Enderova hra

Přál jsem si to, ale nevěřil jsem. Čekal jsem soft verzi Carda pro puberťáky, ale Hood mě mile zaskočil. Zachoval všechny hlavní tematické prvky předlohy, jen ji zhustil, osekal a citelně zjednodušil (chybí většina pozemské linie i celá řada epizod z kadetky). Trochu mi schází preciznější přerod hlavní postavy, ale Butterfield dokázal i na malé ploše Enderovo vnitřní dilema dobře vystihnout. Chladná, mechanická režie místy výtečně konzervuje atmosféru předlohy a navzdory tomu, že druhá polovina ztrácí trochu tempo (i vinou toho, že vztah Endera a jeho sestry / bratra je spíš účelová dovysvětlovací pomůcka než funkční součást vyprávění), je závěr přesně tak nekomfortní a tvrdý, jak být má. Za jediné nešťastné adaptační rozhodnutí lze pokládat zhuštění časového rámce. Přeci jen, pointa lépe vynikne, když je rozprostřená v horizontu let, ne dní (film pochopitelně volí dramatičtější a sevřenější rámec, který ale nutně nepomáhá naléhavosti vyznění). Vypiplaná vizuální stránka je spíše bonus, díky ní by film fungovat nezačal. Podstatná je souhra mezi postavami (velký návrat Forda!) a zneklidňující emocionální odtažitost. Endera a jeho svět si není třeba zamilovat - je na místě ho buď respektovat, nebo nenávidět, zcela v souladu se striktně racionální předlohou. Enderova hra je i díky tomu takový filmový endemit. Úplně nevím, kam se vlastně bude šířit mimo území milovníků scífek staré školy (víc idejí než srandy a pozlátka). Je to plnokrevné, temné a nezvykle ambiciózní sci-fi, kterému se sice nepodaří proniknout do mysli geniálního vojevůdce / zabijáka tak hluboko jako knize, ale přinejmenším obstojí jako její atraktivní doplněk. I proto, že se do něj dají snadno vepisovat chybějící souvislosti a naznačený kontext. Hood prostě zůstal výjimečně pietní... a výjimečnost se odměňuje osamělostí, to i Ender dobře ví... [75%] (30.10.2013)

"Není jiný učitel nežli nepřítel. Jen ten ti řekne, že jsi slabý tam, kde on je silný." Základní vojenskou službu jsem absolvoval, i když jsem po tom nikdy netoužil a k mý další službě vlasti, EU nebo zeměkouli již naštěstí nedojde, protože jsem již o několik desetiletí překročil věk pro získání admirálský hodnosti. Dneska už prostě svět zachraňujou děti a já jsem rád, že si našly jinou zábavu než poflakování s drogovým nádechem. Ať si tedy klidně dělají pořádek ve vesmíru, protože mne to taky přiměřeně bavilo, ale nejdřív si musí udělat úkoly a v osm večer budou doma v posteli. Jinak se neznám a admirál dostane na holou. (15.03.2014)

Spíše slabší sci-fi podívaná, která svým příběhem a pojetím musí zajmout zejména diváky ve věku 12-17 let. Neříkám, že mě Enderova hra nebavila, ale podruhé bych si ji určitě nepustil. Nejen proto, že moc nemusím snímky, v nichž je hlavní hrdina dítě (a je vskutku geroj, akční hrdina), ale také z důvodu, že je téměř celý průběh příběhu značně průhledný. Neotřelá pointa však potěší. (08.06.2017)

Asa Butterfield musí dokázat, že je nejchytřejší žák Bitevní školy, aby mohl spasit celé lidstvo. Gavid Hood natočil odměřený protipól Trona, ve kterém mysl poráží hrubou sílu a efektivita ušlapává efektnost. Nevím, jak budou spokojeni milovníci slavné předlohy a sci-fi blockbusterů. Se správnými požadavky si ale s Enderem zahrajete s velkou chutí, jelikož moc podobných partií není a do budoucna asi ani nebude. (7/10) (31.10.2013)

Co působí ve 250stránkové knize jako přirozený vývoj za měsíce/roky, v Gavinově filmu vyznívá dosti zkratkovitě (z první školy do druhé a šup do třetí). Ubírá to na psychologii postav – přátelství jsou pouze naznačena, spory přímočaře vrženy na diváka (hlavně Bonzo) a vnitřní motivace naťuknuty. Casting se však až na výjimky velmi povedl. Typově úplně mimo je N. Anonzie, jehož seržant Dap není ani trochu drsný a přísný. Ford vypjaté situace zvládá bez úšklebků a nepatřičných legrácek. Jenže hlavní problém tkví v tom, že hlavní postava je náctiletý chlapec, který rozkazuje týmu, jehož členové jsou starší než on. Na jeho bedrech leží osud celé planety, což působí místy až příliš vypjatě a supervážně. Ender se vzpírá autoritám, je nezdravě navázaný na svou starší sestru atd. – to vše by šlo u puberťáka akceptovat, ovšem proč by zrovna tento nadaný chlapec měl být mesiášem, není uspokojivě vysvětleno./// I přes rating PG-13 rozhodně nejde o infantilní sci-fi pohádku. Děti se zde mlátí, škrtí a urážejí. Film poměrně dlouho tematizuje šikanu, ale nevyznívá to jako laciná moralita. Škoda však, že se Hood jakožto scenárista nezaměřil více na pochroumanou morálku světa dospělých, kteří neváhají mladé adepty vystavovat podmínkám, které by v normálním civilizovaném světě neprošly./// Velkým pozitivem filmu jsou vizuální efekty (některé záběry připomenou Gravitaci), na nichž je skutečně vidět avizovaná dlouholetá práce. Když Ender plachtí se svým týmem v tréninkovém centru s nulovou gravitací, do toho hraje Jablonského pompézní hudba, tak Gavin dokazuje, že od Wolverina postoupil o světelné roky. Bohužel některé dialogy zní příliš pateticky a občas se nelze neušklíbnout, ovšem místy neskutečně mrazivá a zlověstná atmosféra to kompenzuje. Tlačí na vás tíha světa, v němž děti bez dětství musí zachraňovat dospělé./// *Spoilery* Objevení termiťanky za dveřmi Enderovy ubikace je dráždivě nelogické stejně jako a) nezájem všech lidí zjistit, jak Mazer odrazil nepřítele, b) finální "strategický manévr", který žádného zkušeného vojevůdce nikdy nenapadl... 70 %. [Kino] (03.11.2013)