42

Dolary nejsou černé a bílé, ale zelené. Každý dolar je zelený. Jasně, rasismus+sporty je věčně omílané téma v amerických filmech a natočilo se jich již mnoho, ale za mě je 42 mnohem stravitelnější, informativnější a emotivnější film pojednávající o velké rasové nenávisti vůči černochům v USA nežli třeba 12 let v řetězech. V baseballu se sice zrovna dvakrát moc nevyznám, tudíž mi všechna ta hvězdná jména přišla naprosto neznámá, ale naštěstí je zde baseball odsunut až na druhou (avšak neméně důležitou) metu, a tvoří spíše pojítko pro vyprávění. Mimochodem Harrison Ford se mi v roli coache Dodgers neskutečně líbil. (10.09.2014)

Rozhodně ne to typické ubulené patetické drámo a statečném černochovi. Tohle je prostě profesionálně odvedená práce po všech stránkách, postavy fungují na jedničku, silný scén je tu také dost a žádného laciného ždímání emocí se nedočkáme. Navíc už hodně dlouhou dobu jsem neviděl Harrisona Forda, aby si nějakou roli tak strašně užíval. Brian Helgeland to má pořád v ruce. (01.08.2013)

Film jasně spoléhá na sympatie diváka k hlavnímu hrdinovy, kterej po většinu filmu musí snášet rasistický myšlení bilejch američanů a právě v tom je problém. Já nepochybuju o tom, že koncem 40. let to v USA nebylo v vztahu bíljech s černejma na grupáč, ale tady mě to přišlo extréměn vyhrocený a místama jsem měl pocit, že sleduju nějakej fan club Adolfa Hitlera. Film je vystavěn na přílišném emočním extrému, dialogy jsou zbytečně vyhnaný až do krajní meze, jen aby měl divák s hlavním hrdinou soucit, což se mě ne až tak líbí, protože nepotřebuju vodit za ručičku a nechat si slabikovat co je dobro a co zlo. Film umí zaujmout především díky hereckým výkonům, bavilo mě sledovat Jackiho reakce na rasistický chování americkejch buranů, tady Chadwick zahrál fakt velmi přesvědčivě, docela jsem ho obdivoval jak si poradil s tím trenérem Philadelphie. Další herecký výkon, který stojí za zmínku je ten od pana Forda, myslím si, že Harrison si postavu Branche vysloveně užíval a jeho dialogy si vysloveně adoptoval. Jako ukázka amerického rasistického uvažování v pohodě, jen je škoda, že to bylo tak nepřirozeně vyšroubovaný. (04.08.2014)

Tak si vravím prečo si toto ja kurva robím... Prečo si púšťam film, o ktorom viem, že ma nasere. Máme tu krásny príklad toho ako sa Američania zas a znova pchajú do riti čiernym aby ukázali svoju toleranciu. Všetci biely vo filme sú zlí, zákerní a všetkým trčí slama z topánok, zatiaľ čo všetky "gorily v hmle" sú dobré, spravodlivé a je im neskutočne krivdené. Jasný príklad toho ako sa dá zaujímavý životný príbeh, ktorý sa mal poňať športovo, sprasiť na idealistickú pičovinu plnú pátosu, klišé a humanistických sračiek. Miesto toho aby sa čierni pchali do zadku nám za to, že sme ich vytiahli z pralesa a dali im možnosť vstúpiť do civilizácie (a aj do tej nudnej hry zvanej "bejsbol"), tak čierni za pomoci bielych "nadčasových" tupcov dostali do rúk rasovú kartu, ktorú nám budú otĺkať o hlavu až kým nevymrieme... Well fuck you very much USA... (29.11.2013)

Nejuměřenější Helgeland co jsem zatím viděl. Film, kde všechno funguje přesně podle na začátku jasně stanovených kontur. Vše co přijde čekáte, stejně tak happy end. Ford je stoprocentní správňák majitel, Boseman je zase černošský správňák hráč a emocionální vrchol se z toho všeho správného tak úplně nedostaví (snad až na nejlepší scénu filmu - rozmlácení pálky). Není to ani ten přízemní, sugestivně progresivní biják jako Moneyball. Ale kouká se na to krásně, neb je to všechno do detailu vypiplané a veskrze uhrančivě pozitivní. (04.01.2016)