Není čas zemřít

Snad první Bondovka, ve které by se titulní píseň hodila i na konec filmu. Daniel Craig se ctí dopíji drink a na baru nechává zpropitné. Bez ohledu na to, jak je vám jeho 'emocionální' Bond sympatický, dotváří nejkompaktnější Bondovský celek. Až na jeden motiv tu doslova všechno už jednou bylo. Drobné upomínky ocení všichni, kdo těch 25 filmů poctivě odseděli. I ty hudební, protože Hans Zimmer sám o sobě je bezkonkurenčně nejslabším článkem filmu. Ať je svět jaký chce, pořád v něm jsou dobří, za které má smysl hrát a špatní, proti kterým má smysl se postavit. Jak staromilsky tuhle premisu Bond dnes ztělesňuje, vybočuje zcela ze současné produkce. Salut! Protože co s tímhle kolonialistickým dinosaurem bude dál, je ve hvězdách. (07.10.2021)

Dosud mě bavilo, že 007 není jen tím nezranitelným bourákem. Právě poloha Daniela Craiga, kdy byl jeho agent unavený, zatrpklý, špatně střílející, chybující v úsudcích a s několikadenním strništěm, mi byla ve všech předchozích nadprůměrných dobrodružstvích blízká. Tady je hrdinou z masa a kostí jen co se emocí týče. Zbytek pokulhává. Respektive já viděl spíš snahu o citlivější než civilnější pojetí Bonda. V dlouze odkládané oběti koronavirové pandemie mu nicméně tvůrci nabídli řadu hereckých výzev. A ty Craig chytil za pačesy. Celé to začne u hrobu milované Vesper Lynd, skončí s rovněž milovanou Madeleine při telefonickém hovoru, u kterého zaslzí nejedno oko. Mezitím vším se skládají starší zápletky s novými, řada starých postav dostává svých pár minut slávy a upřímně jsem se ve všech těch spikleneckých liniích místy ztrácel. Navíc Rami Malek na záporáky Javiera Bardema a Christopha Waltze nenavázal, nepomáhají mu s tím hlavně věty, které rvou za uši. A za těmi velmi málo joky evidentně stojí Phoebe „Potvora“ Waller-Bridge. Problém jsem měl i s akcí. Ano, kamera se mazlí s velkorysými scenériemi a hned hororový prolog pod ledem velmi potěší, ale třeba při akci v Norsku v autě prchající Bond třikrát totožně žďuchne do svých pronásledovatelů (potřetí jsem už vážně skoro zívnul), naštěstí vzápětí leccos vynahradí štvanice v lese utopená do mlhy. Finálové střílení po chodbách (prásk – padající žoldák – prásk – padající žoldák) opravdu nápadité není. Čekal jsem víc. Slabé čtyři hvězdy. (21.10.2021)

Méně je nakonec více, ale chápu snahu o to, aby poslední kapitola jedné nezaměnitelné éry měla všechno. Včetně dvou Bondovek v jediném filmu. Protože tohle je drásavá součást fyzického období - a přesto je zde záporák s plánem megalomanským, že připomíná dávno zapomenuté scenáristické formy. Zároveň je to pořád série s 007 - a přesto přichází dialogy na témata, která v ní nikdy předtím nebyla. Ať se na výsledek dívám z libovolného konce, je z Času podívaná jiná, než jsem čekal. A to je právě největší výhrou i prohrou zároveň. Naráží totiž na vlastní serializaci, kdy jen horko těžko vyrovnává finále Skyfall nebo tíživou gradaci Spectre, ale i na ně na samém konci, v neudýchatelném finiši na schodech dosáhne a přinese jeden z vrcholů právě končící pentalogie. Je sice škoda, že finální hrozbou je právě Safin, který ztrácí proti hrozivosti nebo schopnostem zlosynů předchozích, ale díky tomu, že proti němu stojí Daniel Craig, se na to zapomíná o něco snadněji. Ony s přibývajícím věkem stále jemnější herecké nuance je radost sledovat. Až tak moc, že bych si tuto patnáctiletku kdykoli zopakoval jako ten nejvelkolepější seriál. Mám na to všechen čas na světě. (08.11.2021)

Ta ženská posila ve scenáristickém týmu je tam hodně cítit. Nejemotivnější bondovka, která ambiciózně uzavírá vývoj hlavní postavy a člověk na ni může vzít partnerku, které jinak bondovky nic neříkají. Není mi to proti mysli, ale ve výsledku mě to nechalo překvapivě chladným. Zbytek je krásně nasnímaná špionská dějová vata se slabým záporákem a pár výživnými akčními scénami (úvodní honička, přestřelka s Anou de Armas, jejíž postava by si zasloužila spin-off). (01.10.2021)