Mulholland Drive
Mulholland Drive
Mulholland Drive
Mulholland Drive
Mulholland Drive
Mulholland Drive
Režie:
David LynchScénář:
David LynchKamera:
Peter DemingHudba:
Angelo BadalamentiHrají:
Naomi Watts, Laura Harring, Ann Miller, Dan Hedaya, Justin Theroux, Brent Briscoe, Robert Forster, Katharine Towne, Lee Grant, Scott Coffey, Billy Ray Cyrus (více)Obsahy(1)
Uprostřed noci na pusté losangeleské ulici Mulholland Drive se schyluje k vraždě. Do luxusního cadillacu však narazí vůz řízený opilými mladíky dřív, než stačí muž ve večerním obleku zastřelit elegantní tmavovlásku. Muži v autě zemřou, otřesená žena bloudí nočními ulicemi. Plavovláska Betty Elmsová, která právě přijela z rodného kanadského zapadákova Deep River do Hollywoodu, vyděšenou oběť ráno najde v zamčeném bytě poblíž Sunset Boulevardu, který jí na čas přenechala tetička Ruth. Neznámá, která si podle plakátu na film Gilda začne říkat Rita, ztratila paměť - a Betty se rozhodne pomoci jí pátrat po minulosti plné temných stínů. Zároveň se pokouší realizovat svůj sen stát se herečkou.
Důležitou roli v navzájem propletených příbězích obou žen hraje režisér Adam Kesher přeobsazující zrovna hlavní ženskou roli ve svém příštím hitu Příběh Sylvie Northové, ale i byteček v Sierra Bonita, kam se uchylují dívky, které v hollywoodském světě snů zabloudily na své cestě ke slávě. Nesmíme ovšem zapomenout ani na herečku jménem Camilla Rhodesová, filmového bosse jménem Roque, který s lidmi zachází jako s bezmocnými loutkami, a na jeho mafiánské pohůnky - bratry Castiglianeovy. Svou roli hraje i zlověstný sen, který v restauraci Winkie's na Sunset Boulevardu vypráví velice vyděšený muž jménem Dan... a také podivný noční podnik s názvem Klub Ticha, kabelka s pětadvaceti tisíci dolary a modrá krabice neznámého obsahu, od níž dost dlouho schází ten správný klíč.
V příběhu vystavěném na principech snu si autor pohrává s tím, co si obvykle představujeme pod logikou vyprávění, tradiční chronologií, totožností filmových postav i neměnnou podobou předmětů ve filmovém příběhu. Divák si teprve postupně skládá "skutečný" příběh filmu, který se výrazně liší od "vnějšího" příběhu, který sleduje. Stejně jako v Lost Highway totiž sledujeme cesty vyšinuté mysli, která po naplnění jistého definitivního činu zkouší výčitkám svědomí uniknout do svých představ. Možná, že touha po úniku z reality se ovšem i podruhé zvrhne jen v další zlý sen o lásce k nesprávné osobě...
(Artcam Films)
Recenze (1 302)
Film s neuvěřitelně mrazivou atmosféra, která mě v určitých momentech opravdu dostala. Skvělá Lynchova režie, scénář a výborné herecké výkony. Film na který se jen tak nezapomíná. Začínám Lynchově tvorbě opravdu přicházet na chuť. ()
Můj první kontakt s Davidem Lynchem. Byl sem opravdu totálně mimo. To, jakým způsobem dokázal zahodit 2 hodiny vývoje filmu a během dalších deseti minut zakončit film v tempu naprosto smrtícím, aniž by dal divákovi jakoukoliv šanci pochopit, o co vlastně de je až trestuhodné. BOHUŽEL je tato závěrečná část suverénně nejslabší částí filmu a totálně ho shodila... ()
Veľmi ťažko uchopiteľné ale napriek tomu nie úplne nezrozumiteľné. Keby Lynch v závere ubral zo svojich excesov, išlo by o takmer dokonalú záležitosť. A to nehovorí hlas fanúšika ale niekto, kto tohto "režisérskeho mága" až doteraz nechápal. Aj keď v podstate stále nechápe. ()
Řeknu to na rovinu, Lynch je modla, nikdo mu nerozumí a mnozí ho milují. Teda tu a tam se vyskytne někdo, kdo podá jakýs takýs výklad některého filmu, ale tvrdím, že je to Sisyfovská práce, protože všechny ty odbočky, kličky a hračičky ve skutečnosti nic neznamenají, je to tam čistě pro plezír, ať se lidi zapotěj, takže ve výkladech je pravda všechno a nic. Na to kašlu, kde je nějaké sdělení? Už Tolstoj říkal, že aby něco bylo umění, musí to být srozumitelné bez vysvětlování, bez ostatního díla, bez postupu na nějakou "vyšší " pseudoúroveň. A co ty vysoký hodnocení a slastný hýkání nad mistrem? Připomíná to kubistický obraz z filmu Sedm, který John Doe obrátil a nikdo si toho nevšiml... ()
(1001) První film, u kterého jsem ječela, řvala, šílela hrůzou. Jmenovitě u scény za bistrem. To byl snad první okamžik v životě, kdy jsem opravdu VĚŘILA, že mi pukne srdce strachy. - Jinak miluji, jak všechno závisí na úhlu pohledu. Ale Lost Highway mám stejně raději, přijde mi mistrovštější. ()
Mulholland Drive není filmem pro diváky, kteří potřebují jednoznačně vypointovaný scénář, chtějí znát odpovědi a jasné rozuzlení. Je naopak vhodný pro všechny, co si rádi hrají, mají rádi tajemnou atmosféru a nechybí jim pořádná dávka fantazie a představivosti. Mulholland Drive, to je především typicky lynchovská hra s žánry a pop-kulturními odkazy, film s výbornou hudbou, skvělými hereckými výkony, přesným střihem a zajímavou kamerou. Snímek, který udělal z Naomi Watts hvězdu první velikosti. Celkový dojem: 95 %. Spolu s daleko temnější "Ztracenou dálnicí" asi nejlepší Lynchův kousek. ()
Většinu času roztahaný thriller, kde se atmosféra vytváří legračně hlavně hukotem v pozadí, a který se ve finále propadne do haluzí, které mě nijak neláká rozklíčovávat. Harring sexy, Watts tradičně skvělá. ()
Kdosi ulehá na polštář. Toto je ústřední motiv nebo téma, chcete-li, filmu Mulholland Drive. Po dlouhém přemýšlení, jak to vlastně bylo a o co tam šlo, jsem došel k názoru, že sledujeme jeden dlouhý sen dívky s jistými ambicemi ohledně angažmá v Hollywoodu. A aniž by nám to David Lynch dal nějak zřetelně najevo, jsme v realitě dané dívky, která zavání nesplněnými ideály. To celé se tak nějak ještě do sebe promítne, aby z toho byl trochu guláš. Mimo jiné je do toho zapletená jakási kniha. Šel jsem tedy do kina ještě jednou. Dávám 5 * za tak dlouhé a bolestivé škvaření mozku, za atmosféru a naprosto skvělé herecké výkony, Naomi Watts zvlášť. Za skvělý film o dvou krásných ženách s Hollywoodem za zády. ()
Řekl bych, že každý divák občas narazí zcela nečekaně na snímek, u kterého může jen slastně vykřiknout "To je ten film.", na snímek, který jej dokonale osloví, přičemž zcela jasně cítí, že se nejedná jen o chvilkové nadšení. U mě se tím filmem, a opravdu dost překvapivě, stává Mulholland Drive. Dokonale strhující zážitek, film vybroušený do poslední vteřinky a dokonale zábavný po celých 145 minut. Dodíval jsem se před chvílí, a ještě stále nemůžu uvěřit, že zrovna Lynch natočil film přesně v tom duchu, ve kterém jsem jej chtěl vidět. Začalo to v celku prostě a já už si pomalu v hlavě neustále opakoval, že se bude jednat o další zbytečný film od přechvalovaného Lynche, jenže ten příběh si mě podmaňoval čím dál více. Zpočátku jsem měl problém s orientací (mátli třeba policisté na začátku), ale po pár minutách jsem se cítil jako bych všechny postavy znal. Naomi Watts je opravdu skvělá herečka a opět mě oslnila, její repliky jsem hltal od první až do poslední, větším překvpaním tedy byli ostatní herci, nečekal jsem, že se bude jednat o takový herecký koncert. Ještě větší plus si zaslouží hudební doprovod, něco tak excelentního jsem jsem věru hodně dlouhou dobu neslyšel. Ty tóny jsem málem považoval za božské. O kameře nemá ani smysl mluvit, samozřejmě výborná, naprosto přirozená a hlavně plynulá. Lynchovi se podařilo všechny tyhle složky složit v úžasný zážitek zabalený v luxusním balení. Jen nechápu, jak je to s tím kovbojem ;) ()
Moje první setkání Davidem Lynchem (bohužel jsem nevěděl s kým mám tu čest). Příběh se pomalu rozjíždí, pak se začíná rozvíjet, lehce zaplétat a najednou...se začínám topit ve směsici zdánlivě nelogických scén, pestrobarevných výjevů, obrazů, které obrátí dosavadní děj vzhůru nohama, snažím se něčeho chytit, ztrácím pevnou půdu pod nohama, nemůžu rozpoznat, co se vlastně dějě, najednou film končí a já nevím, co se vlastně právě stalo. Nejdřív jsem měl chuť dát jen podprůměr za to, co si to vůbec režisér dovolil, ale pak mi začalo docházet, že právě tohle bylo účelem. Přemýšlel jsem o tom pořád dokola s finálním přiznáním, že jsem to prostě nepochopil, režisér si se mnou dělal co chtěl a totálně mě zarazil do křesla s otevřenými ústy a nechápavou, lehce rozlobenou grimasou ve tváři. To se mi ještě u žádného filmu nestalo, takže nakonec hodnotím plným počtem (1* navíc za neuvěřitelnou atmosféru, 1* za Naomi, 1* za režisérské umění mnou dosud neobjevené). ()
Klíčem k mlhavému pochopení Lynchova Mulholland Drive je tradičně snění. Odporná realita v bolestné konfrontaci s krásným snem, který není stejně jako děj filmu důležité doslovně pochopit, ale prožít.. Mysteriózní, temné, hypnotizující dílo a že to hlava mazací nebere není důvodem k hanobení, proto volte raději Silencio.. Naomi Watts poklekl filmový svět k nohám při "vysněné“ herecké zkoušce s Chadem Everettem. „This is the girl!“ ()
Téměř po celou dobu Lynch vypráví příběh velice poutavě, až asi v poslední půlhodině vykročí trochu jiným směrem. Mulholland Drive obdivuji ale hlavně kvůli těm několika nezapomenutelným scénám, v nichž skoro ve všech případech figuruje Naomi Watts (předehrávání textu, erotické scény atd.). ()
Velmi obtížně se k filmu, jako je Mulholland Drive píše komentář. Jedná se o mistrovské dílo, v němž si David Lynch pohrává úplně se vším. S příběhem, charaktery, dějovými liniemi, se skutečností, představami. Pohrává si s divákem, nechává ho, aby postupně propadal jeho hře, láká ho do jejích tajemných a nebezpečných osidel a zákoutí. To vše, aniž by mu podal jednoznačné, logické vysvětlení. Mulholland Drive nelze interpretovat jediným způsobem. Nabízí se spousta variant, z nich může být správná pouze jedna. Nebo všechny, nebo či snad žádná? Snímek mi dával smysl do doby, než jsme prostřednictvím hlavní ženské hrdinky nahlédli dovnitř oné tajemné modré krabičky. Poté se vše paralelně obrací a děj se odvíjí zcela jinými směry. Nyní přestává vše dávat smysl. Nyní se také možná vše vyjasňuje. Co je skutečnost, co jsou představy? Skvělé obsazení zcela odlišných charakterů. Naivní a dobrosrdečná Naomi Watts, které si chce splnit si svůj sen, stát se slavnou herečkou. Záhadná žena, s dokonale nádhernou aristokratickou tváří, Laura Harring, která při podivné nehodě ztratila paměť. Všem zájemcům doporučuji knihu David Lynch Temné stránky duše, v níž se celá kapitola tomuto dílu věnuje a zhruba na deseti stránkách filozoficky rozebírá samotný děj. Je to natolik složité a komplexní a pochopit všechny souvislosti a vodítka vyžaduje jistou dávku úsilí. Potom však možná budete Mulholland Drive rozumět o trochu více. Nebo méně:) ()
Toto je moje 'prvýkrát' s Lynchom. To som ešte nevedel s kým mám tú česť, takže som len nesmelo aby som niekoho neurazil hodnotenie za štyri. Potom som to pozrel znova, vediac do čoho idem a znova ten istý výsledok. Na podobné herecké výkony, mätúci scenár, perfektná hudba. To všetko ale nedáva nič dohromady dokopy. Všetko je nadmieru roztrieštené a koniec je bez pointy. Občas sa zdá, že by to mohlo niekam viesť a ja sa stále pýtam, prečo to tak nemôže byť. Aspoň pokus o nejakú súvislosť. A on ten David nie a nie. Škoda, možno nabudúce, aj keď pochybujem, že sa do toho ešte raz pustím. 60%. ()
Spolu s Lost Highway určite najzásadnejšie dielo Lynchovej tvorby, ktoré presne definuje štýl, ktorým sa natrvalo zapísal do sveta filmu. Zápletka síce na prvý pohľad možno nepôsobí až tak zaujímavo a plno scén tu akoby nezapadá, ale neustále cítiť, že je za tým niečo viac, nájde sa aj niekoľko hororových prvkov a hlavne to má neuveriteľne podmanivú atmosféru, vďaka čomu ma to vtiahlo a už nepustilo. Navyše aj tie relatívne najmenej dôležité scény sú perfektne natočené a zahrané, takže ani pri tejto takmer dva a pol hodinovej dĺžke som sa vôbec nedokázal nudiť. Jedine ma tu trochu prekvapilo, že na rozdiel od spomínaného Lost Highway, ktorý ma zmiatol prakticky okamžite sa Mulholland Drive väčšinu času tvári celkom prehľadne, ale zdanie predsa len klame a v tej záverečnej polhodine je to ten pravý Lynch, ktorý ukáže, že nič nie je také, ako vyzerá a toto ma už dokonalo zmiatlo. Inak hlavné duo Naomi Watts a Laura Harring mi tu sedeli nadmieru dobre, len by to chcelo lepšie vedľajšie postavy, z nich ma vlastne bavil len mladý režisér. Takže síce plné hodnotenie nedávam, ale aj tak považujem oba tieto filmy za výnimočné a kultové záležitosti, ktoré by si žiadny filmový fanúšik nemal nechať ujsť. 79% ()
Pěkná lynčovina. ()
Moje druhé setkání s mistrem Lynchem. Celou dobu jsem jen zíral a snažil se příjít, o co tu sakra jde, ale nakonec mi nepatrně svitlo, i když se na to musim podívat ještě minimálně jednou, abych byl schopen to trochu více pochopit. Naprosto úžasný film. ()
Zo začiatku veľmi pomalé, nudné, neprirodzené... postupne sa otvárajú nové a nové dejové línie, ktoré neskôr náhodne začnú do seba zapadať, celé sa to zamotáva a zamotáva až kým nevznikne veľké klbko plné nezmyslov, ktoré divákovi tak vypláchne mozog, že už ani netuší, čo vlastne začal pozerať. Silné a nepredvídavé. Brainwashing najhrubšieho zrna. ()
Film, který prý postrádá jakéhokoliv řešení, ale zároveň člověka umí udržet v napětí a neustálých spekulací. Když k tomu ještě přidáme sympatické hlavní hrdinky (které se v pár scénách ukáží v celé své kráse), tak si ty 2hoďky každý užije stejně jako já :) ()
Související novinky
Zemřel skladatel Angelo Badalamenti
Svět filmové hudby přišel o jeden ze svých významných hlasů, ve věku pětaosmdesáti let totiž v neděli v New Jersey zemřel americký hudební skladatel Angelo Badalamenti. Informaci o úmrtí zveřejnili… (více)
100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků
Britský měsíčník Sight and Sound po deseti letech opět požádal kritiky o aktualizovaný seznam nejlepších filmů všech dob, a díky obří anketě, v níž se zúčastnilo rekordních 1639 recenzentů, kinařů,… (více)
Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku
Pětadvacátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest letos nabízí velmi kvalitní dramaturgii a zajímavé hosty. Tím jistě nevyhledávanějším bude francouzská herečka Catherine Deneuve… (více)
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)
Na přelomu tisíciteletí vznikla v USA celá řada filmových děl, která si sebou nesla ozvláštnění ve formě „nespolehlivého vypravěče“. Záměrně neuvádím v Hollywoodu, protože některá z nich byla natočena jako nízkorozpočtová mimo studia. Filmy jako Vanilkové nebe, Klub rváčů, Memento, Donnie Darko, Šestý smysl nebo Lost Highway důsledně pracovaly s filmovou formou, která byla přímo ovlivněna buď rozštěpem osobnosti hlavního hrdiny, nebo snovou realitou. V obou případech byl divák nucen celkově přehodnotit svá předchozí stanoviska a finálně zkonstruovaná fabule byla od syžetu značně odlišná. Poslední jmenovaný snímek Lost Highway pochází z dílny amerického filmového režiséra, scénaristy a producenta Davida Lynche. O čtyři roky později Lynch natáčí Mulholland Drive, který byl přepracován do filmové formy z původně plánovaného několikadílného seriálového projektu. Když si odmyslíme Příběh Alvina Straighta, jenž se z celkového pohledu na Lynchovu filmografii jeví jako velmi experimentální, protože staví na odiv svou konvenčnost, která je ale pouze povrchní, tak již od Modrého sametu vystupují v režisérových filmech ženy, ne jako hrdinky, nýbrž jako téměř typické femme fatale. Jinými slovy vzbuzují v mužích-hrdinech zhoubnou až smrtelně nebezpečnou touhu, touhu ovládat. Jde víceméně o formu tyranického patriarchátu, kdy muž chce ženu vlastnit. Touto problematikou se zabývají teoretičky feministické teorie v čele s Laurou Mulvey, přesněji řečeno zkoumají mocenská uspořádání a psychoanalytické mechanismy, které podporují patriarchální společnost. Lauru Mulvey konkrétně zajímalo, jakým způsobem ženy-divačky filmy sledují (dvojí způsob čtení) – narcistní (ženská postava) nebo transvestitní (hrdina mužský aktivní) identifikace. Mulholland Drive představuje v Lynchově filmografii na jednu stranu pokračující trend filmů, které je obtížné jednoznačně interpretovat a vybízí k dvojímu, v některých případech až k trojímu čtení, na stranu druhou je to ale první film, v němž jsou oběma hlavními hrdiny ženy. Na první pohled odlišný koncept, při bližsím pohledu je nicméně vcelku jasné, že dvě hlavní ženské hrdinky styl filmů o femme fatale nenarušují. Podobnost můžeme nalézt s Lost Highway, se kterým je Mulholland Drive často spojován. Někteří jej dokonce považují za druhou verzi téhož. Jistou odlišnost nalezneme ve filmové formě, kdy Mulholland Drive na první pohled vybízí diváka k vícenásobnmu interpretování jednotlivých významů. Zjevná neschopnost jednoznačného výkladu fabule je nasnadě. Vyprávění má podobně zvrácený charakter jako v Lost Highway, kdy vnitřně rozpolcené nálady přebírá po ženách-hrdinkách i divák. Mladá herečka Betty přijíždí do Los Angeles splnit si svůj americký sen. Po příjezdu nalezne v bytě své tety neznámou tmavovlasou ženu, která po prodělané autonehodě trpí dočasnou amnézií. Žena přijme jméno Rita (typicky noirová femme fatale; žena se narcistně identifikuje s postavou jako podívanou) a s Betty (náhrada mužské aktivní postavy; částečně transvestitní identifikace, Betty ale zjevně nemá tyranské a majetnické sklony) pátrají po své skutečné totožnosti. Mezitím se také odehrává část o režisérovi Adamovi, kterému je do natáčeného filmu vnucena blondýna Camilla. Rita mezitím přemýšli o vlastní identitě (Camilla či Diane). Po vypátrání skutečné Diane, jíž naleznou s prostřelenou hlavou, se vše ještě více komplikuje. Po tomto silném zážitku v sobě najdou hrdinky zalíbení a prožijí spolu noc (nutné žánrové vyústění pouze přeměněné na lesbický akt/vztah představuje pro muže uspokojení skopofilních pudů). Určitý předěl znamená ve filmu nález modré krabičky, po jejímž otevření modrým kličkem do sebe krabička celý (fikční) svět jako by vcucává a herecké protagonistky si „vymění“ role (problematika identifikace s ženskou hrdinkou). Původní Betty je nyní Diane a Rita se stává vycházející hereckou hvězdou Camillou. Čtení syžetu má vícero možností, z nichž ani jedna není jednoznačně dána. Např. první „snová“ část je pouhopouhou vzpomínkou depresí zmítanou Dianou nebo naopak je druhá část „snová“ vzpomínka „Rity“. Z mého pohledu nejpřijatelnější interpretací je možnost, že spolu ani jedna část nesouvisí, především v tom, že dvě herečky ztělesňovaly čtyři role a jsou si toho vědomy. Tímto výkladem by Lynch prezentoval Mulholland Drive – kdy (mužský) divák není vševědoucí, což pro něj představuje ztrátu a následnou absenci falu jako symbolu moci - jako otevřenou sebereflexi filmového média a Hollywoodu samotného, kde nic není, jak bývalo a explicitními sexuálními scénami dával najevo, že je to především pornografický průmysl, který má v dnešní době formu svrchovaného absolutismu a vévodí výdělkům napříč celým světem i z důvodu, že „jeho jazyk je univerzální a každý mu rozumí.“ () (méně) (více)