Johanka z Arku

Téma Johanky z Arku bylo vždycky problematické. Luc Besson se jí zde rozhodl pojmout zejména jako náboženskou fanatičku než schopnou vojevůdkyni. Bohužel tohle pojetí by vyžadovalo trochu jiný přístup a výsledkem tedy je rozpačitý film, který osciluje na hranici mezi historiským blockbusterem a cestou do hlubin bláznovy duše. Ze začátku to sice vypadá poměrně slušně, Johančiny představy o setkání s Bohem působí zajímavě a její přijetí na dvoře krále nepostrádá emoce. Ale jak to pokračuje, vše se rapidně zhoršuje. Milla Jovovich je moje velká oblíbenkyně, ale nejlépe jí jdou drsné akční role - tady značně přehrává a místo nábožensky zapálené dívky většinu času působí jako naprostý blázen. Ale s mečem jí to jde o poznání lépe než s růžencem, takže při bitevních scénách i zvedám palec nahoru. Bohužel, čím více film postupuje, dostavuje se otupělost nad přepálenou stopáží. Ke konci se film neuvěřitelně vleče a při upalování divák ani nelituje ubohé Johanky, ale spíš je rád že už je konec a nehrozí mu další proleženiny. /50% a 3*/ (05.05.2012)

Docela by mě zajímalo, jak ve své době rezonovala Bessonova křivda na Kathryn Bigelow, které tento projekt vyrval po desetileté práci z rukou, když odmítla obsadit do ústředí role jeho tehdejší ženu, Millu Jovovich. Protože zahraniční i tuzemská kritika ("UřvANá HySterkA hýk hýk hýk") je ohledně jejího hereckého výkonu vzácně shodná ve své povýšenosti a nepochopení. Postavou Johanky z Arku zde Besson tematicky navazuje na Nikitu, tedy příběh dívky s přidělenou rolí, která nedostala možnost dospět sama. Zde ovšem ona přidělená role je nejednoznačná, zpochybněná, veskrze traumatická a Milla Jovovich je v ní naprosto neskutečná. Vzdoruje male-gazingu a protože je příběh vyprávěn z jejího úhlu, stává se nespolehlivou vypravěčkou. Besson zde opět potvrdil svoji schopnost vytvořit dominantní ženskou postavu, která není, oproti současnému trendu, napsaná jako chlap, ale skutečně jako žena. A i kdyby toho všeho nebylo, tak za tu kameru pětihvězdí dáme, ne? Ta mimochodem stojí za tím, že zde nalezneme patrně nejlepší bitevní scény v pre-digitální éře. (22.08.2021)

Angličany srazila na kolena, jenže Francie ji nakonec zradila. Od dětství byla nabitá energií, bezstarostné veselí skončilo masakrem anglickými žoldáky v její vesnici, na což životem doplatila i její starší sestra. Pomstychtivost a výčitky k Bohu charismatickou dívku dovedly až do čela francouzské armády. Bessonovo zaujetí filmem bylo toho času dechberoucí. Vyprávěl obrazem, epicky, nápaditě. Svůj velký film rozdělil do tří jasně oddělených částí. Magický úvod ukazuje dívčino dětství, ve druhém dějství hraje hlavní roli ocel a obrovské množství komparzistů, kteří se ženou po krku nepříteli. A to po boku odvážné vůdkyně v chaosu padajících těl, která podává výborný herecký výkon. Vím, že leckdo měl s Millou Jovovich problém, její expresivní ztvárnění v druhé části je nicméně na jednu velkou poklonu. Ovšem zdá se, že se třetí dějství od inkvizičního soudu muselo natáčet snad s nějakou časovou prodlevou (nebo se projevily trhliny ve vztahu hlavní hvězdy a režiséra), protože výkon zoufalé a nechápající Milly slábne, stejně jako psychologicky koncipované pojetí této třetí části zdaleka nesedne každému. Nejen kvůli své utahanosti. Herci ve vedlejších rolích nicméně výrazně potěší, na casting se opravdu dbalo. Výprava, zvuk, kamera.. rovněž na jedničku. Překonání historicky zažitého kultu je na jinou diskusi. Samotný Besson se snaží skloubit výpravně-epické dobrodružství s komorním psychologickým dramatem, daří se mu to na lepší tři hvězdy. (15.03.2018)

Nemám ráda tento film. Celé je to neuvěřitelně přehnané a hlavně Milla Jovovich mi tady ale taaaaak nesedla. Pokud jde o Johanku z Arku, tak dám vždycky přednost té televizní s Leelee Sobieski, která sice možná není tak výpravná a velkolepá, přesto je však mnohem lépe pojatá a dala mi o hodně více. Tohle byl jen pokus o historický velkofilm, vzešel z toho ale jen opravdu špatný film. (19.10.2011)

Posledny kvalitny Bessonov film predtym ako mal nejaku nehodu behom ktorej si riadne nabil kokos a zacal tocit primitivne sracky. Besson sa vykaslal na nejake autenticke vykreslenie, takze vela ludom tento film prilis nesadne. Namiesto toho natocil dost svojsky pohlad na Johanku v ktorom ju ukazuje ako schizofrenicku, ktora si rada obcas pokecala so svojimi hlasmi v hlave. Zapletka ani nie je prilis vrstevnata. Prave naopak. Je zlozena z troch dejstiev. 1. Dejstvo behom ktoreho sa jej prihodi osudova tragedia, ktora sformuje jej charakter. 2. Vojenske tazenie plne bojov. 3. Inkvizicny sud behom ktoreho si tak nejak sama uvedomi, ze je asi magor. Zaujimave je, ze napriek dejovej riedkosti a stedrej stopazi, to vôbec nenudi vdaka skvelej psycho atmosfere a bezchybne vybratym hercom. O zivot prehravajuca Milla Jovovich podla mna zahrala presne to, co sa od nej vyzadovalo, takze kritika na jej adresu je nefer. Dokonca aj sceny bojovej vravy pôsobia dost zvlastne a netradicne. O nejaku taktiku tu prilis nejde. Skôr o sprostredkovanie pocitov, ktore behom nich zazivala samotna Johanka. A tak to funguje behom celeho filmu, takze namiesto prepracovaneho historickeho filmu sme dostali sondu charakteru samotnej Johanky. A to este dost vykonstruovanu. Bud to zozeriete komplet, alebo vas to znechuti. Ja som to Bessonovi naposledy zozral a odvtedy cakam, ze aj v novom mileniu dokaze Besson pripravit este aspon jednu takuto kvalitnu zranicu. Dodnes marne. 9/10. (12.05.2016)