Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (395)

kinej 

všechny recenze uživatele

Z filmu je prostě znát, že čerpá z velice obsáhlé předlohy. Myslím, že mohl Pakula knihu přepsat lépe. Například Stingovo neúspěšná, vedlejší, milostná aférka mi přijde zbytečná a pouze zcizuje od zajímavé dvojice Sophie a Nathana. Vůbec celá první část je slabší. Síla filmu však spočívá ve scénách z koncentračního tábora. Kontrast mezi zabláceným táborem a vilou Rudolfa Hesse je hrůzný. Scéna, kdy si Sophie povídá s Hessovou dcerou je děsivá i přestože zde není nic vyřčeno. Ve scéně je patrná již od dětství výchvou vštěpovaná nenávist a pohrdání, která vypovídá o zrůdnosti doby stejně efektně jako mnohem brutálnější záběry. Meryl Streepová mluví skvěle polsky, německy a hlavně si geniálně poradila s polským akcenetm v angličitně. Když jsem zkusmo přepnul na dabing a slyšel jsem pouze Zlatu Adamovskou mluvit normálně, viděl jsem jak tím okamžitě výkon M. Streepové spadl o 50%. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Občas vidím film, ktorému sa nedajú uprieť umelecké kvality, ale ktorý už nikdy nechcem vidieť znova. Dôvodom je stopáž, vďaka čomu je Voľba dosť únavná a taká nedefinovateľná, nepríjemná, chladná depresia. Sú totiž filmy, ktoré ma svojou depresiou chytia tak, že si ich pozriem niekoľkokrát. Určite nie tento. Celé to nesie na sebe Streepová, ktorú tu tak zrichtovali, že zabudnete, že bola jednou z najkrajšich herečiek 80tych rokov. McNicol bol neskutočný ňouma aj v mladom veku. VIDENÉ ZNOVA 10/2016. V podstate nič nové, iba doplním, že niektoré traumy sa dokážu vryť tak hlboko do duše/mozgu/srdca, že ich nevylieči ani homeopatia. No a ten McNicol je dvojník Martina Gorea. ()

Reklama

Pilda17 

všechny recenze uživatele

Sophie's Choice je téměř dokonalé drama od Alan J. Pakula. Skvělé herecké výkony všech tří hlavních postav. Škoda, že tento film je z roku 1982, být o pár let novější, bavil by mě o něco více. Dobře provedené pasáže z koncentráku, škoda že nebyli delší. Knižní předlohu od Williama Styrona tento film téměr dokonale vystije.. 8/10 = 80% ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Pomalu plynoucí ale maximálně působivé a silné drama se strhujícím výkonem Meryl Streep, která zde předvádí svůj podle mě nejlepší herecký výkon a hlavně ve scénách z koncentráku působí opravdu věrohodným dojmem a tu její nelehkou volbu bude divák prožívat i s ní. Velice kvalitní výkon zde předvádí i výborný Kevin Kline a velice mě překvapil většinou spíše komediální Peter MacNicol. Kdo četl knihu tak ho film nepřekvapí ale pro neznalce knižní předlohy by to mohla být velice těžká podívaná. ()

Pejpr 

všechny recenze uživatele

Nedokážete si představit moje zklamání. Hrozně jsem se těšil na atmosféru, na děsivé záběry z lágrů a na pohnutou volbu. Jenže Sophiina volba je "jenom" psychologické drama obyčejného ražení. Kdyby film zachycoval JEN tu dobu, co strávila Sophie v lágrech, tak by určitě u mě bodoval víc. Protože občasné záběry z války ve mě totiž nezanechaly téměř žádnou stopu. Já se prostě nedokážu spokojit s tím vyprávěcím tónem. A ta současná linie mi taky nepřidala nijak zvlášť úchvatná. ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Jedinou postavou, která nebyla fiktivní, byl Rudolf Hóss, skutečný velitel Osvětimi. (jezurka42)
  • Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Williama Styrona z roku 1979. (Terva)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama