poster

Dvacátý devátý

Historický / Drama

Československo, 1974, 122 min

Kamera:

Ivan Šlapeta

Hrají:

Miroslav Zounar, Adolf Filip, Josef Langmiler, Václav Švorc, Josef Mixa, Jaroslav Drbohlav, Karel Šebesta, Jaroslav Kuneš, Jiří Ornest, Viktor Preiss, Václav Mareš, Zdeněk Ornest, Ladislav Večeřa, Ladislav Šimek, Jiřina Petrovická, Zdena Burdová, Blažena Holišová, Eva Čeřovská, Václav Lohniský, Oldřich Janovský, Bohuslav Ličman, Zdeněk Buchvaldek, Ladislav Lakomý, Miroslav Částek, Josef Čáp, Jiří Juřina, Jiří Wohanka, Walter Ruge, Karel Hábl, Antonín Hübner, Václav Král, Lída Roubíková, Josef Střecha, Raoul Schránil, Pavel Spálený, Josef Štefl, Antonín Vejr, Jaroslav Toms, Konstantin Krajnov, Pjotr Plakšin, František Kropáček, Zdeněk Skalický, Radoslav Bartoník, Karel Adam, Jaroslav Cmíral, František Miroslav Doubrava, Otakar Žebrák, Oldřich Vykypěl, Miroslav Vlček, Mirko Dostál, Vladimír Fürst, Josef Rak, Jindřich Narenta, Věra Hanslíková, Hugo Kaminský, Jiří Holeček, Jindřich Heidelberg, Jiří Brož, Markéta Langrová, Monika Vacková, Zdeněk Braunschläger, Jan Pohan, Vlastimil Čaněk, Jan Kotva, Josef Kubíček, Gustav Vondráček, Jiří Zavřel, Roman Holát, Antonín Tříska, Jan Hájek, Vladimír Hrabánek, Aleš Košnar, Jaroslav Vích, František Roubíček, Jaroslav Someš, František Kubíček, Josef A. Stehlík, Jaromír Tobola, Jiří Flíček, Viktor Maurer, Jaroslav Horal, Václav Hladík, František Pokorný, Miroslav Bezdíček, Emil Rohan, Václav Šrámek, Zdeněk Štěpánek, Karel Fridrich, Martin Hron, Jan Řeřicha, Václav Kotva, Vít Pešina, Vladimír Švabík, Jiří Žák, Karel Sekera, Oldřich Hoblík, Jiří Havel, Stanislav Hájek, Josef Janoušek, Bert Schneider, Kateřina Kachlíková, Jan Krafka, Jan Kuželka, Bohumil Křížek, Otto Lackovič, Otakar Moučka, Miroslav Mokošín, Jaroslav Vágner, Karel Želenský ml., Mirko Musil, Antonín Černý, Lubomír Krystlík, Stanislav Litera, Josef Maršík, Rudolf Pešek, Vladimír Pospíšil, Antonín Soukup, Antonín Vilský, Marie Landová, Ela Šilarová, Eva Trunečková, Vladimír Lebeda, Jana Robenková, Anna Vaňková, František Hruška, Františka Horáková, Jan Janků, Vladimír Navrátil, František Nechyba, Ludvík Pozník, Karel Peyr, Jindřiška Gabriela Preissová, Olga Příhodová, Jaroslav Synák, Vladimír Štros, Alois Vachek, Jan Waldmann, Růžena Dvorská, Slávka Hamouzová, Marie Hübschová, Vítězslav Jirsák, Miloslav Homola, Luisa Kollingerová, František Koprolín, Bohumil Koška, Alena Mlčochová, Luděk Nešleha, Zbyšek Olšovský, Božena Fixová, Karel Bělohradský, Václav Bouška, Václav Fišer, Čestmír Válek, Josef Engel, Jiří Kalenský, Karel Vítek st., Karel Engel, Jindřich Sejk, Arnošt Böhm, Miroslav Jíra, Jaroslav Tomsa, Zdeněk Srstka, Ludvík Wolf, Jaroslav Klenot
(další profese)
  • Marthos
    odpad!

    "Budeme se bít o ulice, o svobodu tisku, svobodu shromažďovací, svobodu spolčovací, o svobodu stávkovou pro proletariát! Proti vašemu policejnímu fašistickému teroru postavíme proletářskou obranu! My tento svůj boj povedeme bez ohledu na oběti! Houževnatě, cílevědomě, do té doby, až vaše panství bude smeteno!" O něco mladší předchůdce seriálového Gottwalda z poloviny osmdesátých let (nikoli náhodou je autorem v obou případech scenárista Jaroslav Matějka) je ve svém stylizovaném - a zde také mnohem agresivnějším - výkladu vzniku bolševizující se Komunistické strany ve dvacátém devátém roce zoufalejší než zoufalý. Historická prefabulace daných skutečností jde daleko za rámec objektivní "rekonstrukce" a nabízí jen čítankový pohled na vnitrostranickou krizi, ze které tu jsou mimo pravicové opozice obviňováni i oportunističtí levicoví intelektuálové. Utužení rodícího se normalizovaného Československa si vynucovalo i takovéto návraty ze záhrobí a znovuvzkříšení Gottwaldovy umrlé legendy pouze nasvědčuje, kam až byl "nový" režim schopen zajít. Výsledkem je více než dvouhodinová nuda bezobsažného plkání a dohadování; rovněž herecké výkony se pohybují na hranici vkusu (mimořádně špatná Zounarova poloha v titulní roli i strejcovské pojetí Zápotockého Adolfem Filipem) a jak nasvědčuje seznam obsazených, party se rozdávaly za odměnu těm nejvěrnějším. Závěrečný výrok, jež se skutečně dá označit za jeden z nejostudnějších, jaký kdy na naší politické scéně zazněl, je svým způsobem odpovědí těm, kteří toto zlo napomáhali sestrojit a v dalších letech činorodě udržovat při životě. Každé další slovo je pro tento paskvil nehospodárným plýtváním.(6.2.2012)

  • ghatos
    **

    Scénář má dvě roviny. V první (pozitivní) je jakž takž normálně natočený vnitrostranický vývoj KSČ v roce 1929. Druhá (negativní) se pokouší glorifikovat Gottwalda i Zápotockého. Vtipné na tom je to, že soudruzi počítají s úplnou tupostí diváka. Nechtíc ukazují, jací byli ve skutečnosti bolševici uvnitř KSČ. Kouzlo nechtěného zde funguje skvěle. Kléma svými řečmi odpuzuje dokonale. Tohle by měli pouštět v TV, aby si lidi udělali obrázek o "charakterní" levici. Kdo se chce dostat až na konec snímku, musí se prokousat i příběhem starého a mladého Mráčka....to byli emoce :) ! Konec dobrý - všechno dobré. Kléma Vám ukáže, co ve skutečnosti chtěla KSČ. Její nástupkyně KSČM to bohužel nemůže říct na plnou hubu, ale názory má totožné. Jedinou její nevýhodou je absence SSSR.(13.2.2010)

  • Gekacuk
    *

    Film, který si vystačí s jedním tématem. Je to téma vnitřního boje komunistické strany na konci dvacátých let 20. století. "Hvězdně" obsazený film, kde určitě mnoho herců hrálo z donucení. Někteří však s velkou chutí a vidinou odměny a dalších rolí. Jistě v tomto smyslu nikdo nepochybuje o vnitřním přesvědčení pánů Zounara, Filipa, Švorce, Mixy... Líto mi může být snad jen mladého hereckého páru Čeřovská-Drbohlav, jejichž životy ve skutečnosti skončily tak nešťastně a brzy. Ačkoliv nebýt podobně laděných filmů, zřejmě by se na filmovém plátně příliš neuplatnili. Film samotný je sledem stranických diskusí, sjezdů a projevů. Tehdejší Jílkovo vedení, které stále více inklinuje k sociální demokracii, je vystřídáno novým vedením Klementa Gottwalda. Ten se jezdil do Moskvy učit, jak nejen nepřátelům, ale později i přátelům, zakroutit krkem. Inspirován tehdejší sovětskou modlou Leninem, jehož už mohl navštívit jen v mauzoleu a vycvičen Stalinem, který třídní boj zvládal s nevšední asijskou krutostí. Film doporučuji shlédnout pro poučení. Ale nevadí, když při jeho sledování na půlhodinku usnete. Děj jenom přeskočí z jedné schůze do druhé.(1.3.2014)

  • Big Bear
    *

    Chtěl jsem to vidět. Hlavně proto, abych věděl a nebyl jedním z dalších co tyto snímky nejen neviděli, a kteří je rovnou bez zkušenosti odsuzují (on je v tom totiž rozdíl toho zážitku a poznání)... Tohle bylo skutečně velmi těžko stravitelené i pro jedince mého typu, kteří se specializují na normalizační a socialistické snímky. Většina děje se odehrává ve všemožných jednacích sálech, klubech či hospodách a hlavním tématem je probírání dalšího vývoje KSČ u nás pod vedením Klemeta Gottwalda. Autoři si se skutečnou rekonstrukcí této části naší historie hlavu věru nelámali a děj hladce osoustružili pro potřeby zvýraznění kultu Dementa - pardon - Klementa Gottwalda. Ten je zde znázorňován jako moudrý a bodrý chlap, jemuž jde jen o očištění strany a o dělnictvo. Hlavní role se zhostil ,,hoštický předseda JZD" Miroslav Zounar. V dílku se opatlalo větší množství našich herců z nichž nejvíce mne mrzela účast Viktora Preise coby intelektuála Leninské školy a pobočníka Klémy... Závěrečný projev Klementa Gottwalda v parlamentu, kde na námitku opozice ,,že si komunisté jezdí pro moudra a instrukce do Moskvy" hrdě odpovídá: Ano, my tam jezdíme abychom se naučili jak vám zlámat vaz" mnou skutečně otřásl ! Jen doufám, že se už nikdy nestane aby se do vedení naší země dostala podobná strana s podobným dementem. Nutno vidět pro výstrahu.(27.8.2011)

  • vegetol.mp
    odpad!

    Téměř totožný jako seriál Gottwald, jen tohle je ještě otřesnější a nudnější. Dvě hodiny komunistikejch sraček, který diváka za těch 12 minut umlátí do bezvědomí. Normalizační komunisti si prostě natočili svůj film, aby se měli u čeho ukájet. Jen by mě zajímalo, kdo na tohle mohl v půlce 70. let chodit. Dokážu si představit, že na tuhle sračku se povinně vodili mladý svazáci a byla to hlavní perla školních představení, protože nikdo, kdo má pud sebezáchovy, na tohle do kina vlézt dobrovolně nemoh. Jen by mě zajímalo, kde to vzalo těch vysokých 33 %.(2.6.2020)