Můj nepřítel

K tomuto filmu mám zvláštní vztah, neboť jsem jej viděl na počátku devadesátých let na kopírované VHS s roztřeseným obrazem a rychlodabingem. Byl jsem ohromen. Později již mé nadšení opadlo - efekty jsou primitivní a na dracích, kteří jsou tak odlišní od lidí, je vidět, že jsou to lidé v gumových oblecích (ale obličej je parádní). Nicméně se jedná o klasiku sci-fi se zajímavým příběhem, který trošku kazí patetický závěr. (08.02.2012)

"Příště ti vrazím ten nůž rovnou do prdele. Jestli nějakou máš." Prý, že moderní bláznění - a tady jede multikulturní a genderová propaganda už v pětaosmdesátém, ha, ha. Co se zpočátku zdá jen jako další klon Hvězdných válek se brzy změní v zajímavé sci-fi drama. Jen škoda, že to v závěru sklouzne k lehce tuctovému kýči. 3.5* (19.08.2021)

Čas je nelítostná bestie. Nezdráhá se vzít do prádla filmový nadprůměr své doby a nenechá na něm nitku suchou. Když jsem "Enemy Mine" viděla jako mládě, do podprsenky ještě nedorostlé, vnímala jsem, že to není stejná liga jako "Vetřelci" nebo série "Terminátorů". Ovšem snad od embrya jsem tíhla ke sci-fi a líbil se mi Dennis Quaid, byla jsem tedy s filmem spokojená. Možná mě už tehdy dráždil kreténský dabing, kdy divák vidí 20-letého sopla, ale slyší mluvit padesátníka. Podobně alergická jsem na případy, kdy děti dabují zprzněným hláskem dospělé ženy. Ústřední dvojice, která byla na plátně většinu stopáže, se naštěstí dala většinou poslouchat bez skřípění zubů. Uběhlo nějakých 20 let a já jsem se s "Mým nepřítelem" potkala znovu. Bohužel se za tu dobu cosi pomrvilo v mém mozku: dialogy mi zněly směšně a nepřirozeně, Dennisovy americky drsné hlášky mi přišly trapné a taky jsem si kladla spoustu otázek. Jako třeba: proč spící ještěrku nevzbudí bouře meteorů, kdy šutry vybuchují všude okolo, ale lidský hlas jako budíček funguje? Proč stavět na prostranství "zaručeně meteoritům odolnou" chýši z krunýřů pseudoželv, když je pár desítek kroků vedle jeskyně? Proč vojenského pilota, co ztroskotal na planetě (neobydlené, pusté, s vyhovující atmosférou), nikdo nehledal a pak se najednou ocitne na mateřské lodi po třech letech, náhodou právě se smrtí na jazyku? Podobné blbé otázky přicházely jedna za druhou a zuřivě se dožadovaly pozornosti, jak diskriminovaní spoluobčané na sociálním úřadě. Nějak mi to kazilo zážitek ze sledování této sci-fi pohádky o lidskosti (mimozemskosti?), o dobru vítězícím nad zlem. Nostalgie ke mně tentokrát promlouvá pouze skomírajícím šepotem, přesto ponechám hodnocení v mírném nadprůměru... jakkoliv z "Enemy Mine" zbylo něco jako epizoda "Krajních mezí" (popravdě jsem čekala, kdy se mezi skalami vyloupne plukovník O'Neill, následovaný major Carterovou, Teal'cem a tím brýlatým hňupem). Budu hodná, ten film za to nemůže, že čas běží a děti dospívají. 59% (11.07.2011)

Základní osa je jasná. Střet zástupců dvou kultur, kteří musí v kritické chvíli spolupracovat. ostatně na toto téma už byl natočen nejeden film. Tím, že Petersen zasadil děj do budoucnosti a zakomponoval do něj mimozemskou rasu, získal takřka neomezený prostor pro fantazii a rozvinutí děje. A popasoval se s tím víc než výborně. Stvořil dojemný i napínavý příběh o přátelství, které překonalo i smrt, to vše na pozadí zdařilé sci-fi atmosféry, kterou vytvořil takřka bez výrazných speciálních efektů. Trefou do černého byl i Dennis Quaid, ktreý odvedl nadstandardní práci. 85% (11.09.2012)

Člověk by čekal nějaký akční supergalaktický megacloumák, ale máme tady nefalšovanou pohádku! A k tomu z vesmíru. Zpočátku hledání společné řeči s nepřítelem, když oba piloti skončí jako trosečníci na opuštěné planetě, potom ještě drsněji, výchova mláděte nepřátelské rasy, a to s otcovským přístupem. Film jde prostě úplně jiným směrem, než bych býval čekal. Ale špatný rozhodně není, výprava je typicky "osmdesátková", Dennis Quaid byl hvězda už za mlada.70% (16.10.2012)