Tmavomodrý svět

Ani bych nevěřil, že česká produkce je schopna vytvořit takový vizuální skvost jako je Tmavomodrý svět. Je to trochu taková Bitva o Británii na český způsob, ale já to prostě žeru. Válka se kloubí s romantikou a dramatem a to vše vychází na jedničku. Herecké výkony taky dobré. Nemůžu jinak než za 5. Ale ne jako ve škole:) Tam by to bylo za 1*! P.S. V celém filmu zní opravdu krásná hudba. Konečná Svítá v podání Waldy Matušky mám raději než originál. A Tmavomodrý svět? No to je klasika. Díky pane Voskovče, díky pane Werichu a velké díky pane Ježku! (07.01.2008)

Konečně jsem se odhodlal ke zhlédnutí tohoto známého českého snímku a jsem nadšen. Tmavomodrý svět je po všech stránkách vynikající. Můžeme začít chválením námětu a děje, hereckých výkonů, atmosféry, celkového zpracování, prostředí Anglie, ale také skvělé hudby, která dokáže i dojmout a zahrát na vlasteneckou strunu (např. V širém poli studánečka). Film působí dost přirozeně, autenticky, takže si myslím, že tak nějak podobně to opravdu mohlo tenkrát v Anglii s českými piloty vypadat. O tom, co se dělo po konci války u nás, nemá cenu pochybovat. S chvalozpěvy na Tmavomodrý svět bych mohl pokračovat i dále, ale bylo by to nošení dříví do lesa. 5* (27.10.2014)

Tenhle film jsem videla kdysi davno jako mala, ted po sedmi letech se na nej divam znovu a nachazim v nem mnohem vic jak predtim. Je to takovy cesky, osobnejsi Pearl Harbor. Nejakou tu sentimentalitu tu mame, letecke sceny opravdu stoji za to, akorat si to nehraje na zadny "blockbuster". Vsechny hrdinske ciny jsou prirozene, lidske. A Oldrich Kaiser vsem ukazal, ze umi hrat. A jak. (29.08.2008)

Utahování v čelistech sentimentálního Svěráku není nijak výrazné, smutné vsuvky z žaláře odhalují tu bezmoc, když najednou čelíte nepřátelům z vlastních řad a pijanista Olda Kaiser se vedle nepříliš přesvědčivé dvojice Hádek, Vetchý překonává, nicméně je docela škoda, že milostný trojúhelník zasazený doprostřed chlapského kamarádství a soubojů o nebe nad Evropou působí tak nevěrohodně a nuceně. Nemusí ani na vás mířit Browning Spitfiru, abyste odpřísáhli, že se Prcek s Wellingtonem drží ve vyšší letové hladině.. (09.05.2019)

„Co říkal?" - "Neco vo opicích.“ Jan Svěrák mal po trháku Kolja ťažký život. Že mal príbeh starého muža a ruského chlapčeka komerčný úspech, to by neprekážalo. Naopak. Lenže ten film mal niečo horšie – Oscara za najlepší neanglicky hovorený film. Pred Janom sa zrazu otvorili desiatky dvier a to ako doma, tak v zahraničí. Mohol režírovať Pravidlá muštárne alebo Čokoládu... ale všetky ponuky odmietol a zahrabal sa doma. Mohol robiť všetko, ale nakoniec nerobil nič. Až päť (!) rokov po Koljovi nakrútil nový film, Tmavomodrý svet. Pôvodne chcel robiť film komplet v angličtine, ale urobil ústupok a nakrútil klasický český film, ale s výrazným medzinárodným pozadím (scenár s presahom o univerzálnej vojenskej téme, masívna koprodukcia). V kaste sa mu okrem renomovaných českých hercov objavilo aj pár zahraničných. Čo o to, Dr. Clemens z Votrelca 3 je fajn, ale tváriť sa, že je to medzinárodná hviezda je proste troška trápne. Skutočný herecký koncert tu obstaráva snáď len Oldřich Kaiser. Svěrák sa snaží hrať na zahraničné veľkoprodukcie, ale s nedostatočným rozpočtom bol nakoniec rád, že dokázal dať dokopy aspoň nálet na vlak - scénu vyzerajúcu dobre, ale ak je TOTO najveľkolepejšia scéna vášho filmu, je to úsmevné. Zaujímavé je, že približne v rovnakom čase Michael Bay nakrútil relatívne podobný Pearl Harbor a Svěrák svojho času naznačoval, že práce na Bayovom veľkofilme sa začali až po tom, čo v Touchstone Pictures čítali Svěrákov scenár. Na Tmavomodrom svete sa relatívne negatívne podpísali aj ďalšie veci. Napr. to, že bol pod obrovským tlakom samého seba (dokážem sa dôstojne vyrovnať Koljovi?) i otca (po Koljovi sa medzi nimi začali rodiť problémy, ktoré vyvrcholili takmer umeleckým rozchodom, zaceliacim sa až VRATNÝMI FĽAŠAMI). Nakoniec bol ale Tmavomodrý svet pomerne úspechom a mne sa páčil už v kine. Je vážny, smutný, dospelý, kvalitne nakrútený a dobre obsadený. Svěrákovi sa nás na konci darí úspešne dojímať (dvojzmyselný rozhovor o cestách). Každopádne, moja šálka kávy to nie je. Kino Považan 2001 (01.01.2005)