Reklama

Reklama

Havel

Trailer

Obsahy(1)

Co byste obětovali pro pravdu a lásku? Celovečerní film Havel přináší příběh jedné z nejvýraznějších osob naší historie Václava Havla z jeho disidentských dob, kdy ještě nebyl slavnou osobností. „Portrét státníka nečekejte,“ slibuje režisér Slávek Horák. Film se soustředí na Havlův bouřlivý osobní život, kterému dominuje boj za pravdu a správnou věc, pronásledování, věznění a také milostné vztahy, vlastní pochyby a humor. V centru všeho je pak neobvyklý a o to silnější vztah s manželkou Olgou.
Film Havel se odehrává mezi roky 1968 a 1989 a zachycuje dlouhou cestu a proměnu hlavního hrdiny od lehkovážného a úspěšného dramatika šedesátých let, přes bojovníka za lidská práva v letech sedmdesátých až po vůdčí osobnost sametové revoluce a celosvětovou ikonu. Dějiny jsou ale až v druhém plánu, film Havel nabízí především velký, vzrušující a málo známý příběh, jakých není ve světě mnoho. (Bontonfilm)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (433)

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Škoda, že se těsně Miloš Jakeš premiéry nedožil.... Režisér a scenárista Slávek Horák si po slušném debutu Domácí peče, kterého Česká Republika poslala jako zástupce na Oscary za rok 2015 jak svůj další projekt zvolil biografii o jedné z nejvýznamnějších osobností naší země- Václavu Havlovi. A sluší se tak zmínit, že po vcelku komorním dramatu Horák hodně změnil kurz a ukousl si obrovské sousto, protože Václav Havel je taková osobnost, jejíž příběh si zaslouží zpracovaní tak povedené jako se to třeba povedlo minisérii České století, kde se ztvárnění Havla velmi dobře ujal Marek Daniel (který si tuto roli následně v parodickém duchu zopakoval i v seriálu Kancelář Blaník). Jít do takového projektu a zpracovat ho tak jak se patří by byl možná oříšek i pro to největší možné tuzemské filmové eso a proto jsem od začátku víceméně Horákovi úplně nevěřil. A ve finále se dá říct, že jsem se zase tak nepletl. Havel v jádru není špatný film. Většina v něm ale funguje jaksi 50:50. A to co se týče vyobrazení Havlových eskapád v letech 1968-1989, zpracování, které připomíná spíše televizní inscenaci (kdyby šlo o televizní film, tak bych možná chválil i o ždibec víc) a i vizuální zpracování. Především ale značně pokulhává v uvědomění si o tom o kom vlastně tento film pojednává. Film sice sleduje Havlovo postupné spoluorganizování Charty 77 a jeho celkové disidentské aktivity, trochu ale ve finále zapomíná na to čím byl Havel původně- tedy dramatikem a autorem divadelních her. Je tu sice zajímavý nápad ohledně toho, že Havel občas vystoupí ze scény a například scéna u soudu se ukáže jako součást divadelní scény, krom jedné krátké scénky u něj na chatě ale nedostaneme možnost spatřit nějakou z jeho her v akci nebo celkově nedostaneme možnost nahlédnout do textů, které Havel v rámci své disidentské aktivity sepsal. Dokonce ani nikdy nejsme svědky jeho projevů což je u prostě u životopisu Václava Havla zásadní omyl. A ve finále bych vše co jsem teď zmínil a chybí uvítal možná více než úplně nefunkční vyobrazení vztahu mezi Havlem a jeho ženou Olgou. Na Havlovi se ale musí pochválit parádní obsazení- Když se při uskutečňování projektu do role obsadil Viktor Dvořák, tak jsme si nebyli úplně jistí co čekat. Dvořák se ale do role Václava Havla parádně vtělil a vychytal i jeho tak specifický hlas, což s musí ocenit především pokud znáte Dvořákův hlas z dabingu nebo jiných projektů. Dvořák opravdu táhne tento film. Stejně tak je brilantní obsazení Martina Hoffmana do role Pavla Landovského a překvapivě se i Anna Geislerová zase ne tak vzdáleně podobá Olze Havlové. Především během postupného stárnutí postav se musí ocenit parádní masky až jsem se sám ve finále lekl jak mi Martin Hoffman jako Pavel Landovský v roce 1989 s přimhouřením oka totálně připadá jako Pavel Landovský, který se měl za 3 roky v roce 1992 proslavit svou nejslavnější roli v Černých baronech. Takový Jiří Bartoška je ale jako Jan Patočka víceméně trestuhodně nevyužit a zrovna jeho role ve formování Charty 77 je tak zásadní, že by si určitě více prostoru zasloužil. S Havlem jsem měl i problém co se týče skákání v čase. Na začátku se nám objeví rok 1968, následně o pár minut později rok 1976 přičemž uplyne dlouhá doba, kdy se zmíní, že od prosince 1976 uběhli postupně čtyři měsíce či rovnou čtyři roky a najednou se nám po tom všem zčistajasna objeví rok 1989. Nejen, že je tak Havlův život strašně uspěchaný (a rozhodně se nedá říct, že by byla nevyplněná doba nezajímavá) ale především v tomhle ohledu strašně mate a to především když si vlastně máme najednou uvědomit, že je rok 1983 i přesto, že se tu objeví velké nápisy s aktuálním rokem.¨A to ještě nemluvím o tom, že mi vlastně úplně nedošel smysl úvodní scény i přesto, že hádám, že její prapůvodní smysl byl v tom aby Havel vysvětlil proč vlastně za celou dobu neemigroval. Havel přitom obsahuje momenty, které by mohly emocionálně strhnout ale bohužel nefungují. Sice má výborné herce, očividně nebyl nejlevnější (i když byste pořád tipovali spíše televizní film) ale nedaří se mu to hlavní- strhnout. Když vás ve finále dojmou až závěrečné titulky se záběry skutečného Havla tak je něco špatně. Ve filmu přitom dojde k úmrtí zásadnímu členovi Charty 77 nebo k smutné ukázce toho jak takoví členové VB využívali svých pravomocí, tyhle momenty ale nefungují tak jak by mohli. Havel bude patřit mezi nejvýraznější české filmy tohoto roku a nedá se mu upřít tvůrčí snaha a výborné zvolení herců, chybí mu ale nějaká výraznější vize, výraznější audiovizuální zpracování a celkově mám pocit i pochopení postavy Václava Havla. A i přesto, že se film snaží naťuknout i temná zákoutí Havlovy duše, i tyhle pokusy jsou ve finále zcela mimo. Slávka Horáka se dle mně možná pořád vyplatí sledovat, ukousl si ale přece jen možná trochu větší sousto než byl schopen strávit. Pravda a láska jinak určitě vítězí jenom v kinech! () (méně) (více)

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Nejsem zrovna politický člověk a o našem prvním českém prezidentovi vím jen ty nejznámější věci, takže jsem přistupoval k Havlovi s hodně neposkvrněným štítem a s jistým očekáváním, které ve mně vzbudilo především herecké obsazení a až děsivě autentická podoba mezi Václavem Havlem a Viktorem Dvořákem. Jsem si vědom toho, že má osoba Havla hodně příznivců stejně jako odpůrců, a je-li tento životopisný snímek alespoň z půlky založený na pravdě, tak je pro mě Havel jako člověk jak morálně silný, tak i slabý. Trochu mě zarazila počáteční zkratkovitost snímku a (pro neznalce jako jsem třeba já) i jistá anonymita postav - Patočku a Landovského jsem si hned s Havlem nespojil, byť je Hofmann Landovskému velmi podobný. Divadelní metafory alá "svět a život je jedno velké a nekonečné drama" se mi na jednu stranu líbily, zároveň mě však rušila ta jejich (pochopitelná) teatrálnost. Co se hereckých výkonů týká, tak jsem byl vesměs spokojený: Bylo vidět, že si dal Dvořák na své roli záležet, přičemž mu přesvědčivě sekundovala Anna "Olga" Geislerová a Martin Hofmann, který se postaral o několik humorných scén. I přes skvělé obsazení a solidní námět jsem však postrádal jakoukoli silnější scénu, která by mě vysloveně uzemnila - snad jen závěrečná příprava na proslov k tomu měla nejblíž. V neposlední řadě musím zmínit slušnou hudební stránku a práci s kamerou (viz detaily). ()

Reklama

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Mohl by už někdo natočit film o normalizaci, kde deset sekund po započnutí "rizikové" scény typu diskuze v bytě nebo oslava v kulturáku nevrazí do dveří zelené uniformy? A kde den co den od roku 1968 do roku 1989 nestojí před bydlištěm hrdinů nenápadné VAZy s podřimujícími příslušníky? Kde se drtivá většina scén neodehrává na podzim, protože klišé o "šedivosti" všeho a všech? Přítomnost mechanismů "dohlížení a trestání" lze přece zobrazit mnohem rafinovaněji. Zde se ale jedná o neuvěřitelně povrchní dílo v čemkoliv, co se snaží popisovat. Film o střídání žen bez sexu. Film o politikovi bez politiky, spisovateli bez psaní a mysliteli bez přemýšlení (vrcholným intelektuálním výkonem filmového Havla je nápad se zprávou V PÁTEK U MĚ DOMA napsanou na krabičce cigaret, scéna trvá nápadně dlouho a celý onen proces je zaznamenáván až podezřele puntičkářsky...koho jiného než Havla by mohlo něco tak úžasného napadnout, že?). Film o velmi konkrétním společenském millieu, kde celou složitou síť vztahů a dohod představuje jediný bodrý "buddy" a filosof, který potřebuje naházet uhlí do sklepa. Film o rebelství proti režimu, kde jediným zobrazeným činem, který vykazuje určitý filmový drajv, pohyb směrem vpřed a proti něčemu (tedy žádné ohrané statické posedávání s perem nad stolem o podpisech či nepodpisech), je sebrání zapomenuté policejní čepice ze střechy auta VB a následný nástup na party se stylovým doplňkem na hlavě. Dřevěnost opakujících se motivů jako bílý papír nebo barvení plotu mlátí dveřmi. Dovedu si pak v kontextu čiré banality, jíž se film vyjadřuje, představit, že na velkolepě pojaté metafory se vstupy divadelní scény do reality je scenáristické duo po právu hrdé, ale bohužel se opět jedná o zcela zbytečný ornament, který nepřináší nic obohacujícího, natož originálního. A to raději ani nezmiňuji, že to měl být film o Havlovi. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Docela zajímavá forma (ty zcizovací efekty - divadlo, metafory - žebřík na uhlí). Dvořák v pohodě, víc mě ale fascinoval Hofmann. Občas bylo těch vyfabulovaných věcí až příliš - proč by mě třeba Majer (Kohout?) bránit své ženě podepsat Chartu 77, když byl spoluautorem toho textu? Ale hlavně se mnou ten film emocionálně vůbec nehnul, což je u filmu o Havlovi docela zvláštní. A pokud se máme na Havla dívat jako na film životopisný, tak tento žánr je nedotažený přímo trestuhodně. 50%. ()

J.Connor 

všechny recenze uživatele

Není to zdaleka tak špatné, jak se mnohdy vypráví. U takto exponované osobnosti s jejími obsáhlými a košatými osudy bude vždy problematické pokusit se nějak komplexněji obsáhnout její život a vždy bude někomu "něco" chybět. Já spíše než mělkost a nedostatečnou obsáhlost vidím individuální příležitost k mnohému zamyšlení za předpokladu určitých základních vědomostí o tématu, kdy určité informace jsou blokovány i vědomě (jména dalších postav). Je asi na jednu stranu dobře, že tvůrci s ohledem na Havlovu osobnost a dílo přidali divadelní hravé prvky a netesali monumentální sochu typu Wajdova Walesy, ale na druhou stranu právě v těch monumentálních chvílích je Havel nejlepší (závěr je fakt působivej, ale já mám u všeho co se týče 17. listopadu zvýšenou dojímavost). Ano není to asi nějaké nezapomenutelné dílo kinematografie, ale ve finále fajn film, za který není třeba se nějak stydět. Bohužel ale jednu zásadní obsahovou vadu přeci jen má, a tou je nedostatečné vylíčení Havlových kvalit. Takto zůstává záhadou, proč se tahle trochu srandovní figurka vlastně stala vůdčí osobností, vidíme, že na něj ženský letí a všichni ho uznávají, ale vlastně kromě hrdinského přijmutí žaláře vůbec nevíme proč a filmová postava tak nepůsobí. Film o tako zásadní osobnosti českých moderních ději by jistě nějakých 15-20 minut navíc snesl, a do těch, prosím, propašovat více Havlových myšlenek, výroků, her / knih. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (22)

  • „Jsem odnaučený kuřák a číslo vykouřených cigaret během natáčení bude asi děsivé. Pamatuju si na dva dny, kdy se mi sešly silně kuřácké obrazy, a troufnu si říct, že jsem si za celý den zapálil kolem padesáti cigaret, možná i víc“ prohlásil představitel Havla Viktor Dvořák. (Duoscop)
  • Úvodní scéna, kdy se Havel (Viktor Dvořák) chystá darovat Dubčekovi (Adrian Jastraban) křížek a zjistí, že krabička je prázdná, je vypůjčena ze skutečného příběhu Kubišové, kdy ona, ale za přítomnosti kamer zažila to samé. (sator)
  • „Je to drama, ale obsahuje tolik vtipných a absurdních situací, že se prolíná s komedií. Teprve kombinace smíchu s dramatem pro mne vykresluje skutečnou radost i bolest života,“ říká o filmu Slávek Horák. (SONY_)

Související novinky

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

18.01.2021

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (více)

Centrum Prahy ožije 27. MFF Praha - Febiofest

Centrum Prahy ožije 27. MFF Praha - Febiofest

12.09.2020

MFF Praha - Febiofest již 18.9. 2020 odstartuje 27. ročník. Mění své působiště a jeho novým domovem se stává Cinema City ve Slovanském domě. Promítat se bude také v Ponrepu, Edison FilmHub a nově v… (více)

46. ročník LFŠ odhaluje program

46. ročník LFŠ odhaluje program

11.07.2020

Od pátečního poledne 7. 8. až do středeční noci 12. 8. 2020 nabídne Letní filmová škola plnohodnotný program, vedle historických a současných filmů se dostane i na divadla, koncerty a další… (více)

Reklama

Reklama