Knick: Doktoři bez hranic

Soderberghovo ´vykoupení z věznice jménem Hollywood´ a jasný argument pro ty, kteří tvrdí, že TV tvorba je v posledních letech zajímavější a progresivnější, než to, co nabízí tvorba filmová. Už se nedivím slovům Soderbergha o tom, že v současné televizní produkci našel konečně tu tvůrčí svobodu, která mu tak ve velkostudiové filmové výrobě chyběla. (07.07.2015)

The Knick rozhodně není seriálovou revolucí, jak mnoho kritiků i diváků hlásá, ale rozhodně je to důkaz o nadřazenosti autorského seriálu, zejména díky tomu nakolik je formálně konstatně znejišťující a uzavřený ve svém nevlídném světě. Sodenbergh výborně maskuje nemnoho lokací (jedna ulice a cca 15-20 místností) tím, že stále mění úhly snímání, využívá často nízké hloubky ostrosti, čímž uzamkne trpící postavy od okolního světa, před kterým každá něco skrývá a v dlouhých nepřerušovaných záběrech proplouvá místnostmi a chodbami, čímž se vysvětluje i celková potemnělost, protože za takových okolností není téměř možné scénu uměle nasvítit. A takový Clive Owen udělá prakticky jakoukoli epizodku jenom tím, že v ní je. Kdyby to nebyl herec s tak nepolevujícími kvalitami prakticky kdekoli se objeví, rozhodně by se dalo mluvit o životní roli. The Knick však strádá tou svou trochu unavenou dikcí "nikdo není takový jaký se zdá a všichni jsou tak trochu protipólem toho, čím se jeví býti". V kombinaci s opětovným (stále a stále) tepáním do současných společenských témat tak trochu zapomíná, že ten vtip je o něm, protože jak si mám pak vysvětlit, že po mně film chce, abych byl šokovaný tím, že jeptiška může být zároveň porodní bábou, renovovaný doktor prvotřídní kedrou či černoch dobrým doktorem? Navíc The Knick nemá cíl, je to jen sled vztahových epizod a personálních dilemat na pozadí problematické doby, kde se za maskou gentlemanství, překrásných oděvů a zdobených štítů domů skrývají potratové kliniky, ilegální operační sály, opiová doupata a kanceláře lichvářů. Jak vtipně nějaký uživatel zde poznamenal "Ordinace v Růžové zahradě pro lepší lidi". Přesto se do onoho temného, zamlženého světa plného trýzně a neštěstí rád ponořím i v druhé sérii. (29.07.2018)

Soderbergh neSoderbergh, toto nie je moja šálka kávy. A určite to nie je seriál pre každého. Pozerať sa na kopec krvi, rezanie do mäsa, cisársky rez, ženskú s odrezaným nosom, tieto naturalistické scény chcú šokovať, ale mňa nepriťahujú. A celkovo lekárske prostredie mi je proti srsti. Postava Clive Owena mi nebola navyše sympatická. Občasná dobrá hudba seriál z bryndy nevytiahne, nechápem tej popularite. (03.03.2017)

Dva pocity. Jeden mě napadal už od začátku a bylo to, jak rychle epizoda uběhne. Vůbec jsem neměl pocit, že skoro hodina. Druhý přišel zhruba v polovině a šlo o uvědomění, že The Knick (doopravdy nemyslím, že by se měl název překládat) nemá jasnou jednoznačnou dějovou linii - ale vůbec to nevadí! Hodně zajímavé. Nevšedně tíživé. Seriál má většinu času tmavé barvy, někdy to vyloženě nutí "zaostřovat", ale ono to k začátku 20. století a přerodu chirurgie dost dobře patří. ■ Teaser: https://www.youtube.com/watch?v=JOXbU8TOZVM ■ Druhá série udržela laťku. Zajímavé je, že je zakončena tak, že třetí série být může, ale také nemusí. (19.10.2015)

Dostala jsem doporučení neotálet a okamžitě na doktory z Knick vlítnout. Než jsem se osmělila, skeptik ve mně opět vytrvale prudil: No, vypadá to jak Chigaco hope z prostředí Willyho Foga, to zas bude nuda. A co ta ojetina Owen, s divným hitlerovským účesem a knírkem, vždyť vypadá jak iluzionista z přelomu století, bude dost charismatický, aby utáhl chvíle nudy, co zákonitě přijdou? Nebudu muset čučet na nějaký kudlankovský mávání kadidlem a přikládání pijavic, já, která nosím na spaní tričko s nápisem I love science? Och, to jsem se spletla. Už několik nocí kvůli Knicku usínám ve dvě, nemůžu se nabažit naturalistických operací, drsnýho Owena, naprosto skvělé futuristické hudby, která v kontrastu s dobovým prostředím vytváří neskutečně temnou a napínavou atmosféru. Je to věrné, je to dramatické, je to psycho a skalpel tam má tolik prostoru, že prostě nemůžu jinak, než do plných! (17.10.2014)