The Haunting - Záhadné sídlo Bly

Skoro až ostuda nazvat tuhle řadu hororem. Hororové byly první dva díly, kdy jsem byla opravdu posraná strachy při několika scénách (šatník, půda) a pak jakoby si tvůrci řekli, že na namotání publika to stačilo a konec. Děcka otravné a většina dospělých postav na tom nebyla o moc líp. Polovina příběhů a zápletek vyšumí úplně do prázdna. Tak u 6. dílů už jsem se začínala modlit, ať už to skončí. První řada skvěle skloubila horor a tragický rodinný příběh, který držel pohromadě. Tato řada nedokáže udržet pohromadě ani roztodivné stárnutí postav v posledním díle. Což o to, že konec byl svým způsobem nádherně tragický, když tak nezasloužený. Obrovské zklamání. (22.10.2020)

Seriál „The Haunting of Bly Manor“ je rozhodně originální horor, to se mu musí nechat, jenže já jsem měl problém v tom, že vlastně vůbec nešlo o horor, ale o romantické drama s nadpřirozenými prvky, což pravda relativně zapadá do žánru ghost stories, které měly především atmosféru, nemusely nutně být děsivé. Ale u moderního seriálu mi to prostě nesedlo. (09.11.2020)

Nečekejte žádné laciné lekačky, přeřvanou hudbu nebo zohavená monstra. Tento seriál nejlépe vystihuje slovo "poetický". Že to zní nudně? Ale vůbec ne. Příběh hezky plyne, zápletka se rozplétá poměrně pomalu (ale díky tomu se stihnete do postav vžít a zamilovat si je). Podobně totiž jako u Hill House, i tady je krásná atmosféra záhady a tajemno. Rozhodně ale nehodlám srovnávat, poněvadž první série s toutou nemá obsolutně nic společného, co se děje a zápletky týče. Příběh Bly Manor má pomalejší rozjezd, což v tomto případě není vůbec na škodu. Nicméně později atmosféra houstne a věci se dají do pohybu. Naštěstí ne všechny záhady zůstávají až do konce a jsou odhalovány průběžně, což je vždy dobré pro rozvoj postav a velice obohacující k pochopení. Postavy byly skvělé. Malý Miles i jeho sestra Flora, odvedli opravdu obdivuhodný výkon na tak malé děti. Ono vlastně celé to osazenstvo pracovníků Bly Manor bylo skvělé. Zahradnice Jamie mi byla asi nejsympatičtější a Hannah s Owenem si nadobro získali moje srdce. U finále jsem opět posmrkala spoustu kapesníků, to zkrátka umí jen Flanagan. Kvalitou rozhodně lepší než American Horror Story, ale podobný formát tomu svědčí. Je to krásně pochmurný seriál. - "We lay my love and I, beneath the weeping willow. But now alone I lie, and weep beside the tree. Singing Oh Willow Waly, by the tree that weeps with me till my lover return to me..." (30.10.2020)

První série byla opravdu děsivější, co se týče lekaček a duchů. Druhá svoji strašidelnost nabízí trochu jinak. Jen je škoda, že trvá, než se k ní divák prokouše. První půlka série mi dokázala místy až unavovat, ale o to víc mi pak nadchlo, když začaly skládačky postupně zapadávat do sebe. A to vyvrcholení v posledním díle nenechalo jedno oko suché. (24.10.2020)

// Tak jo, na začátku jsem trochu váhal, kolem třetí epizody se to ale konečně rozjelo a jakmile došlo na pátou a šestou, už jsem se regulérně topil v jezírku. Flanaganovi sázka na staré tváře v kombinaci s několika novými vyšla na jedničku a musím říct, že to obsazení bylo až na děti parádní. Dokud hrály sebe, tak to ještě jakž takž šlo, jakmile se ale přepnuly - no, zkrátka narazily na své limity. Což ale nic nemění na tom, že se Hauntingu opět povedlo proměnit obyčejný horor v něco daleko víc. Místo příběhu o rodině jsme tentokrát dostal příběh o lásce, a to hned v několika podobách a ze všech možných perspektiv, což mě na tom vlastně fascinovalo nejvíc. Režijně to bohužel nedosáhlo na level geniality předchozí série, ovšem emocema se to minimálně vyrovnalo, takže za mě jeden z nejlepších letošních počinů a už se moc těším, až si to někdy zase bingnu celé znova. P. S. Victoria Pedretti je zlatíčko. <3 8/10 (17.10.2020)