Playing with the Devil
Režie:
Josef MachKamera:
Jan StallichHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Josef Bek, Eva Klepáčová, Alena Vránová, František Smolík, Jaroslav Vojta, Bohuš Záhorský, Stanislav Neumann, František Filipovský, Josef Vinklář (více)Obsahy(1)
Princezna Dyšperanda a její služka Káča by se moc rády vdávaly, nemají ale za koho. Když se objeví jakýsi myslivecký mládenec a nabídne, že jim sežene ženichy za pouhý podpis vlastní krví, děvčata příliš neváhají. Jenomže ten vykutálený panáček byl ďábel a ony se mají smažit v pekle! Naštěstí je tu ještě vysloužilý voják Martin Kabát, který se nebojí ani čerta a nehodlá mu ty dvě nevinné duše nechat grátis... Nestárnoucí pohádku natočil v roce 1956 Josef Mach podle divadelní hry Jana Drdy, který s režisérem spolupracoval na scénáři filmu. Kostýmy i stylizované ateliérové dekorace nesou pečeť nezaměnitelného rukopisu svého autora – malíře a ilustrátora Josefa Lady. (TV Prima)
(více)Recenze (442)
Moc milá pohádka, která vyniká naprosto originálním vizuálem Josefa Lady, ty kostýmy a kulisy jsou strašně příjemné na pohled. Shia LaBeouf... ehm... Josef Vinklář hraje skvěle a ostatní herci nezůstávají pozadu. Je zvláštní, že i když tady někteří přehrávají a pitvoří se, nevadí mi to tak, jako u nových pohádek. Čím to? Že by tu ta pohádková aura byla tak silná, že by se ty neduhy v ní rozbředly? Líbí se mi ty levely čertů - tedy, že ti úplně dole jsou jen póvl, se kterýma zamete i Káča a z těch výš posazených (Dr.Strange... ehm... Vladimír Ráž) už má strach. Některé scény jako např. Lucius vysvětlující prodej ženicha za duši, kdy je celý průběh posloupně prostříhán mezi Káčou a princeznou, či švenkování kamery kolem čerta, předvádějícího pekelné křeslo, jsou naprosto nadčasové. A ty ženské ve starých pohádkách byly fakt krásné. Dneska castingem šasto prochází nemastné neslané tuctovky, zatímco taková princezna či Káča by přirážely, až by to o sebe pleskalo. ()
Klasická pohádka podle Jana Drdy. Humor, velikáni našeho herectví, krásný příběh nejsou tomuto dílu cizí. ()
Nevím proč, ale ty trhlé postavičky, kreslené papundeklové kulisy a peklo s Luciferem Ladislavem Peškem mam rád. ()
4* z nostalgie, za kostýmy, za kulisy, za Sarku Farku loupežníka a skvostného Josefa Beka. ()
Chvíli jsem byl na rozpacích, když jsem ji viděl naposledy, divil jsem se, co to ten Mach natočil. Raději bych dal k filmu hvězdičku s titulkem, že film je do patnácti let nepřístupný. Hodný zlý otec Školastykus musí díky čertu Vinklářovi hledět na obnažené krásky. Ale naštěstí byl za toto potrestán, jak jsem předpokládal. Jinak na svou dobu má poměrně dlouhou stopáž a na to, že je do filmová pohádka, má dost nezvyklé kulisy. Ale výjimky se tolerují. Navíc ty televizní to s těmi kulisami přehánějí a vypadají ještě hůř. Takže krásných 80 procent. ()
Tak tahle pohádka mě nikdy moc nebavila a malované kulisy se mi vůbec nelíbily. Ale oceňuji jistou osobitost, která řadě pohádkám chybí. Přesto, za mě je to nejvýše na 50%. ()
Kouzelné dekorace a postavy. Pohádka, která je natolik výrazná, že nelze zapomenout. Navíc se na ní dá dívat každý rok. ()
Umět to tak, jako Lucius (vynikající mladý Josef Vinklář), když na něj volají dvě nebo tři ženy, se rozdvojit nebo roztrojit. to je to, co bych si často přál... jen bych za to asi musel upsat duši ďáblu, a to opravdu nechci. ()
Ty vážné pohádky mě už poměrně omrzely, ovšem ty komediální, kde se vyskytuje humor na úrovni, jsou dle mého nepostradatelné. Zrovna Hrátek s čertem jsem se bál doslova jako čert kříže, že mě nebudou bavit a budou ve stylu Mrazíka hodně uječené. Opak je naštěstí pravdou, obě ženské postavy mě bavily celou dobu a příběh nestačil zaběhnout do žádných nudných koutů. ()
Dodnes půvabná Drdova pohádka v malebných ladovských kulisách s plejádou vynikajích českých herců starší generce. Původně stejnojmenná divadelní hra Jana Drdy z roku 1946 měla premiéru ve Stavovském divadle. Jako dítě jsem ji vůbec nemusel, až časem jsem ji přišel na chuť a hlavně začal chápat její jinotaje a satirický podtext na 50. léta. ()
"Jen ne tak zhurta pane, ja jsem na to padani trochu tuhej v kolenou." ()
Jedna z mála pohádek, která neskončila šťastně... Káče by totiž nestačil k dokonalému uspokojení ani celý pluk, natož jeden dragoun, takže nejdýl pár dnů po veselce umřel Kabát na celkové vyčerpání organismu. Chudák Bek, a to je jeden z mých nejoblíbenějších herců, protože z něj přímo tryská optimismus a vládne řinčivým veselým basem. Podobný projev měl např. Otomar Korbelář, ale u něj mi to připadalo hrané. Peklo i nebe zde vystupují jako instituce nedokonalé, jejichž verdikty a činy musí napravovat člověk. Např. bůh odpustí loupežníkovi všechny hříchy bez jakéhokoli trestu, Bek mu tak musí udělit trest sám. A naopak, za jeden prohřešek má jít zbožný poustevník do pekla, tak to opět musí spravit dragoun a to zcela v souladu s křesťanskou naukou vyjádřenou heslem "Ora et labora". Z ostatních nezapomenutelných výkonů vyčnívá zejména Vojta se svým výkřikem, vhodným zejména jako odpověď v situaci, kdy si člověk lebedí v jisté malé místnosti a je vyrušen nervózním boucháním na dveře a otázkou, co tam tak dlouho dělá: "Já si tu přemýšlíííím!". ()
Důkladný psychologický rozbor zjevných a skrytých alegorií si pamatuju z hypnotického výkladu učitelky češtiny. Ale i kdybych o nich neměl ani tušení, tak by mi to vůbec nevadilo. Hrátky s čertem obstojí jako výborná pohádka, a to že jsou i výpověď doby, je tak trochu navíc. Příběh je nadčasový, poučný a lehce srozumitelný. A Josef Mach mu vtiskl tak krásnou poetiku, že vyvrátil později široce přijímanou pravdu o sterilitě studiových pohádek. Ony jdou natočit krásně a ne že ne. Jen se to musí umět. Pochopitelně na to nebyl sám. Bez těch výborně zahraných postav a především nezapomenutelných kulis by se mu to nejspíš nepovedlo. Nejvýraznější roli si pro sebe urval Josef Bek, jenže pro mě byli vždycky nejzajímavější čerti. Především fakt, že ti na nejnižším stupni vypadají děsivě, ale jsou přátelští. A čím výš, tím větší elegance a uhlazenější vystupování, ovšem s nádechem strachu a hrozby. Že by šlo o další Drdův jinotaj? ()
Jo, Martin Kabát to je živel :-) bez tohohle neexistujou Vánoce! ()
Vyborna stylizace. Drda to psal s jistymi alegoriemi v dobe nacisticke okupace a to ze to bylo natocene v padesatych letech se na filmu mozna v leccem taky podepsalo. Nicmene tam nevidim nic, kvuli cemu bychom meli tuhle Machovu pohadku zavrhovat jen kvuli dobe vzniku. Pro mne nadcasova zalezitost. ()
tuhle pohádku žeru ()
Klasická, pěkná a česká pohádka. ()
Za ty kostýmy ()
Co tu chce ta umrlčina? :D ()
Tohle se mi líbí. Hodně povedená pohádka na kterou se rád kouknu znova. 65% ()