, ale stejně tak doporučuji se na jeho sledování nějak psychicky připravit. Místy se na to nekouká snadno. ()
V primeranej dĺžke výstižné, priame pokiaľ ide o akciu, neľútostne strhujúcu akciu, a filmársky vynikajúce. Villeneuve vie podať tieto témy obzvlášť okázalým spôsobom, aj keď pokiaľ ide o skutočné udalosti prihliada sa na podobné výplody zväčša menej prísnym okom alebo so strachom priznať slabšie dojmy (Pianista - konkrétne nie môj prípad, ale mnohých). Polytechnique sa môže pýšiť významne ohľaduplným prevedením v precíznom nasnímaní rôznych pohľadov a pokusom o preniknutie do ponímania myslenia a predostrenia následnosti činov masového vraha, ktoré sa úplne nepodarilo. Dejové odbočky pôsobia vo vývoji situácie rušivo a kazia budovanú atmosféru. Podobný neskorší snímok Utøya sa dokázal 1,5h sústrediť výrazne iba z jedného pohľadu (obeť) na súvislo nepretržitý útek pred extrémne brutálnym terorom od úkladnej beštie. Práve preto sa v tomto prípade nakoniec nemilo držím priemeru. Film sa stráca miestami sám v sebe a mnohokrát sa nedá určiť čo chcel autor danou scénou povedať alebo čo sa práve deje a tak vytráca vlastný efekt. Čiernobiely obraz je vizuálne fungujúcim plusom. ()
Pozeral som film, nie rekonštrukciu. A film je to výborný. Len pre náročných. ()
Nešťastná událost v 89.roce na univerzitě Polytechnique de Montreal převedená na filmové plátno. Opět se mi potvrdilo, že ačkoliv jsou v Quebecu schopni natočit velice vtipné a veselé filmy, jejich parketou je drama. Karine Vanasse, Maxim Gaudette a Sebastien Huberdeau předvedli výborné herecké výkony. Jednoduchá hudba i dialogy nevadí, atmosféru to naopak podtrhuje. Nejmrazivější na celém filmu je skutečnost, že se to opravdu stalo. Jak se může něco takového stát? Nechápu... ()
Hutné skvelo natočené,silny námet. ()
Zpětně jsem se na to mrknul a nelituji. Černobílý film o 3 protagonistech téhož skutečného příběhu. Je to úplně prosté, jak rána na solar, a jak vás to chytne, už se neodtrhnete. Bez jakýchkoliv pimprlátek si zde pan Villeneuve jde za svým a nemá to větších chyb. 90/100 ()
Villeneuve se mně definitivně dostal pod kůži. Není moc lepších režisérů v práci s atmosféru. Ta kanaďanova vám doslova vysáva energii z těla. Polytechnique je strašně smutný film. Polytechnique se s divákem vůbec nemazlí. Tragédie ke které došlo na montrealské univerzitě v lednu 1989 je zde znázorněna jak pohledem střelce tak jeho obětí. Důvodům ,které tohoto jistě duševně nemocného člověka k činu vedli je věnována značná část filmu a režisér v jeho případě velice dobře pracuje s detaily. Pomocí mimiky nám dává režisér nahlédnout do jeho choré mysli.Pro většinu lidí se masakr stal pouhým titulkem v novinách. Přímým aktérům však zásadním způsobem změnil život. Některým sebral sílu ho dále žít. ()
Jen samý bohapustý střílení...na film fakt málo. ()
Jsem ztracen jako ten samotný film. ()
Film o nepochopitelné nenávisti, která vyústí do fatálního konce. Tíseň a deprese, což podtrhuje i černobílé zpracování. Vůbec mi nesedl způsob vyprávění, na syrovosti a emocionálním dopadu, což byl záměr vzniku filmu tenhle zmatený styl určitě nepřidal. ()