Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (395)

Fleur6 

všechny recenze uživatele

Cítim ľútosť nad tým, že som čítala Styronovu knihu predtým ako som si pozrela film - kvôli tomu obe diela porovnávam a tu musím konštatovať, že kniha bola o poznanie pôsobivejšia. Ako tu už bolo párkrát spomínané, Pakula mechanicky preniesol dej románu na plátno bez pokusov o zmenu, ale bohužiaľ stratil veľa faktorov, ktoré dodávali knihe napätie. Celé Styronovo dramatické stvárnenie vás totiž nenechalo na pokoji, triasli ste sa pred hrôzami, nad tými najšialenejšími názormi, nad vecami, ktoré unikajú bežnému chápaniu. A čo ste videli vo filme? 10% z tejto stránky, veľa drobností bolo vynechaných - čo je prirodzené - ale v knihe pri pasáži o Rodolfovi Hössovi a gazdinej Wilhelmine vám postojí rozum (narozdiel od filmu). Meryl Streep ako hlavná hrdinka si zaslúži uznanie, ženu, čo unikla pred smrťou v koncentračnom tábore, ale vojnou bola poznačená až do smrti, nemohla zahrať lepšie, avšak škoda Nathana. Čo sa týka jeho prevedenia v podaní Kevina Klinea - bolo mu ponechaného málo miesta. V knihe bol pre mňa zďaleka najzaujímavejšia postava - i keď nesťažujem sa, Kline je ako vždy sympatický, ale možno to je ten problém - nedostatok šialenstva. A o MacNicolovi (Stingo) ani nehovorím, jeho charakter a túžby boli pramálo objasnené - pravda je, že od začiatku po koniec bolo jeho najväčším snom prísť o panenstvo, vo filme však pôsobí skôr ako nezištný záchranca bez vlastných potrieb, stagnujúce predvídateľné pôsobenie postrádajúce čo i len najmenšie zaujatie z mojej strany. Tak či onak, myšlienka zostáva - Sophiina voľba je veľmi humánne dielo, v ktorom sa nemohla zvrátenosť nemeckého fašizmu demonštrovať väčšmi, ale ak vám mám poradiť, chyťte do rúk radšej knihu. ()

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Knihu jsem nečetla, přesto z hodin literatury na škole moc dobře vím, o jakou "volbu" se jedná, takže mě vyvrcholení zasáhlo o poznání méně než jiné zvraty; kupříkladu Stingův rozhovor s Nathanovým bratrem. Jo, spoilerování by mělo být v některých případech trestné. Ale co už. Od první vteřiny jsem věděla, k jakému závěru film spěje, a tak jsem si užívala spíše provedení. Nevím, jak byly postavy vykresleny v knize, ale k žádnému ze tří hlavních herců nemůžu mít silné výhrady. Meryl Streep svou roli Sophie pojala svědomitě, navíc si maskéři vyhráli i s vizuálním dojmem (4 podoby Meryl aneb "Meryl před Osvětimí", "Meryl v Osvětimi", "Meryl po příjezdu do USA", "Meryl v Brooklynu"). O Klinovi někteří píšou, že oproti knize nebyl dostatečně šílený, nemůžu posoudit, nicméně moje názory na jeho postavu byly proměnlivější než počasí, takže rozhodně nemůžu říct, že by byl nudný. Naopak mi jeho Nathan sedl z celého filmu asi nejvíc a celkem mě mrzelo, že nedostal víc prostoru. A co se týče samotného Stinga, byl takové nepříliš výrazné pojítko příběhu, ale vzhledem k jeho dvěma zajímavým sousedům mi to nijak nevadilo. Toliko k hercům. Jo, a ještě jedna poznámka na závěr; film je víceméně rozdělen na dvě části, jakýsi "současný život" a "vzpomínky na válku". Řada recenzentů, zdá se, prerefuje to druhé, já si užívala obojí stejně. První část kvůli rozporuplné postavě Nathana, druhou díky výborné proměně Meryl Streep. Pokud se vám nechce číst dlouhou knihu, myslím, že film v tomto případě nebude úplně špatnou volbou. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Občas vidím film, ktorému sa nedajú uprieť umelecké kvality, ale ktorý už nikdy nechcem vidieť znova. Dôvodom je stopáž, vďaka čomu je Voľba dosť únavná a taká nedefinovateľná, nepríjemná, chladná depresia. Sú totiž filmy, ktoré ma svojou depresiou chytia tak, že si ich pozriem niekoľkokrát. Určite nie tento. Celé to nesie na sebe Streepová, ktorú tu tak zrichtovali, že zabudnete, že bola jednou z najkrajšich herečiek 80tych rokov. McNicol bol neskutočný ňouma aj v mladom veku. VIDENÉ ZNOVA 10/2016. V podstate nič nové, iba doplním, že niektoré traumy sa dokážu vryť tak hlboko do duše/mozgu/srdca, že ich nevylieči ani homeopatia. No a ten McNicol je dvojník Martina Gorea. ()

Djoker 

všechny recenze uživatele

Tady se asi něco nepovedlo. Pojem, který zná i ten největší zabedněnec, by si zasloužil pořádnou filmovou poctu. V Pakulově podání skoro hodinu a půl čekáme na skok do minulosti, kde dostaneme dvě lehce nadprůměrné scény a hned jsme zpátky v přítomnosti u magora Nathana, kterého ho už nemůžeme ani vidět. Přes dvě hodiny tedy čekáme na osudovou scénu a ta se najednou rychle sfoukne ve tmě někde na nádraží, aniž by se dále řešilo, proč se tak rozhodla. ()

Madison 

všechny recenze uživatele

Vrcholný výkon skvelej Meryl Streep v ešte vrcholnejšom filme. Tak kruto a zároveň nádherne spracované dielo, že nenechá na pokoji snáď ani toho najvyrovnanejšieho človeka. Z jednotlivých motívov vyžarujú silné emócie, ktoré boli navyše vložené do krutých časov druhej svetovej vojny. Okrem toho scenáristicky i režisérsky je to odprezentované bez najmenšej chybičky. ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Vášáryová na svoji životní šanci zavzpomínala. „V době natáčení Postřižin (1980) s námi strávil pan režisér Pakula dva dny. Byla to už moje čtvrtá nabídka na zahraniční roli, ale nikdy jsem se nedostala ven, takže jsem to nebrala vážně. Ale tentokrát se za mne zaručili na Kolibě a já jsem na tři týdny odjela do Ameriky. Ve studiu Paramount v New Yorku jsem se postavila před kameru a všichni  vyjeveně koukali. Měla jsem za sebou 80 inscenací, kamery jsem si uměla podmanit. Autor knihy Styron mě do té role velmi chtěl,“ vysvětlovala Vášáryová. William Styron později zavítal do Prahy a před novináři přiznal, jaký dojem na něj slovenská herečka udělala. „Když jsem ji viděl, byl jsem okouzlen její krásou i talentem. Roli nedostala kvůli zásahu producentů, kteří chtěli mít ve filmu známou hvězdu, jíž už v té době byla Meryl Streep, a nikoliv v Americe neznámou herečku z východní Evropy.“ [Zdroj: iDnes.cz] (MFJD)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama