Jako štvaná zvěř

Dva perverzní bráchové během lovu znásílní ženskou.A právě tento snímek perfektně ukazuje jak tento incident a tito dementi obrátí plno lidem život vzhůru nohama.Samozdřejmě nejvíc hlavní(znásilněné) hrdince.Ale i všem zúčastněným na lovu.Je zde krásně natočeno jak se z normálních chlapů majících zálibu v myslivosti pomalu ale jistě stávají sami zvířata toužíci po životě znásilňené ženy jen proto aby neutrpěla jejich pověst či kariéra.Z toho prostě mrazí.92 minut zábavy,která nenudí.Z toho přes polovinu filmu nervy drásající naháněčka znásilněné ženy.Celej film jsem si říkal jak to asi dopadne a musím uznat,že takovej konec jsem nečekal.Skvělej drsnej,atmosferickej film.Doporučuju. (29.05.2015)

Tenhle film je z mého pohledu strašná škoda a nevyužitý potenciál! La Traque je spíše nudnou, ukecanou drámou, osobně nevím, jaká exploatace zde proběhla, jelikož krev, násílí a napětí zde vůbec nebylo i ono Znásilnění bylo velmi nepřehledné, rychlé a zkratka to nemělo vůbec štávu. Velmi jsem se při filmu nudil a těšil se na konec. (28.09.2013)

Strašáci, Vysvobození... a Jako štvaná zvěř. Další z řádky sedmdesátkových thrillerů, který mě ovanul až děsivě silným, vyčerpávajícím prožitkem. Přitom úplně stačily dvě vyloženě drsné scény, které ani nejsou bůhvíjak naturalistické, ale samotná perfektní atmosféra s rozehraným napětím a vzrůstajícím psychologickým dusnem tady mistrovsky vynahrazuje jakoukoliv brutalitu. Podzim, les, větve, rybník, trstiny a parta ozbrojených mužů s pušky a psy... Zapojení celého kolektivu do pokusu o vyváznutí ze spáchaného činu spouští v kruhu spřízněné sešlosti proměnu jedinců na stádnou zvěř, nerozvážně honící svou oběť. Z lidí budících na začátku dojem sympatických kumpánů klíčí nestoudné zrůdy, schopné v závěru i zničení jednoho nevinného lidského života s cílem oklamat a zadupat vlastní špatné svědomí a zbavit se již tak rozrůstlé viny. Nutno uznat, že ztvárněné a natočené to bylo nesmírně sugestivně, Mariellovi jsem toho chlápka s drtivou proměnou na extrémního hnusáka neměl problém uvěřit a jako obvykle mě herecky (navzdory onomu nepříjemnému pocitu) fascinoval. Ufff, až mi bylo poslední třetinu téměř nevolno, tak mrazivý existencialismus v čisté formě všichni protagnonisti spolu s tvůrci vystihli, tenhle film teď jen tak nevytěsním z paměti. Serge Leroyovi určitě nezazlívám, co nám zde rozehrál, jenom někdy nedokážu pochopit, kde se v tak prostém, obyčejném člověku může náhle zrodit a objevit tolik bezmezného zla. Podnětů k přemýšlení a také skrytých náznaků pro doskládání psychologie (např. i drsná legrace při jízdě s auty či brutalita na uloveném divočákovi) však film ukrývá vícero. [90%] (26.10.2022)

Zmiešané pocity. Tie mám hlavne z dôvodu celkovej nevyrovnanosti snímku. Na odkrývanie jednotlivých charakterov, psychologickú stránku a nepríjemnú drámu dôjde vlastne až v druhej polovici filmu. Tá prvá je plná hrozne nudných rečičiek okolo žien a poľovníctva, čo ma skoro unudilo k smrti. Chápem, že na zoznámenie sa s charaktermi postáv a dôvodov ich konania bolo niečo také nutné, ale určite to išlo spraviť aj zaujímavejším spôsobom. Záver bol už ale jedna báseň. Úžasné, akej premeny je človek schopný keď je niekomu niečo dlžný a navyše aj veľmi šikovne zmanipulovaný. Z toho dôvodu je síce koniec nekompromisný no zato o to viac reálnejší. Lepší priemer. 65/100 (03.03.2017)

Špinavý a syrový snímek odehrávající se v ponurých barvách pozdního podzimu. Mladá Helena se ocitla ve špatný čas na špatném místě. Nejprve je znásilněna, pak smrtelně zraní jednoho z násilníků a následně je štvána lesy jako lovná zvěř. Zprvu má sice možnost využít nabídky všech zainteresovaných, aby se nějak společně dohodli, jenže jí v tom brání nedůvěra. Pomalu a nenápadně se mění uvažování pronásledovatelů, až dospějí k závěru, že Helenu bude nutné umlčet, jelikož ona s nimi komunikovat zkrátka nechce. Útěk hlubokým lesem, hustými křovinami i studenými vodami rybníku je patřičně mrazivý. Snímek sice neobsahuje explicitní násilné scény, ale to mu na drsnosti neubírá. Stačí postřelená ruka a děsivý výraz v očích. Jednou z nejsilnějších scén je moment, kdy Helena stojí uprostřed rybníka. V našich kinech měl film premiéru ke konci druhé poloviny 70. let. (04.09.2019)