Havel

Kdo čeká komplexní portrét Václava Havla ve 105 minutách, bude zákonitě zklamán, protože tohle není ten typ filmu. Tohle je totiž taková především náladová záležitost, která záměrně nechává většinu postav bezejmennou a divákovi je nabízí jako nějaké personifikace různých názorů a povah té doby. Havla (mimochodem mám dojem, že ani jeho jméno během filmu nezaznělo) dokonce nenechá s výjimkou četby doznání pronést jeden jediný projev, zformulovat pořádnou myšlenku, nedá prostor žádné jeho hře a ukazuje ho pořád hlavně jako obyčejného člověka, jenž hledá správný životní postoj a zároveň se ten život snaží žít. Jak se Havel měnil a díky čemu a proč se rozhodl stát prezidentem, film ukáže ve zkratce během tří scén s Dubčekem. Protiváhou k tichému Havlovi v úžasném podání Viktora Dvořáka je samozřejmě burácející živel Landovský Martina Hofmanna, Aňa Geislerová mě potěšila tím, jak byla negeislerovská, a režisér Slávek Horák měl zase hodně nápadů, které mu navíc vyšly - hravé, pro někoho příliš doslovné metafory, dusivá atmosféra vězení i humorná odlehčení na těch správných místech... Havlovi se tu nestaví pomník, ale i tak film jeho odkaz oživuje stylově a důstojně. (23.08.2020)

Tohle si chudák VH nezasloužil. Nudný film bez nápadu a bez spojujícího příběhu nemůže zachránit ani výborný Dvořák, kterému jsem Havla 100% věřil, měl ho od dikce po gesta až po způsob kouření cigaret. Dolů ho naopak sráží prehravající Geislerová, která mi film od filmu vadí víc a víc. Obrazově je to fajn, ale nic nadprůměrného. Škoda. Havlova cesta je zajímavá z hodně úhlů a dalo se s ní naložit líp. Výrazně lip. Ani jsme to. Nakonec nedokoukali a dali si místo toho výrazně lepší kus, Amnestii z roku 2019. Smutné, že už nejen Maďaři a Estonci, ale i Slováci točí lepší věci než Češi. (21.02.2021)

Vyprázdněné figurky v tomhle pimprlovém divadélku zanechají ty nejzásadnější otázky skoro nedotknuté. Proč to s ním Olga tak dlouho vydržela? Proč právě tento roztomilý človíček uhranul tehdejší společnost? Do toho se mísí školácké metafory, které už ve scénáři museli působit jako ze Smoljakova Trháku. Pod Havlem se tak na výslechu drolí pevná půda pod nohami, což filmaři znázorní rozvrkanou židličku, která se v ten osudový okamžik pod ním zřítí. Trochu soudnosti, přátelé. (24.07.2020)

Rozumím tomu, že autoři nechtěli natočit film didaktický, ale výsledek je ten, že diváci znalí Havlova života a dobového kontextu tady vidí pouze ilustraci několika známých epizod, byť v jednotlivostech film ukazuje i některé silné a zajímavé scény, a diváci, kteří Havlův příběh a dobový kontext neznají, se ztrácejí mezi postavami, které ani nemají jméno, a jejichž motivace se ve zkratkovitém podání nedaří vždy rozluštit, a zůstávají bez šance film pochopit a hlavně pochopit, proč zrovna Havel měl být příštím prezidentem. Jako by tu vypadlo několik scén, které by daly příběhu smysl. (17.11.2020)

Václav Havel bez jiskry. Chybí tomu emoce. Podařená je mizanscéna a výprava, scénář neobjevný, stejně jako casting - to, co skvěle fungovalo v Českém století, kde si Havla bravurně střihl Marek Daniel, tady moc nefunguje...Viktor Dvořák prostě Havel není, alespoň v mých očích. Martin Hofmann ovšem Lanďák jo! Slávek Horák není špatný režisér, ovšem to, co zdobilo jeho režijní debut Domácí péče, tedy jakási opravdovost a obecně lidský rozměr, to jeho Havel nemá...velká škoda...Havel je bohužel stejné zklamání jako Milada...velmi důležitý biografický film o velké české osobnosti, který se bohužel tak uplně nepovedl...přesto díky za něj! (13.11.2020)