Frankenstein

Do poloviny filmu mě to všechno strašně nudilo. Celé to bylo takové protahované, hlavní hrdina mi rozhodně k srdci nepřirostl... vše se ale změnilo po tom, co se na scéně objevil Robert De Niro jako Frankensteinův "šílený" výtvor. Šílený píšu záměrně v uvozovkách, protože to, co De Niro předvedl za herecký koncert, převzal absolutně celý film, myšlenku, scénář a děj na sebe, pak to byla jízda jak prase!! Naprosté emocionální orgie, všichni herci hráli extra suprově, radost pohledět, ale "monstrum - De Niro" tomu dával tak neuvěřitelnou jiskru a šťávu, že jsem z toho byl emocionálně úplně roztrhaný. Přesně jako monstrum samo!! Film graduje v druhé polovině zásadní myšlenkou podstatou lidství jako souboru emocí a pocitů. Otázkami na člověka, jako bytost stvořenou z emocí, cítící bytost, otevírá otázky další a další... Na některé menší se pokouší odpovědět, ty zásadní filosofické však účelově nechává otevřené... Za mě hodně povedený film, ale spíše, než horor mi to přišlo jako nějaký psychologicko/filosofický thriller... /80%/ (03.02.2024)

Dramatický a tragický príbeh človeka, ktorý sa rozhodol byť na chvíľu Bohom a teraz musí znášať následky svojho nedomysleného konania. Jedno z najlepších diel Kennetha Branagha, ktorý sa do role Victora priam prevtelil, ale veľmi milo prekvapil aj Robert De Niro ako jeho monštrum. Hustú desivo-depresívnu atmosféru filmu ešte umocňuje vynikajúca hudba Patricka Doylea. Horror s myšlienkou má svoje čaro... Geniálne! (24.03.2006)

Milý deníčku, už nikdy se nebudu znovu dívat na filmy, které mě v raném mládí definovaly, to zklamání mi za to nestojí. Nevadí mi, že se Branagh silně odchyluje od nejlepšího gotického hororu vůbec, nevadí mi důraz na melodrama, nevadí mi vsunutí obehraných motivací a zpřehlednění. Vadí mi, že zatímco Shelleyová měla zcela očividně co říct i mimo prostého „člověk fantazíruje a moc to nedopadne“, Branagh nenabízí nic než zmatenou, mizerně (a tím myslím opravdu mizerně) sestříhanou a dost amatérsky režírovanou skrumáž tu hezkých, tu docela divných obrázků bez nějakého dalšího plánu (nepočítám-li jako další plán narážku na Michelangelovo Stvoření Adama, která je asi tak jemná jako mnohačetný úder kladivem do hlavy). Pryč je důraz na osobní zodpovědnost, na morálku, do háje jde psychologie postav a náznak, že Frankenstein je vlastně nebetyčný hajzlík, antihrdina s tendencí vidět v sobě Boha a sobecký hlupák, který do poslední chvíle neprohlédne, dokonce i to úvodní zdánlivě ostře protivědecké ladění vyzní zcela do ztracena. Tím nechci říct, že do filmu promítám, co bych v něm chtěla vidět, a pak se rozhořčuju, když to tam nenacházím. Tím chci říct, že Branagh všechna tahle témata někdy v průběhu filmu nakousne a pak je nechá ležet ladem. Těch pár scén, které ve mně rezonovaly v sedmnácti, sice stále zanechává aspoň slabou odezvu, ale to je tak všechno. Nezbývá než zamáčknout slzu a zpět se nadále neohlížet. (11.06.2011)

Tam v končinách zimních, kde jeho stopy končily, tam v očích strach se blyštil. Legendární horor mladičké Britky o šíleném vědci a jeho nepovedeném díle se dočkal stovek různých adaptací. Od legendárního Borise Karloffa v roli monstra přes Lona Chaneyho juniora až po Brooksovskou parodii. Ale gotičnost, temnost a mrazivost mu vrátil až Kenneth Branagh. Dva legendární horory 30tých let, tedy Frankensteina a Frankensteinovu nevěstu sešil v jeden film, oblékl do moderního hávu, doplnil skvělou hudbou a velmi kvalitním hereckým obsazením. Robert De Niro je pan herec a tady to jen potvrdil. Sledoval videa lidí po mrtvici a učil se od nich. Protože stejně jako člověk postižený mozkovou příhodou co se musí znovu učit věci jenž považoval za samozřejmé, tak i monstrum sešité z několika lidských těl po návratu do života znovu hledá způsob jak komunikovat se světem. Už to není Boris, ale je to Robert a to je kult součastnosti. Už to není síla jednoduchosti a objevování kouzla filmařiny, ale pocta hororovému řemeslu a klasice se vším všudy. Tam kam sahá lidská představivost, tak tam sahá i lidský strach a možná ještě dál. Pět hvězdiček ovšem nedávám jen za to co jsem tu jmenoval, dokonce ani za svižný děj, ale hlavně za tu chuť pozvednout klasiku nad svůj obvyklý stín. Frankenstein je tak asi nejlepším historickým hororem posledních X let a překonat ho dá pořádnou fušku. Gotika alive!!!!!!! (30.07.2004)

Mistrovské pojetí klasického hororu, které ohromuje vším od skvostné výpravy, hereckých výkonů (De Niro je lahůdkový po všech stránkách), přes bombastickou hudbu až po fantasticky gradující děj (závěrečná půlhodina je nehorázné žrádlo, zejména pak zničující finále). Při každém sledování mě mrazilo v zádech a byl jsem nadšený pomalu z každé scény. Strhující žánrová delikatesa, která (nejen) zásluhou nadčasové předlohy nepostrádá hluboký a myšlenkově podnětný příběh plný tragiky a osudovosti, propracované postavy a silné emoce. Lepší filmové zpracování ikonického příběhu si skutečně nedokážu představit. 100 % (02.11.2002)