Hrabě Monte Christo

Když se dívám na všechna ta kladná hodnocení, přemýšlím, zda-li jsme všichni viděli tentýž snímek. Dle mého názoru jde o absolutní zpronevěření se knižní předloze, což v tomto případě nemohu odpustit. Zatímco seriálu z roku 1998 s Gérardem Depardieu odpouštím obzvláště díky výborným hereckým výkonům, výpravě a skvělé hudbě těch několik dějových nepřesností (a neuvěřitelně přeslazený neknižní konec), této snůšce nesmyslů, které kromě jediného dobrého herce vše výše jmenované chybí, dávám bez výčitek jednu hvězdu. (10.09.2007)

Monte Christů je jako mušketýrů. U tří nezůstalo a srovnávání je podobně problematické. Sošná krása Jeana Maraise je praporem, který tuto adaptaci drží už desítky let v přední linii. Myslím ale, že Jean Marais je jako Dantès skvělý nejen kvůli kráse. Vyzařuje z něj chlad, hrozba a určitá vnitřní strnulost, samota. Přes tělesné strádání se přenesl, ale věznění i jakýkoli druh omezování způsobí, že v člověku něco umře. V Dantèsovi některé citové polohy, z nichž už zbyly jen slabé záblesky. Jeho příběh je tragický ne jen kvůli ztracené lásce, ale kvůli zničení člověka, kterým byl. (27.02.2017)

Ide o môj najobľúbenejší knižný príbeh vôbec. Francúzi sú určite na svojho literárneho majstra Dumasa právom hrdí - veď každej hranej adaptácii tohto diela bola dopriata veľkolepá výprava na čele s vynikajúcimi hercami. Jean Marais sa pre stvárnenie tohto romantického hlavného hrdinu hodí snáď ako nikto iný, avšak... Gróf Monte Christo je predovšetkým príbehom pomsty a tá z tejto verzie nesršala, nevedel som jej uveriť... (19.05.2013)

Řada filmových zpracování slavného románu Alexandra Dumase staršího „Hrabě Monte Christo", k němuž se v jak němé, tak ve zvukové éře vraceli zejména francouzští a američtí filmaři, vzrostla opět o dvouepochový film režiséra Roberta Vernaye, s Jeanem Maraisem v titulní roli. Robert Vernay natočit Dumasův román již jednou, s Pierrem Richardem Wilmem v roli hraběte Monte Christa. (Byl u nás uveden v r. 1946.) Filmový přehled 18/1956 (03.02.2010)

Dle mého soudu jde o dost přeceňovaný snímek, protože v něm hraje Jean Marais a toho se přeci nesluší kritizovat, že ano... Já to vidím tak, že herecké výkony, včetně Maraisova, jsou toporné, vládne zde patos, film knihy znalého diváka nudí a někdy i irituje. Proč ve tříhodinové adaptaci je doslova vypreparována postava jménem baron Danglars (jméno je zde sice užito, ale je zasazeno do úplně jiného kontextu)? Proč v pasáži z pevnosti If není alespoň naznačeno, že mladý Edmond zde nabyde skrz starého abbého rozsáhlé vzdělání, díky němuž především dokáže pak vykonat tak promyšlenou pomstu? Zato úvod románu (před Dantesovým zatčením) úplně nesmyslně zabírá třetinu filmu!!! Scény, kdy svým obětem prozrazuje svou pravou totožnost, bohužel postrádají sílu a osudovost, kterou by měly disponovat. Některé pasáže jsou sice téměř doslovné, jenže to je právě na škodu - vznikají tak díry v ději, protože jiné, stejně významné momenty z knihy zde chybí a příběh ztrácí na působivosti. Je samozřejmě jasné, že tak rozsáhlý román do celovečerního filmu vměstnat nelze, ale je ostuda pro francouzské tvůrce, že Britům se v adaptaci s Richardem Chamberlainem z roku 1975 podařilo do o polovinu kratšího snímku nasázet dvakrát více, a hlavně použít zajímavější momenty z předlohy a nevynechat jednu z hlavních postav... Pro mne zklamání za 50% PS: Zajímavost - v obou asi nejznámějších celovečerních verzích, které zde srovnávám, ztvárnili roli Hraběte Monte Crista homosexuálně orientovaní herci... (26.05.2013)