Hobit: Bitva pěti armád

No a tady se to totálně rozpadlo, nedokončené dějové linky, nekonečná únavná bitva, která má sázky postavené na vymyšlené nemoci na poslední chvíli, která přestane být relevantní jakmile to film vyžaduje. Nemluvě o odpuzujícím digitálním uhlazeným vizuálu. Opravdu přemrštěné a nezvládnuté finále, které lehce zachraňuje Bilbo a finální souboj Thorina a Azoga, který je nesmyslně prostříhán soubojem Legolase a Bolga, bojující o to, kdo je míň zajímavá postava. A co Alfred nebo ty dialogy od Thranduila? Prostě hrůza. Přijde mi ale vtipné, jak v době vydání tento bordel lidi obhajovali alá "Kdybyste předtím neviděli Pána prstenů, tak si nikdo nestěžuje, kritizujete to jen protože je to jiné!" Ne, kritizuje se to protože to je prostě fraška, chudák Jackson který byl hozen do rozjeté produkce a sám přiznal v BTS, že vůbec nevěděl co na setu dělá, neměl vizi ani storyboardy, byl naprosto zahlcen velikostí projektu na který mu studio nedalo dost času a ještě k tomu chtělo tři filmy místo dvou, protože víc peněz je víc peněz. Jo a taky neukončíme věci, protože abyste opravdu věděli jak to dopadne, musíte mít prodlouženou verzi, návštěva kina nestačí, takže 6x tolik peněz! 4/10! (17.10.2022)

Odfláknutá bitka s drakem mě mrzí asi nejvíc. Ne že by nevypadala dobře, ale nešťastné umístění do úvodu jí bere potřebný švunk a je příliš krátká. Bitva pěti armád, která pak zabírá největší pasáž je technicky samozřejmě promakaná, dokonce místy strká Pána prstenů do kapsy, ale je zbytečně dlouhá a ve své podstatě nedůležitá. Necítil jsem onu osudovost. Nejlepšími pasážemi jsou skromné rozhovory Bilba a Thorina, které dávají celému třetímu dílu jakýsi smysl. Třetí díl trpí rozdělením nejvíce. Nefunguje sám o sobě a zbytečnosti (místostarostovy dementní vsuvky) překrývají to důležité (co se stalo s Bardem po bitvě?!). Smutné rozloučení se Středozemí zamrzí ve své nedodělanosti. (29.12.2014)

Nechapu, jak se tohle muze nekomu nelibit. Na Pana prstenu to samozrejme nema, ale po slabsim druhym dile krok spravnym smerem a za me naprosta spokojenost. Tesim se na prodlouzenou verzi, v prvni polovine filmu jsou nektery veci reseny dost zkratkovite a je videt, ze by Jackson potreboval aspon o pul hodky delsi stopaz. No a druha pulka je proste jedna velka bitva, kterou bych ale asi spis nazyval bitvou ctyr armad, rozhodne bych za armadu nepovazoval nejaky vlky a co si budem povidat, hrstka unavenejch lidi taky neni zrovna buhvijaka armada. Coz je ale pripominka ani ne tak k deji, jako spis k nazvu filmu, proste at uz jde o kohokoliv, vsichni se tu skvele rubou a vetsina hlavnich postav dostane prostor pro nejakej epictejsi souboj. Navic se hezky navazuje na LOTRa, triky naprosto bezchybny (nastesti, u traileru jsem mel drobet obavy), hudba tradicne skvela a herci jako vzdy ve svejch rolich presny. Sice ani po skouknuti nejsem presvedcenej o tom, ze bylo nutny Hobita rozdelit na tri dily, ale pripadnymu dalsimu navratu do Stredozeme bych se urcite nebranil (Silmarillion se mi z knizek libil nejvic). Takze za me jasnejch pet hvezdicek a naprosto dustojny zakonceni. (27.06.2015)

Bitva pěti armád je mohutná, než se k ní děj ale dopotácí, stihne divák sežvýkat středně velké balení popcornu (doporučuji vřele, žehlit nebo plést v kině nemůžete a bez doprovodné činnosti se první hodinu budete nudit, a to i pokud jste muž a tudíž zvládáte jen jednu činnost naráz). V první hodině je 'drak mrkef' a přilétnou havrani. Pateticky tam toká Zelený lísteček 'když ona, tak i já', což předvede ještě tolikrát, že to otravuje. Pavéza ukáže, co se stane, když se trpaslík dostane ke zlatu, Pratchett to v Zeměploše dokonale dotáhl k absolutnu popěvkem zlato, zlato, zlato, zlato, zlato. Kde že se to zasekl Gandalf a jak dostat ježka z klece ven? Ještě že je tu svaz elfích turistů, který vede Galadriel se svým vysoce loajálnim zetěm z Roklinky. Když se holka naštvala, říkala jsem jí v duchu: "Zklidni se, Samaro!" Jenže tady tím kruhem jsou jen prsteny moci. Kdo je z kouzelníků ten, na kterém toho ve finále visí nejvíc? Podle očekávání ten, který pochopil, které zvíře vyniká magickými schopnostmi. Drak, jednorožec ani pták Noh to nejsou, tím zvířetem je totiž králík. (Jaká je přirozená reakce vnímavé lidské bytosti, když vidí králíka? "Ten je kouzelnej!" vidíte, ví to každý.) Elfové by byli skvělí spartakiádní cvičenci, to, co předvedli, by museli secvičovat nejmíň dvě sezóny. Museli by, pokud uvěříte na elfy, což vám nějak nebude lze. Abych nebyla na elfy jen zlá (ale tak nějak mě iritovali, že bych je nejradši vyvraždila do posledního), jízda na sobovi je královská. Kdyby místo toho nádherného zvířete v boji zemřela Tauriel, byla bych spokojenějším a určitě i méně ubrečeným divákem. Na téma smrt si jistě nějaký zdatný angličtinář pohraje se slovy kill Kili a vytvoří ostrovtipnou slovní hříčku. Velmi mi v té bitvě chyběla krev, nejsem krvelačná, ale takhle ta smrt v dramatickém hávu vypadá jak boj několika oddílů slaměných panáků. Ať se propadnu do Západního Německa, jestli tomuhle věřím. Tam se tedy snažil propadnout hlavně Legolas. Zatímco hrdinní hrdinové bojují, nehrdinný, o to však reálně statečnější, hobit v postavení Pierra Bezuchova u Borodina dumá, kam si stoupnout, aby nepřekážel. Pak zazní známé hudební motivy a následuje hromadný funus těch, kteří byli v ději zapamatovatelní jen proto, aby si pozůstalí ušetřili tesání náhrobků. V závěru děje Gandalf s Bilbem sedí na schodech a to, co předvedou, až děsivě připomene závěr mnohé epizody Sexu ve městě. Jistě se najde mnoho skalních fandů, kteří až do zfilmování Pána prstenů o Tolkienovi ani neslyšeli, za vrchol fantasy považovali O letadélku Káněti, zato nyní budou mít mnoho hypertrofovaných pochval i k tomuto příběhu ze Středozemě. Já se u posledního filmu z téhle ságy (zapřísahám Tě, Petere) společně s Alfridem ptám: "Myslel někdo na děti?" (14.12.2014)

Hobit bez hobita aneb ani cesta tam a ani zpátky. Více než kdy jindy je „trojka“ Hobita dílem dvou režisérů. Jednoho (říkejme mu třeba PJ), který rozumí postavám, konfliktům mezi nimi i v nich a vystačí si s přesně obsazenými herci. Jakmile mají plátno pro sebe Bilbo, Thorin či Gandalf, tak to funguje způsobem, který mnohdy přináší ty vůbec nejlepší i nejpůsobivější momenty z obou trilogií. Jenže pak je tu ještě druhý režisér (říkejme mu třeba CGI PJ), který ztratil cit pro míru dobrého vkusu. A ten si dává na celé (pře)dlouhé pasáže pohov a nechává pracovat počítače. Tam kde slouží efekty ději či výjevům, tak nelze mít výhrad. Tam kde slouží čistě „pro sebe sama“ a jsou přepálené jako v případě (bohužel ani zdaleka pouze) rádoby cool skopičin elfěte Legolase je člověku za CGI PJe skoro až stydno. Tam kde si v minulosti PJ vystačil s deseti vteřinami „cool Legolase“, tam je CGI PJovi deset minut málo. Naštěstí i tak má ten první z nich ve výsledku stále ještě navrch, ale přeci jen je (ne)poměr (ne)vkusného na pováženou. O to více, že tentokrát více než kdy jindy bije do očí, kde co chybí a bude doplněno až v prodloužené verzi; přednost dostalo vše akční na úkor postav, motivací a podobných "nadbytečností". Typickým příkladem je finále; několik minut se to efektně (a ne nutně vždy i efektivně) bije hlava nehlava, ale nic moc z toho, aby následně jedna mlčenlivá momentka posmutnělého Bilba a Gandalfa s dýmkou řekla naprosto vše. A tak je v této části se vším. Prodloužená verze je pak zajímavá především v tom, že ještě akcentuje oba ty protichůdné přístupy; a tak tu je mnohem více skvostných charakterových momentů, stejně jako i více oné odosobněné přestřelené CGI akce. (11.12.2014)