Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (395)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Pomalu plynoucí ale maximálně působivé a silné drama se strhujícím výkonem Meryl Streep, která zde předvádí svůj podle mě nejlepší herecký výkon a hlavně ve scénách z koncentráku působí opravdu věrohodným dojmem a tu její nelehkou volbu bude divák prožívat i s ní. Velice kvalitní výkon zde předvádí i výborný Kevin Kline a velice mě překvapil většinou spíše komediální Peter MacNicol. Kdo četl knihu tak ho film nepřekvapí ale pro neznalce knižní předlohy by to mohla být velice těžká podívaná. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Styrona jsem i přes několik pokusů prostě nedal a hodně dlouho jsem se vyhýbal i filmu, ačkoliv na něj moje okolí pělo ódy. A nejsem si zcela jist, že jsem o něco přicházel. Herecky vynikající, o tom žádná a Meryl Streep mi dala celkem snadno zapomenout na to, jaká se z ní stala protivná aktivistická baba. Jenže to, co hlavní hrdinové prožívali ve Státech, byla vesměs suchopárná nuda, do které Pakula vypočítavě ládoval emoce. Zlom přišel až s přesunem do Osvětimi. Scény z tábora sice postrádají naturalistické sekvence plné zabíjení a vyhublých mrtvol, ale to, že je divák za tím vším tuší, je možná ještě sugestivnější, než kdyby tu tohle všechno bylo. Volba sama o sobě je pak hrůzostrašná a dá se jen těžko rozdýchat. Ale i přesto jsem čekal něco víc, takže hodnotím jen lehce nadprůměrně. 60% ()

Reklama

fleker 

všechny recenze uživatele

těšil sem se příliš dlouho ...hlavně proto že na tudle kapitolu sem v literatuře zřejmě tak nějak chyběl... já vůbec tenkrát hodně chyběl, jak si tak vzpomínám....dokonce se mně tudle zdál (ještě po těch letech) takovej školní sen...a zajímavý bylo, že ačkoliv to byl MŮJ sen, tak sem i v tom snu chyběl...nonic.. každopádně shrnutí díla sem se tenkrát od naší češtinářky nedočkal, a musel se spokojit s přepisem poznámek od mého kolegy, jenž měl zrovna ruku v gipsu a tím pádem se mi jeho kryptogramy luštily hůř než obvykle....a protože můj brácha vždycky říkal, "obsah se učit nemusíš, každý pitomý dílo se dá rozepsat na tři stránky jenom z blbýho názvu"...dočetla se potom naše píčtelka ve čtvrtletním literárním testu o dojemným příběhu z koncentračního tábora s názvem SOFIINA ROLBA, kde si to hlavní hrdinka brázdí malebně zasněženou osvietimskou krajinou, aby židi měli kde lyžovat....nicméně od filmu zde, očekávejte tu klasickou, nudnou americkou verzi bez běžeckých stop a pásových vozidel, kde hlavním motivem je volba mezi dvěma potomky....mám pocit že britové natočili něco podobnýho, ale tam se přej tahaly slámky.... jinak na světě je dneska strašně moc různejch sraček a x parametrů, aby se v tom kokot vyznal...sofiina volba na každým rohu...a v hypermarketech kor...krystal nebo krupice?? mám koupit tydle sardinky za 25 nebo ty prošlý za patnáct?..a jakej je kurva rozdíl mezi čočkou a čočkou klevr? a o kus dál vidíš cigány jak chmataj na každej rohlik v tý plexibedně, ťukaj do nich, jakodyby to byly melouny a ne a ne si vybrat... takže nebudte líný....lepší rohlik z pekárny přes půl města, než hepatitis z teska za korunu dvacet... ....jinak kdo by měl zájem o hudbu s židovskou tématikou, tak tady sem něco našel http://www.youtube.com/watch?v=eDdI7GhZSQA , jo,a slyšel sem, že židi s nežidy dostávali automaticky milost, co je na tom pravdy? ()

rawen 

všechny recenze uživatele

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů těží ze dvou věcí : skvělého příběhu (škoda že jsem se ke Styronově knize ještě nedostal, už si to slibuju hodně dlouho) a z naprosto fantastického hereckého výkonu Meryl Streep (včetně všech polyglotních zákoutí její role). Sophiina volba i napotřetí účinkuje a strhne až k tragickému finále. 9/10 PS: po přečtení románu jsem se odhodlal shlédnout tento film počtvrté a tím se vše završilo, tento film dává tomu smutnému příběhu dokonalý obraz, bravo, bravo... 10/10 ()

Madison 

všechny recenze uživatele

Vrcholný výkon skvelej Meryl Streep v ešte vrcholnejšom filme. Tak kruto a zároveň nádherne spracované dielo, že nenechá na pokoji snáď ani toho najvyrovnanejšieho človeka. Z jednotlivých motívov vyžarujú silné emócie, ktoré boli navyše vložené do krutých časov druhej svetovej vojny. Okrem toho scenáristicky i režisérsky je to odprezentované bez najmenšej chybičky. ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Sophiino sériové číslo, které má vytetované na předloktí, je 111379. (DaViD´82)
  • Báseň, kterou na konci filmu cituje Stingo (Peter MacNicol), je "Ample make this Bed" od Emily Dickinson. (jezurka42)
  • Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Williama Styrona z roku 1979. (Terva)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama