Tmavomodrý svět

„Co říkal?" - "Neco vo opicích.“ Jan Svěrák mal po trháku Kolja ťažký život. Že mal príbeh starého muža a ruského chlapčeka komerčný úspech, to by neprekážalo. Naopak. Lenže ten film mal niečo horšie – Oscara za najlepší neanglicky hovorený film. Pred Janom sa zrazu otvorili desiatky dvier a to ako doma, tak v zahraničí. Mohol režírovať Pravidlá muštárne alebo Čokoládu... ale všetky ponuky odmietol a zahrabal sa doma. Mohol robiť všetko, ale nakoniec nerobil nič. Až päť (!) rokov po Koljovi nakrútil nový film, Tmavomodrý svet. Pôvodne chcel robiť film komplet v angličtine, ale urobil ústupok a nakrútil klasický český film, ale s výrazným medzinárodným pozadím (scenár s presahom o univerzálnej vojenskej téme, masívna koprodukcia). V kaste sa mu okrem renomovaných českých hercov objavilo aj pár zahraničných. Čo o to, Dr. Clemens z Votrelca 3 je fajn, ale tváriť sa, že je to medzinárodná hviezda je proste troška trápne. Skutočný herecký koncert tu obstaráva snáď len Oldřich Kaiser. Svěrák sa snaží hrať na zahraničné veľkoprodukcie, ale s nedostatočným rozpočtom bol nakoniec rád, že dokázal dať dokopy aspoň nálet na vlak - scénu vyzerajúcu dobre, ale ak je TOTO najveľkolepejšia scéna vášho filmu, je to úsmevné. Zaujímavé je, že približne v rovnakom čase Michael Bay nakrútil relatívne podobný Pearl Harbor a Svěrák svojho času naznačoval, že práce na Bayovom veľkofilme sa začali až po tom, čo v Touchstone Pictures čítali Svěrákov scenár. Na Tmavomodrom svete sa relatívne negatívne podpísali aj ďalšie veci. Napr. to, že bol pod obrovským tlakom samého seba (dokážem sa dôstojne vyrovnať Koljovi?) i otca (po Koljovi sa medzi nimi začali rodiť problémy, ktoré vyvrcholili takmer umeleckým rozchodom, zaceliacim sa až VRATNÝMI FĽAŠAMI). Nakoniec bol ale Tmavomodrý svet pomerne úspechom a mne sa páčil už v kine. Je vážny, smutný, dospelý, kvalitne nakrútený a dobre obsadený. Svěrákovi sa nás na konci darí úspešne dojímať (dvojzmyselný rozhovor o cestách). Každopádne, moja šálka kávy to nie je. Kino Považan 2001 (01.01.2005)

OBSAHUJE SPOILERY Vierohodné spracovanie vojnovej doby očami skupiny letcov z Československa. Skláňam klobúk pred pánom režisérom a zároveň sa úprimne radujem, že pod týmto malým klenotom sa podpísala vlajka našich susedov. Ak by sa podobných (i keď koprodukčných filmov) točilo v Česku viac, pravdepodobne by som sa s prepáčením od radosti posral. __ Boj s nacistami na jednej strane, na strane druhej komunistická budúcnosť v šedých..ehm, červených farbách. Sám pre seba si musím položiť otázku - po všetkej tej obete, takáto zásluha?. Potvrdzuje to aj hláška nemeckého doktora (momentálne si nemôžem spomenúť na jej presné znenie, ale..) "Chápem, že tu držia mňa. Prehrali sme vojnu, musíme pykať. Ale prečo aj Vás, podplukovník Slama?" __ A teraz mi už nezostáva nič iné, než si len s miernou závisťou čupnúť do rohu, a čakať na deň, keď budem môcť byť hrdý na podobný snímok aj pod našou taktovkou. (02.08.2010)

Svěrák junior je v Tmavomodrém světě jako doma naplno nám ukazuje proč ho mnozí (včetně mé osoby) považuji za nejlepšího českého režiséra. Jan nám předvádí umně natočené a sestříhané letecké (a letecky-soubojové) scény v krásných obrazech, která zcela nenásilně snoubí s námětem milostného trojúhelníku i všemi vedlejšími motivy. V každé scéně bez vyjímek je Jan schopen navodit adekvátní atmosféru a dostat do diváka dávku emocí. Co zamrzí je mírný pokles scénáristických kvalit Svěráka staršího. Vinou scénáře není Tmavomodrý svět zcela celistvým snímkem, ale řadou dílčích epizod navěšenou na chatrné kostřičce onoho milostného příběhu. Jenže, co naplat - dějově není Tmavomodrý svět nikterak výjimečně manipulativní a vykalkulovaný, nesnaží se atakovat Oscara, snaží se maximálně zapůsobit za diváka (a ta snaha je bohužel občas příliš znatelná), což se mu daří, protože kařdá z oněch epizod je z nějakého důvodu nezapomenutelná. A reklama? Z mého pohledu byla zcela adekvátní vzhledem k financím jež byly do filmu vloženy. Mnohé (většinou nepříliš kvalitní) české snímky jsou zadarmo nepřímo propagovány tunami novinových článků a nikdo se nad tím nepozastavuje. (31.08.2007)

No, ke snímku jsem přistupoval trochu s obavami ze zklamání, ale jak se později ukázalo, zcela zbytečně. Výborné herecké výkony, zručná režie, sedící dobová hudba, dobře napsaný scénář, poutavá kamera a taky decentní humor, uvěřitelná romantika, dobře udělaný konec; ani na jednom z těchto bodů jsem prostě nenašel chybu. Docela mě štve, že tu někteří obviňují Tmavomodrý svět z patosu nebo citového vydírání (zkuste si to laskavě porovnat s většinou válečných snímků z americké produkce). Já filmu tleskám, opravdu se mi líbil. (29.10.2009)

Manipulace a hra na city mi přišly zcela v mezích snesitelnosti, nakonec doba, v níž se Tmavomodrý svět odehrává, mi hraje na city dost a dost sama o sobě, takže by mě spíš překvapil opak. Co mě překvapilo, bylo celkové utlumené vyznění snímku, který byl ve své podstatě komorním lidským příběhem, což není u válečných filmů právě zvykem, a snad i velikost prostoru věnovaného milostné linii, v níž to mému sluchu občas zaskřípalo. Ale ne proto, že by se mi nezdála uvěřitelná (daleko spíš proto, že míchání lásky a války mi nikdy moc nesedělo). Spousta z nás se přesvědčila, že láska dokáže být zákeřná a nevděčná bestie, která si přichází a odchází, jak se jí zachce, a při příchodu i odchodu dělá rámus a nepořádek. A že jsou chvíle, kdy všechny ty rozumné argumenty typu "to přece nesmím," "je to můj kamarád, to mu nemůžu provést" a "tohle nemůže dobře dopadnout" nemají nejmenší šanci, ať už si je opakujete sami nebo vás s jejich pomocí někdo v dobrém úmyslu chránit vás před následky seřvává. Byla jsem už v takové situaci seřvávající i seřvávanou a z výsledků vyplývá, že všechnu tu snahu by člověk raději měl vynaložit na věci, kde má větší šanci na úspěch - kupříkladu přesvědčování našich politiků, aby byli poctiví a pracovití. Láska nesouvisí s tím, jaký je o vás zájem, takže flankerovi.27 se omlouvám, ale to, že takhle může někdo těžko vyvádět kvůli jedné ženské, když má možnost vyřádit se jinde, pro mě není relevantní argument, ale spíš důkaz platnosti tvrzení, že podle sebe soudím tebe. Nechci tu poučovat, takže v téhle věci dodávám už jen to, že odedávna vyvádějí muži kvůli ženám a ženy kvůli mužům (a muži kvůli mužům a ženy kvůli ženám) psí kusy a okolí se nad tím může pohoršovat a nechápat, ale to je asi tak všechno, co může dělat. Pořád mi zmíněné psí kusy připadají přijatelnější než ty, které vyvádějí některé režimy, neváhající perzekuovat lidi, jejichž zločinem bylo, že bojovali za svou zem. I kdybych nepokládala Tmavomodrý svět za dobrý film, patřilo by mu mé uznání za to, že neváhal promluvit o jedné velmi, velmi ostudné epizodě našich dějin. Ale jsem ráda, že ho mohu ocenit za to, že promlouval decentně a s půvabem, dojemně (mě ty smutné kokršpanělí oči dojaly a nestydím se za to), se skvělou původní i Ježkovou hudbou a s pomocí skvělých herců. Pokud bych měla někoho z nich vyzdvihnout, byl by to Oldřich Kaiser, protože v žádné ze svých rolí mě tak nedostal. S tím svým pohledem chlapa, který došel pěšky do pekla, prošel všemi jeho stupni a zase se vrátil zpátky, byl až nepříjemně přesvědčivý. (30.11.2007)