Vetřelec ³

Málokterá série filmů umí udržet laťku i ve třetím díle. Ani ten přechválenej Pán prstenů nebo matrix nebo hvězdný války (ty to udržely tak maximálně od čtvrtýho do šestýho dílu). myslím, že se povedlo udělat zase něco neobvyklýho. V jedničce šlo o nápad a napětí, klasická vybíječka tehdy neklasickým způsobem. Ve dvojce zase (jak vtipně poznamenal Hicks v podání Michaela Biehna) šlo o akční honičku. Ve trojce jde o něco na pomezí psychothrilleru a existenciálního dramatu. Oproti všem ostatním dílům zde herci dostali mnohem víc prostoru na to se projevit a ukázat, jak to vlastně v těch psychicky narušených mozcích odporných vraždících individuí, která jen stěží zoveme lidmi, chodí. Myslím, že tenhle díl je nejpropracovanější co se týče lidí. Není to honička, není to vybíječka. A když se nad tím zamyslíte, tak ve Vetřelcovským světě neexistuje jiná verze filmu, možná kdyby přenesli děj na zemi, kam se vetřelci stejně nakonec dostanou. Takovej boj od domu k domu a konečné opuštění planety, to by mohlo bejt něco. Ale protože je to skvělej film, kterej chytne a nepustí a v extended edition ještě mnohem víc, než ve zkrácené, dávám pět. (11.12.2005)

„Odkiaľ viete moje meno?" – „Máte ho vyšité vzadu na nohavičkách.“ Spoilery. Nebyť štvorky, najhorší Votrelec. Mnohí tvrdia, aký je úžasný, ale mne nesedel ani v r. 1992 v kine, ani po pozretí producentského strihu. Na tom sa mimochodom Fincher síce odmietal podieľať, ale daná verzia je bližšie jeho pôvodnej vízii, než kinoverzia. Takže označenie režisérsky strih napriek Davidovej neprítomnosti paradoxne nie je úplne od veci. Výsledný dojem o čosi vylepšuje, ale ani producentský (režisérsky?) strih nedokáže (asi preto, že na to proste neexistuje žiadna odpoveď) vysvetliť záhadu troch vajec v záchrannom korábe (ešte v Sulacu by to šlo, ale v záchrannom korábe?). A ani on nevylepšuje mnohé chyby kinoverzie (5 - 6 výrazných postáv a zvyšok holohlavá, škaredá a nesympatická masa anonymných magorov, pričom 5 - 6 výrazných postáv by stačilo, problém je v tom, že ani sympaťák Clemens, ani natvrdlý riaditeľ väznice sa pri všetkej snahe nechytajú na Dallasa, Hicksa, či Hudsona). Rozporuplný je i spôsob, akým sa Fincher vyrovnal s udalosťami/postavami z dvojky (Newt s Hicksom zabití mimo záber, svojrázne použitie Bishopa). Záver je (napriek nejasnosti ohľadom "novej" Henriksenovej roly) síce silný a výprava bohovská, ale film má priveľa hluchých a zvláštnych miest. Na strane druhej, oceňujem viacero nezabudnuteľných scén (pohreb, finálny skok, pitva) a návrat k pôvodnému duchu Votrelca. Teda nie nezáživný "mravec", ale tajomný "drak", vynárajúci sa z temnoty a zákerne útočiaci na ničnetušiace, hysterické obete. Na trojke je žiaľ naozaj priveľmi poznať, v akých bolestiach vznikala (menili sa scenáristi, prepisovali sa zápletky, producenti sa debutujúcemu režisérovi príliš starali do roboty, brutálne sa prestrihávalo, mizli kľúčové nápady a scény, napr. pôvodne Votrelec infikoval kravu, až vo verzii pre kiná sa to zmenilo na psa, takisto bola komplet vystrihnutá vôbec nie nezaujímavá časť, v ktorej sa väzňom aspoň na chvíľu podarilo netvora uväzniť). Kino Považan NMnV 1992 (01.11.2004)

Myslel jsem, že když vezme Aliena do svého břicha můj oblíbený režisér bude to trefa do černého, jenže trošku jsem se sekl. Atmosféra je ještě dejme tomu slušná, ale celý příběh vystavěný na ztroskotání ve věznici plné úchylů, bez jakýchkoliv zbraní je už trochu slabší, takový samoúčelný a nahánění vetřelce po chodbách je taky trochu přitaženo za vlasy. Byl jsem zvyklý, že vetřelec je rychlé vraždící monstrum, z kterého není radno dělat si šoufky a už vůbec ne snažit se s ním soupeřit ve sprintu na krátkou vzdálenost. Naštěstí jako celek to není vůbec k zahození, Fincherovi tedy budiž odpuštěno, z dvou nabízejících se variant hodnocení volím tu vyšší. 7/10 (21.01.2008)

Ripleyová se už tak dlouho potýká s vetřelčím plémě, že větší nebezpečí pro ni znamenají nadržení muklové a vši.. Jako by s "odchodem" medika v podání C.Dance skončil na Fiorině 161 i atmosférický tanec kolem plíživé smrti a beznaděje (mimochodem výborně podkreslený hudbou E.Goldenthala) a nastoupila divně sestřihaná vyvražďovačka s nekvalitními "loutkovými" triky u modrého pozadí a "on board" kamerou na krvelačném Gigerově fešákovi. Nutno však podotknout, že studiem týraná a diváky podceňovaná Fincherova prvotina si časem zaslouženě vybojovala své místo na slunci. (12.06.2012)

DIRECTOR´S CUT: spolu s Vetřelcem ³ už neplatí ono okřídlené: In space no one can hear you scream. Spíše se sluší zeptat: Bojíte se tmy? Temná zákoutí jedné vězeňské ocelárny sloužící jako neprodyšný labyrint chodeb, do něhož Ripleyová vpustila svého „milence“ bájného Minotaura. Díl od dílu se postava Ripleyové přibližuje k svému vetřelčímu předobrazu. Ale teprve ve třetím dílu je mu nejblíže, než kdy předtím. Ač události, odehrávající se na Fiorině 161 má dětská hlava kdysi nebrala, dnes už s větším odstupem chápu, že byly zcela nevyhnutelné. Režisérský sestřih je alespoň z mého pohledu úplně odlišným filmem. Komplexnějším, psychologicky nejpropracovanějším a z určité strany i možná nejdospělejším z celé série. I přes ne zcela kvalitní flirtování z CGI-morfem si pohrává chytře s atmosférou strachu z neznáma, kde nás Fincher provází svým klaustrofobickým lunaparkem v hlavě. Neoddiskutovatelně má jeho původní vize mnohem víc do sebe, než její okleštěnější a přímočařejší kinoverze. 9/10 (01.12.2009)