Není čas zemřít

AŤ TO STOJÍ ZA TO. Zapomeňte na revoluci v Casinu Royale nebo vhled do Bondova života v Skyfallu, TOHLE je to nejskutečnější povýšení Jamesova univerza, jaké si dokážeme představit. Začátek jak ze severské detektivky, vymazlená akce (motorka) i spousta hračiček (vybavené auto), humor, stále stejně zaťatý i nemilosrdný hlavní hrdina a spousta odkazů na starší filmy. Na druhé straně mnoho nového, něco, na co možná není připraven ani fanoušek, ani "jen obyčejný" divák Bonda a něco, o čem se bude ještě dlouho hovořit a rozebírat to do poslední nitky. A nakonec závěr, který si nepřeje téměř nikdo, ale který (bohužel?) po všem výše vypsaném dává smysl. Nový James je trochu jízda nahoru dolů, začátek i finále na ostrově šlapou, romantická a rozervaná linka lehce nudí a je z ranku těch, kteří konzervativci těžce zkousnou, ale já, který jsem na půl cesty mezi fanouškem a divákem, jsem ji přijal, i když o ní budu muset ještě hodně přemýšlet a minimálně další zhlédnutí je pro mě nezbytností. Moje sympatie k snímku oscilovaly v průběhu sledování mezi 90% a 70% a výsledné hodnocení je kompromis. V dalším Bondově dobrodružství nás čekají dost zajímavé věci a já jsem zvědav, jak je tvůrci vyřeší. Zkrátka a dobře - hlavní hrdina vyspěl. Povedlo se tohle i lidem, kteří film doopravdy sledovali? (02.11.2021)

Po projekci jsem tomu napálil plnou a spokojeně vychutnával dozvuky zážitku přeplněného testosteronem i adrenalinem, abych druhý den začal mírně váhat ve prospěch „objektivních poznatků“, že to má dost jalového záporáka a mnohdy až přehnaně urputnou snahu dotáhnou všechny linie z předchozích štací. Jenže tohle je láska, čistá a upřímná. Spectre mohlo být plnohodnotným epilogem a díky za to, že není. Daniel Craig si v No time do die došel pro komplexní rozlučku, která oplývá velkými emocemi, které se rvou o místo v divácké přízni s absolutně archetypální bondovkou ze staré školy, kde svou úlohu do puntíku plní právě výše zmíněný záporák s naprosto „full-retarted“ motivací a Q servírující hračky, kterým se o necelou dekádu dříve vysmíval. Fukunaga to láduje v neskutečném rytmu (ten tolikrát zmiňovaný výpadek tempa uprostřed filmu máte kde, vážení?) a všechno nechává běžet v naprosto vymazleném a kompaktním celku, kde není prostor pro vrcholy a propady, ale promyšlenou souhru citových výlevů a fantastické akce. T. C. může viset pod vrtulníkem a padá mi brada, ale když si potem a krví zbrocený Craig na jeden kamerový zátah vyšlápne schodiště, přičemž mu přihrává hřmotná Zimmerova hudba (opuštěný ostrov, hello Modern Warfare!), pořád vím, který agent s povolením suplovat buldozer, u mě bude už navždy nejvíc. (26.10.2021)

Bond už by rád byl jenom Jamesem (nula nula sedmičkou už ani být nemůže, z důvodu, kvůli kterému začne půlce ČSFD cukat v oku). Jenomže aby jej tak někdo vnímal, bude muset přerušit své hemingwayovské rybaření v Karibiku a vrátit se k práci, která jej v minulosti o všechny blízké připravila. Jako drama muže dohánějícího ztracené roky a hledajícího vzájemnost je No Time To Die nejuspokojivější. Bond si zkouší nové role, což Craigovi dává příležitost k nuancovanějšímu herectví. Pro intenzitu emocí, které dokáže párkrát vzbudit, by ani nevadilo, že film kvůli příklonu k melodramatu působí oproti vynikajícímu a nevypočitatelnému Spectre dost usedle. Jenomže tvůrci na demontáž bondovského univerza v předchozím dílu zároveň zareagovali snahou dát Bonda znovu dohromady – nabídnout všechno, co na postavě a franšíze měl kdo kdy rád –, která jde v mnohém proti snaze vytvořit vcelku komorní a dojemný portrét rozpolceného hrdiny. Abychom zjistili, jak Bond své dilema vyřeší, budeme muset přetrpět další pásmo odkazů k událostem a lokacím starých bondovek, trapné figurkaření, cheesy repliky po likvidaci zlosynů, zdlouhavé a nenápadité akční scény, které svou přepáleností místy připomínají Rychle a zběsile, i nevýrazného padoucha, jehož žvanění o rodičích je jen nepatrně snesitelnější než žvanění o rostlinách, které vypěstoval na své zahrádce. Nejvíc rozpolcený tak nakonec není Bond, ale film rozbíhající se paralelně do dvou různých směrů. Ze všech bondovek s Craigem mě tohohle rozpačitého kočkopsa nejmíň láká vidět podruhé. (29.09.2021)

Tentokrát nám Broccoli partaj zahrála slušně na city. A Craig si v roli Bonda zkusil nejširší paletu vnitřních pochodů i výrazů obličeje nejen ze svých pěti účastí v sérii, ale ze všech Bondů vůbec. Jako emocionálního diváka mě to dostalo na plné čáře. Hezky prohloubený vztah s Léou Seydoux. Ale co ta pokulhávající logika v motivaci a chování hlavního záporáka (Malek) a další nedomyšlenosti? Je tak těžké vybrousit scénář natolik očekávaného, celosvětového megabijáku i v tomto směru? Opakovačka Spectre den před byla každopádně přínosná, No Time to Die na něj přímo navazuje. Zimmer v napínavých scénách, především v setkání s Blofeldem (Waltz), výborný. (30.09.2021)

Právě jsem se vrátil z kinematografu od agenta Prasečího xichtu. Mohu vám sdělit, že mám neodolatelnou chuť ještě tak nejmíň dvě hodiny kompulzivně žehlit … Služebník jejího veličenstva zdegenerované pijavice, tentokrát s označením NulaNulaEsmeralda, je sice velkolepě a draze natočený, avšak snad ten nejžluklejší výtěr z Flemmingových análů a jednoznačně nejhorší děda Nebond všech dob. A to se v té žumpě válí například i příliš homověrně sloužící Lazemby či proplešlý Šón, trucovitě neříkající nikdy nikdy! Opravdu škoda, že tohle ten kovidek nakonec úplně nezabil, ale jen zmrzačil. Kýčovitý festival scénáristické tuposti, impotence a vykrádání sebe sama, končící hustým flusancem kočičích chlupů do xichtů všem vkusným či heteroseksuálním funouškům, jež navíc diváky očividně testuje na novou hlavněproudou éru inteligenci urážejících, rasistických a heterofobních neomarxistických NulaNulaBLMbukviád, kdy Jakuba Dluhopise bude hrát horská gorila a Kvé znamenat Kvír. Dankem už od počátku zabili prakticky vše, co kdy dělalo pořádnou Bondáž - šarm, eleganci, humor i jemnou ztřeštěnost, ovšem doteď zůstávaly alespoň dobře natočené a chytře vymyšlené napínače. Takže si naopak myslím, že Byl nejvyšší čas zemřít již posledně a tenhle zatuchlý, kýčovitý a přitroublý poševní šlem měl zůstat jen na nějakém trezorovém dévédéčku výhradně k samolibému prstění staré Brokolice. (30.09.2021)