Anthropoid

Režisér se rozhodl pro film založený na skutečnostech, nepodsouvá nám dokument ani vypiplanou rekonstrukci jakou je např. Let č. 93, takže nemá smysl se zaobírat různými anachronismy nebo smyšlenými postavami. Nacisti zůstávají pouze anonymním, leč všudypřítomným nebezpečím, neboť je příběh vyprávěn výhradně z hlediska parašutistů. K atentátu totiž dojde zhruba po hodině, což však není příliš času na to, abychom se s postavami a jejich emocemi seznámili, ale režisér se snaží k představeným figurám vracet v poslední třetině filmu. Charakterizace parašutistů samotných je spíše jen načrtnutá, ale skrze několik krátkých scén, kdy muži zapochybují, dodává režisér léta glorifikovaným postavám, které jsou pro mnohé synonymem velkého hrdinství, rozměr lidské slabosti./// Známosti obou protagonistů působí poněkud vynuceně a Geislerová je na roli přestárlá. Dalším minusem je fakt, že britští herci svou angličtinu přizpůsobili tuzemské „čengliš“. Když se tak Dornan s Murphym představují jako čeští výsadkáři s rádoby českým akcentem, působí to nepatřičně komicky a sál se směje. Je to však možná lepší řešení, než kdyby byli všichni Češi předabováni, neboť postsynchrony nepůsobí nikdy dobře. Pokud odhlédneme od přízvuků, podávají všichni herci věrohodné výkony a některé možná překvapí, že pan Sadistický bičík dokáže skutečně dobře hrát./// Ellis nasnímal Anthropoid podobně jako svůj předchozí snímek. Obraz je tak v neustálém pohybu a kamera v polodetailech těká i při dějově klidnějších scénách. Mistrovskou sekvencí je boj v kostele. Postavy již nemluví a na řadu přichází nesmírně autentická a syrová přestřelka, v níž vzduchem létají granáty, kulky a kusy masivního kostelního zdiva. Perfektně sestřihaná akce zůstává po celou dobu přehlednou a nesmírně napínavou, i když víme, jak to dopadne. K intenzivnímu zážitku nepochybně přispělo obrovské plátno velkého sálu s bezchybným ozvučením. Parašutisté si nevyměňují pro americké válečné filmy typické vlastenecko-heroické repliky a ani nevzpomínají na své rodiny. Anthropoid zůstává téměř úplně prost patosu (výjimkou je např. scéna, kdy k odbojářům vtrhne gestapo za doprovodu tklivé houslové skladby), a pokud by někomu ona známá věta „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme se, slyšíte? Nikdy!“ připadala zbytečně kýčovitá, už je z něj asi cynik, který si nedokáže představit, že film by v rukou blockbusterového rutinéra nebo podfinancovaného českého filmaře dopadl o poznání hůře. [51. MFF KV] (28.09.2016)

Žádný jiný zahraniční film mě coby českého vlastence tak moc nepotěšil. První polovina je sice víceméně z povinnosti, za účelem trochu prvoplánového představení hlavních hrdinů a jejich odbojové i milostné osobnosti, ta druhá však, od započetí samotného atentátu až po závěrečný záběr, mě zásluhou bravurního dramatického timingu, nádherně syrové akce a bezchybně vygradovaných emocí úplně smetla a veleslavnou kostelní bitvu jsem s postavami neskutečně prožíval, přestože vyústění bylo nevyhnutelné. V momentě, kdy Cillian Murphy, tímto už definitivně zasloužilý člen mé herecké top 20, zakřičel "Jsme Češi!", naježily se mi všechny vlasy včetně těch, které už jsem ztratil, a v návalu euforie jsem dostal nezkrotnou chuť stvrdit jeho vlastenecký výkřik několika půllitry hrdého českého piva. Zamrzí sice málo prostoru pro záporáky (je to film o nacistech se zdaleka nejmenším počtem hákových křížů na plátně), zato však dojme velmi upřímný a emocionální přístup k odvážným obětem a potěší sympatický výkon nejen Murphyho, ale také přesvědčivého Dornana. Jen místo Geislerové mohli tvůrci využít vzkvétající sexappeal Viky Kerekes, Aňa už má přeci jenom svoje roky a maskěři jí zrovna dvakrát nepomohli... (17.12.2016)

Škoda charakterizace ala kluci z plakátu, protože kvůli tomu emoce chybí a bránění kostela po pár minutách začne nudit i přes divácké pouto s národními geroji. Ale i tak Ellis neselhal. Takovýhle kolos by si málokdo zrežíroval, natočil a napsal bez kreativního kolapsu. Za odvahu respekt a odpustek za přízvuky. (29.09.2016)

Skvěle napsaná a zrežírovaná válečná jednohubka, která uchvátí nejen závěrečnou přestřelkou, ale vlastně nenudí během těch dvou hodin ani na chvíli. Hodně se mi líbí ta česko-anglická, resp anglicko česká koprodukce, jelikož takhle by to u nás nikdo nenatočil a nejspíš ani nezahrál (určitě nikdo z mladších 40ti let) a ani by do toho nikdo nenasolil tolik peněz. Naprosto jsem zíral, jakou atmosféru se talentovanému Seanu Ellisovi podařilo navodit a do jak moc propracovaných kulis film zasadili. Skvostné a po tom co jsem po Varech o film ztratil zájem jsem rád, že jsem rest dohnal...9/10 (21.10.2016)

Dvadsiateho siedmeho mája roku 1942 došlo v Prahe k atentátu na Reinharda Heydricha. Bol to vysoko postavený nacista, SS-Obergruppenfuhrer. Šéf Hlavného úradu ríšskej bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostnej služby (SD). V septembri roku 1941 sa stal zastupujúcim ríšskym protektorom pre Protektorát Čechy a Morava. Bol to bezcitný fašistický fanatik, čo ihneď aplikoval svoju nekompromisnú krutovládu, ktorú ukončili až dvaja československí výsadkári vycvičení vo Veľkej Británii. Rotmajster Jozef Gabčík a rotmajster Jan Kubiš sa podujali na to, že tohto netvora zabijú. Ak chcete vedieť ako prebehla akcia "Anthropoid", tak si pozrite celovečerný koprodučný kino film, ktorý v roku 2016 natočil britský režisér Sean Ellis. Je to veľmi kvalitne spracovaný dramatický historický snímok, ktorý prehľadne mapuje a približuje udalosti, ktoré sa odohrali v súvislosti s atentátom na Reinharda Heydricha prezívaného Pražský mäsiar. **** (02.06.2024)