Můj nepřítel

Největší přátelství se občas zrodí z nenávisti.. Petersenova nostalgická sci-fi vzpomínka plná lidskosti a s postupně měnící se kategorizací dobra a zla jako v pohádkách. Originální řeč Draků bych přirovnal k velštině a to přímo slovy Lorda Černá Zmije: „Potřebuješ tak půl pinty hlenu v hrdle jen na to, abys vyslovil místní jména. Ve Walesu se nikdy neptej, jak se někam dostaneš - jinak si týden dva budeš vymývat chrchle z vlasů..“ (09.11.2010)

!!!Pozor, tento komentář je xenofobní a imbecilní!!!Rasismus je špatný, áno.SPOILER Poslali Michaela K. do Šluknova urovnávat rasové nepokoje a ďas aby to zpral, on se zahleděl do temných očí jedné z nepřizpůsobivých. Z počátku nebyl jejich vztah právě harmonický, jenže co bychom si vyčítali, já jsem bílý, ty trochu víc opálená, ale co jsme si to jsme si, pojďme vzájemně poznávat svou kulturu a učme se od sebe, osvojíme si jazyk toho druhého a budeme jako Adam a Eva v ráji. A tak spolu žili ve stanu, topili nábytkem z Ikei a hodovali drůbež, tu slepici, tu krůtu a když ani kůrky nebylo, nasytili se vzájemnou láskou. Po čase byla dáma celá mimo sebe, přibrala, k Michaelovi se začala chovat neurvale, pojídala gothaj s jahodovou marmeládou, to vše provázeno častou nevolností. Jednoho rána se Michael probudil z růžového snu a jako pokaždé se otočil na levý bok s úmyslem zahrnout svou milovanou polibky a lože ještě teplé, ale prázdné. Vedle něj ležel uzlíček a v něm plod jejich lásky. Vyděsil se Michael velice, co si počít, ale byl to člověk světem protřelý, vychoval z dcery soběstačnou dámu a tak pojal robě za syna. Chlapec vyrůstal, mužněl a díky Michaelovi, který mu předával to nejlepší z obou kultur se z něj stal opravdový kosmopolita. Jednoho dne dostal Michael pozvánku na zasedání vlády a v naději, že svůj čumáček zase smočí v plném korýtku, se vypravil na strastiplnou cestu a za sebou nechal zdecimovaný Šluknov i syna. Po několika přetěžkých měsících dřiny se však v Michaelovi hnulo svědomí a po synkovi se mu zastesklo. Je v pořádku, nestal se obětí odporných nevzdělaných rasistů, nestrádá v té dálavě? Se slzou v oku se odebral za svým nadřízeným Petrem N. a požádal o dovolenou z rodinných důvodů. Nesetkal se však s pochopením. "Neblázni vole, víš jak je tam černo. Dojdeš k úhoně. Nikam tě nepustím."..."V tom případě si beru neplacené volno," kontroval Michael a vyrazil služebním vozem na cestu. Takové hrůzy by se nenadál. Jeho syn byl registrován na Úřadu práce a pobíral pouze sociální dávky ve výši životního minima! "Toho bohdá nebude! Víte co znamená pojem pozitivní rasismus?" zahřímal na slizkou úřednici paní Bílou a hned v zápětí ji vypolíčkoval z budovy. Dojemné setkání otce se synem vyvrcholilo společným návratem do hlavního města. Titulky.KONEC SPOILERU. V českém znění Dalimil Klapka, Vojtěch Lavička, Věra Bílá a Pavel Soukup. (09.10.2011)

Je pravda, že některé situace nebyly tak úplně a zcela originální, i s přihlédnutím k době vzniku, nicméně film jako celek funguje velmi dobře, postupně si ta zpočátku odpudivá bytost stále více získává srdce nejen Davidgeovo a představa o nadřazenosti jednoho tvora vůči druhému dostává poněkud na frak. A takových poselství, navíc podaných zábavnou formou, není nikdy dost. (29.07.2023)

Daleká budoucnost, vesmírné putování, zlověstní mimozemšťané a meziplanetární válka jsou osvědčené dílky na složení spaceoperního puzzle. Petersen nám vypálil mlhovinu a složil z nich nenápadný příběh o dvou příslušnících znepřátelených stran, nucených v zájmu přežití složit zbraně a překonat vzájemné rozdíly, aby během té mnohokrát oboustranně prokleté snahy zjistili, že k překonávání toho zase tak moc není. I když je jeden z nich člověk a druhému byl přisouzen vzhled přerostlé latexové ještěrky s orientálním životním postojem a schopností partenogeneze, což jejímu/jeho lidskému společníkovi řádně zamotá hlavu a divákům se postará o citovější náplň příběhu, nejsou nám problémy, které řeší, nikterak cizí. Protože když se jeden tak dívá, jak se s cizím elementem na cizí planetě hledá společná řeč, nacházejí první malé skulinky v hradbě nenávisti a předsudků, postupně se ty skuliny zvětšují a za nimi se objevuje schopnost porozumění, přátelství a soucitu a mluví se o domově, který je po letech v cizím a studeném bitevním vesmírném poli už jen mlhavým pojmem, nedá mu to a zavzpomíná si na všechny války našich dějin a proklamace národních vůdců, že ti lidé, které jsme v životě neviděli, jsou naši smrtelní nepřátelé. A tiše zadoufá, že se v každé z nich našli nějací Willis a Jeriba, kteří aspoň pomyslně kopli ty rádoby státníky přímo do jejich nafouklé... megalomanie. (19.12.2007)

Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Sci-fi až fantasy tak trochu startrekovského typu, která řeší psychologii soužití dvou inteligentních ztroskotanců - člověka a draka na opuštěné planetě. Tahle robinsonáda je ale obtížně stravitelný pokrm pro milovníky současné sci-fi kvůli slabým trikům a místy i scénáři. Podobné téma navíc zpracoval zajímavěji např. Steven Spielberg ve slavném E. T. Mimozemšťanovi již o 3 roky dříve. Přesto Enemy Mine za shlédnutí stojí - kvůli zajímavé cizí planetě, perfektním maskám draků a hlavně výtečným hereckým výkonům dvou ztroskotanců, kvůli kterým filmu odpouštím všechny chybičky. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=RB87kN6UTLg (17.08.2011)