Do Říma s láskou

Nepatřím k nekritickým obdivovatelům Woodyho Allena. Chtěl jsem nějakou nenáročnou komedii. Začátek je neslaný nemastný, změní to až příchod Penelope a následně Ellen, které jsou příslibem zábavy. A některé okamžiky se vážně povedly. Filmu navíc moc prospívá, že Allen dokáže ve správnou dobu šokovat. Jedná se o několik nezávislých příběhů, které se někde protnou. Líbí se mi poselství filmu – každý člověk chce to co nemá; příležitost dělá zloděje. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 6 | hudba 5 | humor 3 | akce 0 | napětí 0 | pustil bych si znovu 6 (24.04.2013)

Talianska "kultúra" očami Woodyho Allena. Tentokrát nie veľmi vydarený pokus. Súbežné ľudské príbehy sú sami o sebe dobre napísané, no v širšom kontexte a na plátne len dve z nich divácky najviac zaujmú. Plne súhlasím s jojineckom, že pasáž s Beningnim a "sprchovacie scény" bodujú najviac a vravím si pri nich, že takúto perličku může vymyslieť len Woody Allen:) Štýl, ktorým je film tvorený nie je typicky woodyovský, skôr vytvára dojem prvoplánovej grotesky. Tentokrát sa pritrafilo aj pár zbytočností, čo ubralo na celkovej atraktivite. Jasné, že ani tento film sa nezaobišiel bez neurotického pofrflávania nad smrteľnosťou, čo Woodyho zdá sa desí čoraz intenzívnejšie. Fanúšikovia W.A. určite čiastočne pookrejú nad novým "cestovateľským" kúskom a možno aj odpustia, že tentokrát to nieje úplne to, čo sme čakali. (27.11.2012)

Přijde s věkem moudrost nebo vyčerpání? Jak kdy, Woody, jak kdy... Naštěstí mě má soudnost neřadí k zmanipulovatelnému davu, ze kterého si zde mistr utahuje, proto nemohu, než odečítat hvězdy - za kudrnaté jelito Eisenberga, afektovanou Page, neživého Baldwina, lacinou Cruz i odbytou návaznost jednotlivých příběhů na krásy a historii Říma, až mně zbývají jen dvě - za kratičké mezihry v táhnoucí se vatě a Allenova neurotického ducha, kterého mám, hned za vtipem, na jeho filmech nejraději. (27.08.2013)

Woodyho nový počin je vtipnější než většina jeho filmů, a vtipnější než všechny jeho nové filmy. Něco málo se nepovedlo (přesně asi čtvrtina), ale zbylé tři čtvrtě a Allenův návrat před kameru zaslouží absolutorium. (S)prostý vzkaz všem: pokud Woodyho Allena nemáte rádi, na jeho filmy (už) nechoďte. Více v externí recenzi pro kult na konci srpna. (20.07.2012)

Bohužel jedna ze slabších allenovek - děj je zahlcen velkým množstvím postav, obsazení některých rolí, resp. některé herecké výkony mi jsou spíše nesympatické, děj občas pádí zběsile vpřed, až se v něm člověk může ztratit (nechápal jsem například, jaktože ostatní postavy střídavě Aleca Baldwina vidí a střídavě nevidí, nebo jak došlo k záměně Roberta Benigniho se slavnou celebritou, ale možná jsem jenom nedával dostatečný pozor), ta ústřední "italská" melodie, která se tam pořád opakovala, mi přišla dost hrozná, a humor některých situací je poněkud prostoduchý (obzvláště slabá mi přišla dějová linka s Robertem Benignim) - ale přesto je to podle mě stále pohodový a vtipný film, který jsem si užil i na druhé zhlédnutí. Nejvíc mě na něm baví krásné římské lokace a míchání italské kultury s tou americkou - vznikl z toho dosti podařený koktejl, byť - jak jsem již napsal - nad některými vtípky jsem se spíše jen pobaveně uchechtnul, jak mi přišly pitomé. Pro Allenovy fandy určitě fajn film, pro ty ostatní snad vcelku podařená komedie, kterou lze doporučit pro chvíle oddechu. (20.07.2012)