Ján Hus
Režie:
Jiří SvobodaScénář:
Eva KantůrkováKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Michael KocábHrají:
Matěj Hádek, Jan Dolanský, Milan Kňažko, Vladimír Javorský, Marika Šoposká, Michal Dlouhý, Petr Lněnička, Jan Plouhar, David Novotný, Hartmut Krug (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Matěj Hádek v roli výjimečné osobnosti Mistra Jana Husa a synové Karla IV., bratři Václav a Zikmund, ve středověkém dramatu o smyslu pravdy a oběti nejvyšší. Třídílný televizní film o Janu Husovi je jedním z největších televizních projektů současné České televize nejen svou náročností, ale především svým významem. Tragický osud tohoto velikána naší historie byl naposledy převeden na filmové plátno režisérem Otakarem Vávrou v roce 1954. Spisovatelka a historička Eva Kantůrková se osudem a odkazem betlémského kazatele zabývala dlouhou řadu let. Bylo tedy nabíledni, že se právě její román Jan Hus, poprvé vydaný v samizdatu, dočká nového filmového zpracování. Tvůrci, kteří se u jeho realizace sešli, patří v Česku k nejrespektovanějším filmovým profesionálům, herce nevyjímaje. Díky nim má televizní film Jan Hus všechny atributy mimořádného filmového zážitku a je zároveň důstojnou oslavou historické osobnosti světového významu. Spisovatelka Eva Kantůrková vede diváky příběhem Mistra Jana Husa od počátku XV. století až ke kostnické hranici. Na rozdíl od tradovaného obrazu sociálního reformátora sledujeme Husovo myšlenkové a mravní drama, jež předběhlo o celé století zásadní zlom evropského vývoje. Dramatický děj je ukotven ve spletitém střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit – krále Václava IV., jeho bratra Zikmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambiciózních kardinálů a tří papežů, kteří si dělají nárok na pastýřský stolec a z toho titulu i na odváděné daně. Západní církev prochází těžkou mocenskou i mravní krizí. Jan Hus, Mistr Karlovy university a Betlémský kazatel, pociťuje spoluzodpovědnost za osud rozštěpené církve ve vztahu k věřícím a dospěje k přesvědčení, že jediným východiskem z úpadku je víra v živého Krista a jeho učení. Volá po mravnosti těch, kteří mají být věřícím duchovními pastýři. To zesiluje zášť ze strany vysokého kléru i konkurujících farářů. Naštěstí se Jan Hus těšil přízni královny Žofie. V kritických okamžicích to byla právě ona, kdo mohl u svého manžela Václava IV. žádat pro Mistra ochranu. Husovým opakem je vzdoropapež Baltazare Cossa, pirát, cynický kořistník, a dokonce snad i vrah. Paradoxně také v Kostnici, kde byl Hus souzen za domnělé kacířství, byl Cossa týmž koncilem sesazen z papežského stolce a uvězněn. Prapodivným nástrojem, který sehrál v pronásledování Husa mimořádnou roli, byla nesourodá koalice ambiciózního pražského kléru, žárlivých kolegů z university, včetně Husova přítele, Mistra Štěpána Pálče. Ten se v Kostnici stal dokonce jedním z hlavních žalobců. Jan Hus chtěl své přesvědčení před Kostnickým koncilem v rámci disputace obhajovat. Koncil však taková pravidla nepřijal, Husovi určil pozici obžalovaného kacíře. Konečným rozsudkem nebyl odsouzen jen on, ale i jeho předchůdce, dávno mrtvý Jan Viklef, jehož kosti nařídil tentýž koncil vykopat, spálit a popel rozptýlit v řece.
Do příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy mocenské spory králů Václava a Zikmunda sužovaly Čechy. Zikmund se chtěl zmocnit českého království, uvěznil Václava v Rakousích, nechal drancovat královský poklad, jeho Kumáni vypalovali české vesnice. A odvážný kazatel Jan Hus volal z kazatelny: „I pes, i had si chrání svůj pelech! Jsou snad Češi horší než psi a hadi?" Pak vzbouřil půlku univerzity, když sepsal apelaci všem mistrům a zemskému sněmu. Byl to on, kdo královně Žofii přinesl nabídku vlivných přátel, aby mohla pod jejich ochranou odjet do Bavor k rodině, protože by teď v Praze nebyla v bezpečí. Královna kategoricky odmítla. „Jsem česká královna, mé místo je tady!" Jan Hus veřejně kritizoval nepořádky v církvi, především způsob života Božích služebníků, například že nosí drahé šaty, nebo že vysedávají po hospodách a hrají hazardní hry. Byl přesvědčen, že hříšný kněz nemůže udělovat svátosti, nemůže být služebníkem Božím... Vysloužil si tím jejich nenávist. Stěžovali si na něj u krále, u arcibiskupa, jezdili žalovat papeži. Obviňovali ho z šíření Viklefova učení. A záviděli, že jeho Betlémská kaple byla pravidelně přeplněna věřícími, zatímco jejich kostely věřící navštěvovali jen sporadicky. Neshody na univerzitě kvůli Viklefovu učení eskalovaly a vyústily ve chvíli, kdy král Václav požádal univerzitní mistry, aby jej doprovodili na koncil v Pise. Německá část univerzity odmítla, a protože svými třemi hlasy proti jednomu německému získávala vždy většinu, král se rozhodl křivdu napravit Dekretem kutnohorským. Rozzlobení Němci na protest opustili Prahu. Viklefovo učení bylo vnímáno církevními hodnostáři jako kacířství a tomu obvinění se nevyhnul ani Štěpán Páleč. Přes Husovo varování odjel do Říma, aby se obhájil, cestou ho ale v Bologni nechal zatknout kardinál Baltazar Cossa. Když se po dlouhé době vrátil do Čech, byl to už jiný Štěpán Páleč. Jeho odvahu vystřídal strach. Mezi dosud věrnými přáteli, Husem a Pálčem, se objevily první pochybnosti a názorové neshody.
Jan Hus odsoudil odpustkovou papežovu bulu a papeže nazval Antikristem. Kupčení s odpustky způsobilo velkou vlnu nevole věřících a pro výstrahu ostatním byli uvězněni tři rebelové. Rozhořčená reakce Jana Husa na jejich popravu přivolala papežovu klatbu na betlémského kazatele a na Prahu interdikt. Zákaz všech církevních obřadů, křtů, sňatků i pohřbů. To byla pohroma nejen pro středověké věřící. Jan Hus musel opustit Prahu. Ani doma, v Husinci, však nebyl v bezpečí. Přijal pozvání Jindřicha Lefla a odjel na jeho hrad, kde se mohl ukrýt. Tam ho navštívil Zikmundův posel Jan z Chlumu se vzkazem, aby Hus odjel do Kostnice, kde bude mít šanci se ze svého obvinění hájit. Královský glejt mu měl zajistit nejen osobní bezpečí, ale také možnost vystoupit s disputací před Kostnickým koncilem. Hus souhlasil, nechtěl dál žít v ústraní, jako kazatel chtěl plnit své poslání, lidem vykládat pravdu písma. Věděl, že se do Kostnice sjela církevní elita a doufal, že všichni nebudou k jeho pravdě hluší. Že by si Zikmund neuvědomil, že papež nepodléhá světské moci, tedy králi? Hus nebyl v Kostnici přijat jako host koncilu, ale jako kacíř, který se těžce provinil proti církvi a její jednotě. Kostnický biskup ho zavřel do vězení a koncil ustanovil komisi, která měla posoudit Husovo kacířství. Členem komise byl také Štěpán Páleč a zoufalý Hus se k němu obrátil s nadějí, že konečně bude vypovídat někdo z jeho přátel. Zjištění, že Štěpán Páleč patří k hlavním žalobcům, mu vzalo poslední zbytky naděje i síly.
Ve svých kázáních Jan Hus zdůrazňoval, že opravdovou lásku k Bohu dokazuje jen život podle Kristových přikázání a jen takový může být služebník Boží. Připouštěl, že zbožný laik má větší právo udělovat svátosti, nežli zkažený kněz. Taková kritika církve nejenže nesmírně popuzovala její představitele, ale zároveň je děsila. Především Husův výklad Božího slova považovali za znevažování víry a církevního řádu. Věděli, že jeho vystoupení ohrožují jednotu církve. Nemocný a dlouhým vězněním vyčerpaný Hus ztrácel sílu k obhajobě, přesto se ale nevzdával naděje, že bude konečně pochopen. Ke všem žádostem o jeho propuštění z vězení byla církev netečná. Dokonce ani král Václav a král Zikmund neměli šanci zvrátit rozhodnutí Kostnického koncilu, držet Husa v žaláři a trvat na tom, aby odvolal, co kázal. Jako důkaz k jeho odsouzení měl sloužit výpis článků, které měl Jan Hus napsat ve spisu De ecclesia. Když se ale před Kostnický koncil konečně dostal pravý výpis Husových článků, komise zjistila, že Štěpán Páleč je zfalšoval. Bylo už ale nemožné, aby církev v případě Jana Husa stáhla své obvinění. Betlémský kazatel, jehož názory byly pro věřící nadějí i jistotou víry v Boha, ale nedokázal popřít sám sebe. Nemohl odvolat, co nekázal a nemohl odvolat ani to, co kázal. Byl pro církevní moc příliš nebezpečný. A proti církevní moci byli bezmocní i králové. 6. července 1415 vzplála hranice, na níž byl ke kůlu přivázán Jan Hus. Muž, který zemřel v ohni, protože žil v pravdě. Muž, kterého církev ukrutnou smrtí umlčela, aby jej lidé citovali i po šesti stech letech.
(Česká televize)
Recenze (284)
Jen z úcty k Janu Husovi jako historické postavě nedávám odpad. Velmi silné téma. A potom jen prázdnota. Jestli si filmaři myslí, že stačí na herce navlíct historické kostýmy, postavit kulisy a už to bude, tak se teda spletli. Hádkovi chybí jakékoliv charisma, i když to nemusí být špatný herec, tady opravdu nic nefungovalo. Trapné dialogy, všechno neuvěřitelně umělé a vymyšlené, trápila jsem se celý první díl, v druhém jsem se už tak styděla, že jsem to vypla. Jak Hus, tak Vávra mají jediné štěstí, že tady tuhle slátaninu neviděli. V plné míře se ukázala prázdnota dnešní doby. Točit levné sračky anebo pokleslou zábavu to ještě jakž takž, ale nic víc proboha nechtějte, lidi se chcou bavit!!! ()
Tak na hodnocení tohoto seriálu (nebo spíše trilogie) z pera místního plebsu jsem se obzvláště těšil. Jelikož ihned po přečtení dueta režiséra a scénáristky mi bylo jasné, že nepůjde o komorní příběh o třech postavách a že bude pokrývat minimálně středostavovské a šlechtické reálie končícího středověku do té míry, že nevzdělaný divák neuchopí nabídnutou linii a tomu také odpovídá hodnocení. S úsměvem se musím zmínit o trapných poznámkách na hudbu Kocába, která je tam asi tak důležitá jako ten lev v kleci na žebráku. Nebo jak si někdo stěžoval, na kterých hradech a destinacích se natáčeli exteriéry. Naopak, příjemně mne překvapilo, jak si jeden, dva pozorní všimli nesrovnalostí v nabízených citacích z bible a jejich časování dle překladů a s tím související mluva a chování například Mistra s královnou ve vzájemných dialozích a společných chvílích. Tleskám takto pozorným a inteligentním divákům. A úplně nejvíce jsem se zasmál, když jsem si směl přečíst (autorům děkuji) srovnání tohoto seriálu s počinem pana Vávry. Bože můj, jak může člověk, který stěží disponuje schopnostmi okomentovat první díl víly Zvonilky, porovnávat tak hluboce podstatné dílo a látku jakou je Jan Hus v podání tak dvou odlišných zadání, jaké dostal ve své době pan Vávra a v té současné pan Svoboda. Jen úplný idiot může jedno odsoudit na základě druhého a naopak. No to jen k postřehům z hodnocení ostatních diváků, pokud to vůbec někteří sledovali. Začnu od konce, hudba mi absolutně nevadila, měl jsem co dělat se sledováním děje a chápáním souvislostí v pokusu se pokorně dostat alespoň pomyslně do Mistrovy doby a představit si tu bezmoc v boji s chamtivostí a mocenskými zájmy potentátů světských i církevních. V podstatě jakákoliv hudba by tam nebyla podstatná, pokud chcete sledovat pečlivě děj a chápat tu úžasnou odvahu a odhodlání jediného člověka. Herecké výkony naprosto parádní. Nenašel jsem tam nikoho kdo by vyloženě selhal a nikoho kdo by se vyloženě nehodil. Javorský zcela dokonalý, ale to je už tak nějak dáno talentem obrovského a dlouho nedoceňovaného herce. Vlastní seriál hodnotit je skoro nemožné. 1402-1415 s mírnými skoky o pár let, nebo desítek let, jinam ve spoilerech, dělá z tohoto krátkometrážního počinu velmi těžké dílo. Natočit tuto dobu a konkrétně tyto roky do tří cca 80ti minutových dílů je odvaha a zároveň závazek. Seriál by si zasloužil rozsah pána prstenů a hobita dohromady, ale budiž. Dalo mi to obrovský kus poznání a jestli jsem si dodnes myslel, že největší osobností českých dějin byl Karel IV, těsně před Janem Husem, tak názor měním a otáčím pořadí. Největším Čechem v historii byl skutečně Jan Hus. Klaním se v pokoře před jeho myšlením, rozumem a tvrdostí v pravdě. Naopak je mi líto, s jakou naivitou se nechal odrovnat. Hodnotím vysoko - 4 hvězdy a to jen proto, aby někdo našel odvahu natočit to ještě detailněji i s jeho dětstvím a formováním jeho myšlení. ()
No, nic moc jsem od toho nečekala, přesto jsem překvapená. Nikoli příjemně. Matěj Hádek se svým chlapeckým hlasem není příliš přesvědčivý představitel kazatele, na kterého chodilo do Betlémské kaple až 3000 lidí. Nechápu, proč všechno točili v temných gotických kobkách, když už v té době byly běžně používané kazetové stropy, bohatá a hlavně barevná výmalba místností. Lomená okna se dělala už jen v církevních stavbách. Chudák Václav měl 100 let starý sály a Zikmund se pohyboval v místnosti se stropem, který se dělal až mnoho mnoho let po jeho smrti. A co ta budova Karolina? Německej prelát opouští univerzitu a vyjede bránou kamsi na louku. Kde je historická Praha? No a proč proč se scény z Betlémské kaple točily v jakési temné kobce s klenbama (zase!). Snad tu máme věrně zrekonstruovanou pravou Betlémskou kapli. A proč královna Žofie klečí při modlitbě mezi prostým lidem, když tam měla svůj VIP balkůnek? A kde je Žižka, komorník a královnin doprovod do kaple? Vždyť tam se seznámil s Husovým učením. Taky se úplně zapomnělo na Čeňka z Vartenberka. Scény z Itálie se taky točily v nevyhovujícím prostředí. V Itáliu už v té době frčela renesance a tím pádem úplně jiný sloh. Nebo jak se Hus schoval do rodné chalupy a na Kozí hrádek se milostivě vydal, až když si tam pro něj přijela královna. Velmi mi to připomnělo vyzvednutí Ramba z jeho úkrytu v klášteře. Celkově je trilogie historicky děsně nepřesná, ale to bylo divákovi sděleno na konci 3. dílu. Takže divák je zmaten - když se dílo nesnažilo o přesné historické zpracování, co je tam tedy správně a hlavně, proč se teda něco takového vůbec točilo? Na to, že se Kantůrková (pf, prej historička) husovským tématem zabývala "dlouhou řadu let", nevyplodila nijak úchvatný dílo, který režisér Svoboda nevylepšil. Tu jednu hvězdičku má ode mě Jan Dolanský a vynikající zpracování krysy Páleče. ()
Herecké výkony a kostýmy se mi dost líbili, ale hudba to dost srážela. Rád bych se dočkal přestříhané filmové verze. Myslím, že by to tomuto lehce nadprůměrnému dílu prospělo. ()
První díl mě vůbec nenatchnul, ale rozhodl jsem se tomu dát šanci. Stopáž je moc dlouhá, stáhnutí na 2 díly by bylo vhodnější. Spousta postav, v prvním díle jsem se docela ztrácel. Některé herecké výkony výborné (Javorský, Dlouhý), ale Hádkovi jsem Husa neuvěřil. Vztah královny a Mistra Jana mi přišel spíše jako tajní milenci. A nakonec hudba, vůbec k tomu neseděla a elektrická kytara při upálení byla děsná. Celkově 55 %. ()
Chtěl jsem původně dát tomuto počinu čtyři hvězdy, ale po přečtení místních hanlivých recenzí, které jsou převážně dost mimo mísu, mi nezbývá než kacířsky přiřknout hodnocení absolutní (přiznávám, je za tím jistá fanatická vzdorovitost, ale ta patří k tématu). V posledním roce jsem se totiž - hnutím osudu - o Husa a jeho odkaz docela zajímal. Navštívil jsem Kostnici (a v ní tematickou výstavu k 600. výročí koncilu), přečetl několik monografií a shlédl pár dokumentů. Takže jsem k novému zpracování Husova příběhu přistupoval s velkým očekáváním. A musím říct, že bylo naplněno beze zbytku. Nejvýznamnější devizou je historická přesnost a zasazení všech událostí do kontextu doby. Vylíčení zápasu o moc mezi Václavem IV. a Zikmundem, situace v církvi rozštěpené schizmatem a její dopad na středověkou společnost. Intriky, lži, přetvářka, špína, krysy, mor. Nechápu, jak snad někdo může vytýkat filmu nedostatek atmosféry nebo snad nudnost. To jste čekali Hry o trůny nebo Návrat krále? Proboha!?! Velkorysá stopáž umožňuje odvyprávět příběh včetně detailů, vyhnout se zkratkám a zkreslení. Historici mezi nàmi si budou rochnit, ti ostatní snad alespoň zatouží dozvědět se víc. Problémem Husa, stejně jako všech opravdu významných postav naší historie (namátkou sv. Václav, Husův skoro současník Jan Nepomucký, Masaryk, Beneš nebo dnes už i Havel) je, že si je následující generace znásilní a ohnou podle svých představ, upraví pro své potřeby a vytvoří z živoucích lidí bezchybné mramorové legendy. Vávrův Hus proletář budiž odstrašujícím příkladem. Svobodovo zpracování je z tohoto pohledu objektivní a prosté jakéhokoliv ideologického nánosu. Celkové provedení je na české poměry výrazně nadstandardní a v lecčems připomíná jiný, neméně rozpačitě přijatý, přesto však vynikající a potřebný projekt České století dua Sedláček/Kosatík. Z hereckých výkonů si zaslouží vyzdvihnout zejména Javorský, Kňažko a jako vždy skvělý Dlouhý. Hádkův Hus je nemastný neslaný a do charismatického kazatele má daleko. Důkazem budiž, že mi jeho osud mi byl šumafuk, což je v případě hlavního hrdiny docela smutné. Zcela odpudivě pak hraje a přehrává Dolanský, u jehož sledování člověk chvílemi neví, jestli je na divadle nebo kouká na Babovřesky. Nakonec si nechám hudební složku, která, zdá se, vytáčí zdejší konzervativní "Vávraře" jako pračku. Mně se naopak Kocábův přístup líbí, i když občas působí nenadálé vpády moderní složky a jejich následné rychlé odeznění poněkud rušivě. Závěrem nezbývá než vyjádřit uspokojení nad důstojným ztvárněním významné postavy a období našich dějin a poděkovat České televizi za ukázkové naplnění role veřejnoprávního média. ()
Dobré na tom je to, že příběh a postavy nejsou tak zkrášlovány a film dovede lépe popisovat zkutečnost než jak tomu bylo v předchozích pokusech, které byly spíš ideologicky upravené. ()
Obžaloba církve a víry jako takové.Ikdyž se film do podrobnějších rozborů otázek náboženství nepouští,je dobré vědět,proč je u nás nejvíce nevěřících na světě.Herci jsou dobře vybraní a děj má kvalitativně vzestupnou tendenci.Až na pár historických nepřesností zatíná velmi přesně do živého. ()
Asi chci vidět jen pozitiva této trilogie. Jako první bych viděl snahu maximálně využít historické prameny a teprve tam, kde se jich nedostává, využít vlastní autorské vyprávění. Zpracování je na slušné úrovni a zřejmě ve mně zanechalo právě ten dojem, který autoři chtěli vzbudit. Hodně depresivní nálada z celé té církevní pakáže a z vězení. Na precizní úrovni byly ovšem herecké výkony. Všechny přední role byly vykresleny herci mistrně. Matěj Hádek mi věkově k Husovi seděl lépe, než důchodce Štěpánek. Skvělí byli Javorský, Dlouhý, ale i Dastlík. Škoda těch nedostatků, které zde vlastně ani nechci jmenovat. ()
Od tohoto filmu jsem pravděpodobně čekala něco jiného, i přesto jsem se vydržela koukat až dokonce. Na filmu hlavně oceňuji výběr herců. Myslím, že Matěj Hádek byl opravdu excelentní. Obdivuji, že se dokázal naučit všechna ta kázání apod. Dále mě potěšilo, že se zde ukázala pravda o Zikmundovi, který byl považován za největšího zrádce. Ve škole nás to přeci všechny učili. Za největší kaz na tomto trojdílném filmu považuji hudbu. Vážně chcete aby ve středověku zněly elektrické kytary?! Jestli si Kocáb myslel, že ten film bude modernější, tak se dosti mýlil. ()
Já bych to úplně neodsuzoval. A už vůbec bych to hodnocením nedával na zhruba stejnou úroveň, jakou má ta komunistická propagandistická ******** Major Zeman. Vždyť u filmu je přece hlavní obsah, ne? Pravda, nemuselo to být tak roztahané a Matěj Hádek v roli Husa je poněkud zvláštní volba, ale celkové hodnocení této série je prostě mimo. Když to srovnám, jakým škvárům (například zmíněný Major Zeman) dáváte stejné, ne-li lepší, hodnocení, tak se sám sebe ptám, jak to je vůbec možný. Jinak, neubráním se srovnání Hádkova Husa s tím Štěpánkovým. Ten "moderní" Hus mi přišel lidštější. Projevoval větší city, emoce, prostě to byl víc člověk. Štěpánek ho zahrál sice taky dobře, ale z mojeho pohledu to byl spíš robot, přesný opak toho, co předvedl Hádek. Asi se už nedozvíme, kdo z nich měl k realitě blíž, ale jejich výkony jsou dány dobou. Myslím, že soudruzi to tehdy tak chtěli, teď byl větší prostor se projevit. ()
I přes rozpačitý počáteční výkon, zejména režisérův a Matěje Hádka, hodnotím čtyřmi hvězdami. Jako kdyby je respekt k tématu ochromil. V silném druhém a strhujícím třetím dílu však naštěstí popadli dech. Dal bych i pět hvězd, ale co mě opravdu iritovalo celý film, byla naprosto nevhodná hudba. Elektrická kytara a syntezátory k středověku není opravdu to nejvhodnější. V dobách Pražského Výběru jsem Kocába uznával jako progresivního a schopného muzikanta. Dnes je však pro mne současnou tvorbou (a nejen tvorbou) pouze do sebe zahleděný, narcistický Ropotámo. ()
Pokus, udělat historické téma jako to umí vyspělá produkce se nepovedl, chybí nám prachy a scénáře. Každopádně bych to nezatracoval, přinejmenší pan Javorský se mi moc líbil.Dávám čtyři hvězdy, protože doufám, že v podobném duchu se bude pracovat dál, ale je to spíš na trojku. ()
Absolutně zoufalé. Vím, že Jan Hus z padesátých let měl politický podtext, ale svou výpravností a hereckými výkony je naprosto neporovnatelně lepší. Snad jedině výkon herce Jana Dolanského lze hodnotit kladně, zbytek je pro mne nehodnotitelný. ()
Film je to vlastně lehce nadprůměrný. Ostatně cokoliv z české produkce, co nebylo zasaženo bezduchostí toho kdysi možná průměrného piss-álka Vývega a jemu podobných, ke rdění trapný nehumor píšících a vytvářejících tragédů české fušeřiny (filmařiny), má šanci jakžtakž obstát. Dost to kazí soundtrack, který se opravdu nehodí. Trochu to kazí délka, kterou tvůrci chtějí využít k co možná nejpropracovanějšímu popisu sledu událostí a vlastně celého „problému“. Jak moc se jim to daří? To je otázkou. Chvílemi ano, chvílemi ne. A tak se děj ukecaně vleče, a my, zdegenerovaní akčními scénami plnými krve, vykouknuvších kůzlátek a všudypřítomného (nejen)lesního pichu (hrdinní střelci zelení prominou), se tak trochu nudíme. Vlastně dost. Výkony herců nebyly vůbec špatné, za všechny, třeba Vladimír Javorský zahrál luxusně, vlastně bych si Václava IV nedokázal představit nijak jinak. Kolem a kolem, to ale není dost. Hodnotím 3***. ()
Nešťastně zpracované téma. Opět si myslím, že takovému námětu, stejně jako Cyril a Metoděj, televizní zpracování nesluší. Je to velká škoda, protože herecké obsazení bylo famózní a výkony skvělé, ( obzvlášť Michal Dlouhý a V. Javorský). Ale naprosto mimo, bylo obsadit do role Jana Husa: Matěje Hádka. Dal bych jednu hvězdu, ale Kocábova otřesná hudba to poslala do prd.. teda do odpadu. ()
55%, na mě moc dlouhé, a herecké výkony slabé a podprůměrné, některé scény nevěrohodné. Ale poslední díl byl velmi poučný.... ()
původní vávruv hus byl silně ovlivněn dobou svého vzniku,proto se mu dá ledacos odpustit.nic proti panu stěpankovi a dalším a jejich hereckému umění prostě taková byla doba.bohužel nový ničím neovlivněný hus se opět neoprostil od kliše tedy:hodný hus s přiznivci versus darebáci jejich odpůrci,což je samozřejmě jeden velký nesmysl.bylo by už hezké postavit se mistrovi čelem,a podívat se na něj když ne objektivně tak aspon upřimně a bez učelovosti.to se ale nestalo.co se hudby tyče pan kocáb mě bavil do revoluce,pak už mi je a zejména jeho názory u prdele.také zde někomu vadil lev v kleci,je faktem že král václav byl velký milovník zvířat a mimo lvu vlastnil i jiné šelmy.jednu hvězdu dávám za odvahu znovu tak složité téma otevřít,další dvě patří javorskému a dlouhému ti svou práci odvedli dokonale. ()
Škoda. Hezký vizuál, ale nezáživný příběh bez napětí. ()
Síla v jednoduchosti a doslovnosti, toho veškerého svinstva. V uvědomění toho všeho mne hudba připadá jako zcela podružný problém. Velmi aktuální v dnešní době ()