Salvador

Už úvodní titulky Salvadoru dávají tušit, že Oliver Stone je ve formě a diváky čeká nevšední zážitek, který se před našimi zraky skutečně odehraje. Dvouhodinová, autentická výpověď režiséra-provokatéra, který rád škádlí americké publikum, má neskutečnou sílu a je jen a pouze pro otrlé povahy. Na snímku bych kromě výborné režie a kamery vyzdvihl také padnoucí hudbu, která naplno povolí své otěže pří závěrečných titulcích a završí emocionální prožitek. Herci? Kapitola sama pro sebe. Jedinečný výkon fotografa Jamese Woodse je samozřejmostí, ale zde předvádí něco, co je až za samou hranicí dokonalého herectví. Musíte vidět. V dalších úlohách korpulentní sympaťák Belushi, charakter Savage či Elpidia Carrillo (Predátor). Vynikající film, drsný zážitek. (04.07.2014)

V dobe vzniku išlo rozhodne o lepší film než dnes. Mal som pocit, že tako nejako by príbeh napísala väčšina scenáristov, stačilo by im zadat kľúčové slová: fotograf, flákač, novinári, revolucia.... Herci sú výborní. Beslushi nezasahuje priamo do príbehu, ale je perfektný. Na to, že ide o film Olivera Stonea, mi (aj napriek svojej odvážnosti) prišiel poňatý akosi príliš rutinérsky (ale záver je fajn). Osobne mám radšej ROK NEBEZPEČNÉHO ŽIVOTA. V atmosfére osemdesiatych rokov zjavne išlo o silnú výpoveď... (19.12.2014)

V tomhle byl O. Stone vždy nejlepší a nedostižný. Zachycení lidské zrůdnosti a sobeckosti, která nezná hranic. Jeden všeříkající (film.) obrázek vydá za tuny popsaných papírů či hodiny plamenných proslovů. Stone citově nevydírá, on pouze SYROVĚ (pomocí všudypřítomné kamery, resp. zde si pomáhá objektivem válečného fotografa, do kterého navíc otiskl hodně ze své osoby, neboť je veřejným tajemstvím, že Stone je levičák (viz např. zdejší vyobrazení republikánů jako opálených blonďáků, nezašpinivších si ruce, s napasovaným tričkem a svetrem uvázaným kolem krku), ale o tom to v prvé řadě není, neboť jak říká ve filmu samotný Boyle: „neplést si komouše s levicově orientovaným člověkem“) POPISUJE skutečné události z roku 1980 v maličké středoamerické zemičce jménem El Salvador, zmítající se uprostřed občanské války a kdy postupně válečný novinář (fotograf) R. Boyle zjišťuje „okřídlené, ale pravdivé“, že je jedno, který diktátor (systém) je právě u moci, postupně (s časem) se to (za tichého přihlížení OSN, pokud z toho nekoukají petrodolary) vrací do starých (popř. ještě horších) zajetých kolejí a doplácí na to vždy v prvé řadě obyčejní lidé, nemající jiného východiska než zůstat a snažit se „v tom“ (pře)žít. Salvador, to je lehce pozapomenutelný, neprávem opomíjený, nadčasový, (proti)válečný snímek, navíc odkrývající (resp. nakouknuvší) pod pokličku netradičního zaměstnání (poslaní?) jménem válečný fotoreportér. („Jde o to, zachytit vznešenost lidského utrpení, moment (příčinu) smrti“). Podobné typy snímků: Hotel Rwanda, Shake hands with the devil Zajímavý (výstižný) komentář (pro mě): uživ Gilmour93 p.s. dovolte mi zakončit komentář pozn. z malinko jiného ranku. (slečny prominou?) Úvodní rozhovor (v autě) mezi J. Belushim a J. Woodsem na téma ŽENY mě upřímně pobavil. Byť já osobně nezatracuju ani ty se sluchátky v uších a potící se na běžeckých pásech, pokud tedy splňují „druhou podmnínku“ :-) (27.11.2011)

Film natočený podle skutečného příběhu z roku 1980. Životem znechucený novinář Richard Boyle odjíždí se svým cynickým přítelem DJ-em do El Salvadoru, aby zde natočil senzační reportáže o zdejší vojenské diktatuře, o vraždě arcibiskupa Romera a o utrpení místních občanů. Hlavně však touží po změně celého svého života, se kterým není zdaleka spokojen. Chce také najít svou bývalou lásku, pokornou a skromnou Marii, kterou si chce odvézt do Států. Situace v zemi však oba američany velmi překvapí, je mnohem závažnější, než je ve světě známo. Boyle se snaží navázat kontakt s oběma bojujícími stranami, aby měli co největší prostor pro fotografování a zpracovávání příběhu. Musí nicméně vyhovět také jim, protože oba tábory trvají na prezentaci v jejich prospěch. Díky tomu Boyle proniká i do podstaty celé genocidy a odkrývá vliv USA na situaci ve Střední Americe. Stává se svědkem brutální války mezi stoupenci prezidenta Duarteho a levicovými partyzány Farabunda Martiho a poprvé v životě začne pociťovat soucit a empatie. Proto se rozhodne zemi opustit a Marii vzít s sebou za každou cenu (i kdyby se s ní měl oženit). Nastupují spolu do autobusu směr mexická hranice, ale jejich společná cesta není možná. (22.06.2010)

Teprve druhý (a první významnější) film Olivera Stonea udivuje nejenom jistou režií a výkonem Jamese Woodse, ale také jasným formulováním nepopulárních politických postojů. Stoneovu odvahu bych chtěl mít. Není z režisérů, kteří by se báli přiklonit k jedné či druhé straně. Naopak, vědom si moci médií, považuje za svou povinnost přinášet kromě zábavy i vyhraněný názor. Salvador si po celé dvě hodiny drží slušné tempo vyprávění a ačkoliv se mi střih zdál zprvu příliš zbrklý a scény tudíž pro nalezení té správné cesty k hlavnímu hrdinovi příliš krátké, ke konci v podstatě nemáme na vybranou, než mu držet palce. Bezostyšná manipulace s divákem, anebo důmyslná forma kritiky masmédií? Stone dokáže být v přístupu k divákům nemile zákeřný a vstříc ochotně vycházející zároveň. Něco jako happy end v jeho (a tím pádem ani v našem) světě neexistuje, zde nejde o důsledné držení se reality, spíše o pózu typickou pro Stoneův vztah k americké kultuře („udavte se svými dobrými konci!“). Jde o útok jasně namířený proti vládě Spojených států a ačkoliv to možná nebyl záměr, jde o příběh nadčasový. Vždy zde budou ti silnější, kteří by logicky měli pomáhat těm slabším, jenže, proč by to dělali, když jim to nic nepřinese? Navíc, neadekvátnost prostředků použitých k vyřešení těchto „drobných patálií“ nikoho příliš neznepokojí, jak ostatně říká jedna z postav: „Tahle válka nikoho nezajímá“. Stone dokáže vyprávět velice poutavě a se zápalem pro věc, problém umí analyzovat s děsivou pečlivostí, co se detailů týče. Salvador je silný film oprávněně vzbuzující silné emoce, v konečném důsledku mě na něm mrzí právě ta absence pohledu z více úhlů, ale vzhledem k tomu, že ten ani nebyl záměrem, nic mi nebrání dát hodnocení nejvyšší. 90% Zajímavé komentáře: Visáč, Vitason (17.12.2007)