Hobit: Bitva pěti armád

Mně osobně se finále trilogie líbilo ze všech dílů nejvíc. Příběhové oblouky do sebe konečně zapadly (a fungují docela slušně i z hlediska samostatného filmu), spektakulární akční scény konečně začaly sloužit vyprávění (přestože to s jejich počtem a délkou Jackson opět přepískl), prakticky všichni herci ze svých postav vyždímali maximum. Líbí se mi jak je dusivá atmosféra přicházející bitvy vyvažována komickými vložkami; epické střety pěknými intimními scénami. Vůbec největší radost jsem měl z vývoje postav Bilba a Thorina, jejichž vztah byl tím nejdůležitějším motivem knihy, a kterému se zde konečně dostalo zasloužené pozornosti. Nejpěknější atrakcí pak asi bude nájezd Bílé rady na Dol Guldur, která mi suplovala jiný vizuální pamlsek, na který jsem se těšil, a který se ze scénáristických důvodů nakonec nekonal (Medděd). No a návrat Bilba domů a propojení trilogií... vyšlo taky pěkně. Kdybych si z filmu mohl odstříhat půl hodiny počítačové vaty (dívám se na tebe, Legolasi) a nahradit ji některými perlami, která nás určitě čekají v DVD bonusech, rozhodně si dokážu představit absolutní hodnocení. Bitva pěti armád za vidění určitě stojí. 80% (17.12.2014)

Zakončení Hobita mě osobně vůbec neuspokojilo tak, jak bych si představoval. Návrat do Středozemě je to poctivej, ale hned od počátku je vidět, že tvůrci toho do dvou a půl hodin chtějí nahňácat tolik, že neví, co odvyprávět dřív. Draka odpálej ještě v úvodních titulkách a pak se rozjede vlastně úplně jiný příběh, který s Hobitem nemá pranic společného. To jim sice nemám úplně za vinu, ale na druhou stranu bych byl radši, kdyby filmy o Hobitovi byly jenom dva a tenhle film by byl samostatným příběhem. Nevěřím totiž, že tohle je poslední výlet do Středozemě. Když jsem totiž viděl ty video blogy, nezažil jsem snad lepší filmovou partu. Tady podle mě muselo fungovat úplně všecko. Od uklizeček, po režiséra. Co už ale nefunguje tak fakt, jak místy tenhle film natahují a přitom tu vlastně jde o jednu jedinou bitvu. Právě i proto nejsem schopný dát plný počet a právě proto druhý díl u mě zůstane tím nejlepším z celé trilogie. Na druhou stranu pohádkovost, sympatičnost snad všech a fakt, že jsem byl opět součástí jednoho z mnoha výletů do Středozemě, pro mě znamená opravdu hodně a i tak na tuto trilogii budu vzpomínat nejlépe, jak jen to půjde. (21.12.2014)

Já to věděl! Před projekcí jsem sice zaznamenal spoustu buď přímo mírně negativních či minimálně velmi vlažných přijetí (a to i mezi mými Oblíbenými), ale já stejně čekal, že u mě to bude přesně naopak. A taky tomu tak po zhlédnutí skutečně je! Peter je prostě moje krevní skupina a jeho režisérský styl a um mě stále dokážou dostat. Samozřejmě, že se dá do filmu rýpat, nejvíce asi kvůli dojemným a patetickým promluvám, které ke konci gradovaly (a bylo jich zde z celé trilogie pochopitelně nejvíce), nicméně v tomto zcela konkrétním světě hrdinů (a de facto pohádce, navíc při loučení se s některými postavami) tak nějak mají své (ospravedlnitelné) místo. Zároveň je třetí díl dokonalou definicí toho, čemu se říká „epické fantasy“. Byl jsem (znovu) svědkem skvělého filmové zážitku, a proto stejně jako předchozí 2 díly hodnotím plným počtem. (14.03.2015)

Jak to vyjádřit. Kouzlo Pána Prstenů, kvůli kterýmu se na Hobita hrne kritika, je nepřekonatelný. I u mě je LOTR trilogie srdcovka, ke který se - narozdíl od Hobita - budu vracet mnohem častěji. V LOTRovi všichni čučeli na ty epický bitvy, na dechberoucí hudbu, triky, trochu těch komickejch scének a strhující a perfektně zachycenou mytologii. A protože ohromnej úspěch LOTRa potvrdil, že na tohle budeme slyšet, Hobit od všeho servíruje ještě víc a tak nějak se očekává, že zase budeme všichni padat na kolena. Jenže to kouzlo něčeho novýho, co z LOTRa dělá legendu, je pryč. LOTR se točil z Jacksonova zápalu a nadšení pro látku, Hobit proto, aby se Středozemě vyždímala do posledního materiálu, když se ukázalo, jak to sype. A právě tenhle rozdíl dělá podle mě nejvíc. Ale i tak vřele díky za Hobita a je dobře, že točil Jackson, jen není na místě čekat, že budeme opět všichni paf jak malí jardi. Tu jednu hvězdu strhávám za naprosto PROSRANEJ potenciál draka. První díl vnadí, druhej díl vnadí a dá nám trochu ochutnat a ve třetím to po deseti minutách odpíská? A přitom právě Smague byla nejlepší postava i záporák celýho Hobita. Tohle mě teda nasral. Ta obr bitva byla sice parádní, ale radši bych čuměla na draka, co demoluje na co přijde. A pak ještě - proč udělali z Gandalfa takovýho senilního dědu, co stráví půl filmu v kleci? Kde je ten respekt, co z něj v LOTRovi šel? Ale vyzdvihuju Lee Pace, jehož Thranduil si sice mohl odpustit kecy o lásce, ale i tak je to suverénně největší machr filmu a jeho způsob sekání hlav parožím je mi velmi sympatický. Několik krásnejch scén - trpasličí formace a výskok elfí linie, fajfka, sympaťák Bard - výraznější než všichni trpaslíci - umoudření Thorina a jeho vstup do bitvy a i Azog je fajn. Ovšem 3D je strašně otravný a zcela a naprosto K HOVNU! Už se na to vyserte, sakra, a točte postaru! (10.01.2015)

Tak máme za sebou zřejmě poslední dobrodružství ze Středozemě a já při této příležitosti trošku poruším pravidla a svůj komentář nevěnuji jen filmu, ale i duchovnímu otci celé filmové ságy ze Středozemě, jehož jméno zní Peter Jackson. Mám k němu ohromný respekt a obdiv za to, že se pustil do zfilmování něčeho tak náročného jako je Pán prstenů a Hobit. Musím se přiznat, že já bych radši vyprstil plukovníka vietkongu světlicí než natáčel Hobita. Proč ? Protože bych nikdy nedokázal dát do pohyblivých obrazků, tolik lásky, přátelství, odvahy a nebezpečí. Protože bych nikdy neuměl vážný souboj na život a na smrt odlehčit takovým způsobem, aby to nepůsobilo trapně. A hlavně, protože bych nikdy nedokázal prostřednictvím filmu vrátit dospělý lidi do dětských snů, kdy si každej z nás přejeme být statečný jako Aragon, moudrý jako Gandalf, vznešený jak Elf, řídit se hlasem srdce jako Hobiti a umět žrát jak Gimli. Za tohle všechno pana Jacksone velký díky. Velký díky, že jste v dnešní době udělal šest filmů, který jsou krásný na těle i na duchu. Což samozřejmě platí i na poslední díl Hobita. Dračí prolog je natočen velmi přehledně a milovníci větších táboráčků budou u začátku filmu slintat určitě víc na hasiči. První půlka filmu se věnuje hlavně vykreslení povah hlavních postav. K této části nemám co vyčíst, byla odehrána i natočena na vysoký úrovni a ani chvíli nenudila, ale stejně jsem se už nemohl dočkat závěrečné matky všech filmových bitev. Tu jsem samozřejmě dostal a užil si jí záběr po záběru jako dlouho nic. Přehledně a nepřeplácaně natočený masovky, mnoho osobních soubojů jeden na jednoho, jeden na přesilu, který nepostrádali kvalitní choreo, originální nápady i zábavné vsuvky. Zkrátka opravdová filmařská lahůdka. Moc se mně líbil i dialog o lásce mezi Thranduilem a Tauriel, krásně napsaný a ještě líp zahraný. Pokud u triologie Pána prstenů nemám pořád ještě jasno, který díl se mně líbí víc, tak u té Hobití mám po dnešku světlo. Pět armád prostě mělo vítězství už v názvu. (11.12.2014)