Volejte Saulovi - Série 2

Antická tragédie televizních rozměrů a zároveň komorní dialogové drama, v němž se Vince Gilligan pomalu přibližuje vrcholným sezónám Perníkového táty. Dialogové výměny mezi Bobem Odenkirkem a jeho filmovým bratrem Michaelem McKeanem patří mezi právoplatné vrcholy loňské quality TV – Volejte Saulovi ale i nadále v druhé sezóně zůstává sice žánrově odlišným (právnické drama/černá komedie/rodinné drama), nicméně stejně komplexním zachycením rozkladu osobnosti jako v případě Waltera Whitea, na který je radost pohledět. (15.01.2017)

Ačkoliv se Jimmy místy i snaží jednat férově, začínáme pomalu sledovat jeho přerod v Saula Goodmana - a i když se děj přehrává v minimalistickém tempu, já se neskutečně bavil. Nemluvě o jeho vztahu s Kim, který nervózně sleduju a čekám, co dalšího se mezi nimi stane. I když vím, že Jimmy dělá vše pro Kim, často to bohužel dopadá opačně. A Mike? No, jsem zvědav, jak se Hector Salamanca dostane ke zvonečku... ;) (06.05.2016)

Stejně jako u seriálu Breaking Bad, tak i tady je další série lepší a propracovanější. Líbila se vám první série? Tak u té druhé není o čem mluvit. Vince Gilligan a spol. jsou zkrátka frajeři, kteří moc dobře vědí, jak pracovat s dějem a hlavně s postavami. Nejvíc mě bavil Mike, který se zapletl s Hectorem Salamancem. Jimmy, Kim a Chuck velmi dobrý, jsem zvědavý kam to Kim dotáhne. S tímhle seriálem jsem velmi spokojen, a vlastně očekávám to stejný, jako v případě Breaking Bad. Každou další sérií lepší a lepší show. Jen tak dál :) (02.06.2020)

Kromě pár výjimek jsem si po každém dílu říkal: sakra, vždyť se zase nic nestalo... Jimmy měl za sérii několik skvělých momentů, Chuck se bohužel dožil další série a Mike je takovej kruťák, že sleduje auto uprostřed ničeho s odstupem pár metrů... Docela by mě zajímalo, v kolikáté sérii konečně zavoláme Saulovi... Tímhle tempem asi nikdy... (24.04.2016)

"Are you in trouble? Gimme Jimmy!" ___________ Tady prostě není o čem. Tam kde první série bezchybně uzavřela svoji kapitolu, ta druhá svižně navazuje v tom samém bodě a rozvětvuje nejen dané dějové linie ale i vyhlazuje drobné nedostatky. Úvod hraje primárně na úsměvnou, ba přímo relaxační notu - za což jsem vskutku rád. Bobík si užívá každou sekundu svého grandiózního velekoncertu a divák si jeho nesmírně sympatickou veselohru užívá s ním. Nejenže se zde prozatím nejslibněji projevila Jimmyho teatrální excentrická povaha, ale i mistr Ehrmantraut zde skvostně sklízí ovoce. Esteticky dechberoucí kamerové záběry v každé druhé scéně jsou na BCS fakticky nezvyklé, leč nehorázně sexy. Závěr poměrně snadno předvídatelný, přesto napínavý jak kšandy. Z komediálně odlehčeného právnického dramatu okořeněné o pár žoldáckých misích dědečka Mikea se tak rázem stává cynická fraška. Tady prostě nejde nic vytknout, natožpak dodat. Kubík aka Saul extravagantně skáče z problému do problému, jen aby skončil v kotli plném sraček. Gracias, Vincento, gracias! (26.09.2019)