Frankenstein

Jamesi Whaleovi v roce 1931 stačilo 70 minut, aby vyvolal mrazivé emoce a položil hodně existenciálních otázek. Kennethu Branaghovi na to překvapivě nestačí ani dvě hodiny, a pokud jde o existenciální otázky, vystačí si se stereotypem "a co duše, myslel jste i na duši?". Celé je to povrchní a vůbec to nejde do hloubky, ačkoliv se to snaží klamat tělem, tedy kostýmy a trikovými studiovými sekvencemi (kdy i z ledového moře čiší studiovost až na půdu a člověk si maně vybaví Krkonošské pohádky, kde to alespoň mělo nějaký význam) nebo moooc hezkou scénou hořící ženy probíhající hořící chodbou. (Když jsme u toho, měla přece jen vytržené srdce, proč potom má sešitý celý xicht?) Jinak Helenu jsem nikdy neměl jako herečku rád, všechny své role mi přijde hraje na jednu notu, kdy vypadá pořád jako šílený Mikymauz, a ani tady mne nijak nepřesvědčila, že by se ze svého ranku vymanila. Kdyby to aspoň tak neplavalo po povrchu! (08.05.2020)

No tak pokud existuje nějaký subžánr hororového žánru s názvem romantický horor, tak jejím nejlepším představitelem zcela jistě nebude Stmívání, ale Branaghův Frankenstein. Spojení historického kostýmního dramatu se silnou romantickou náplní a starého hororového příběhu (a ještě k tomu s tak hojným hvězdným hereckým obsazením, což u mě u hororu zpravidla vždycky znamená pro horor mínus) mě moc nelákalo a čekal jsem různé věci, ale pak jsem z toho prostě padl na prdel a nádherně si ten film užil. Branagh dokázal spojit takřka nespojitelné. Všechno z toho funguje a nádherně se to prolíná - drama (monstrum a chudá rodinka), romantika (Victor Frankenstein vs. Elizabeth vs. Monstrum), horror (na podobný film nezvykle krvavé scény, monstrum samo, znovuvzkříšená Elizabeth). K tomu všemu skvělé dekorace (to schodiště ve Frankensteinově domě mě fascinovalo), výborná hudba, spousta dobrých hereckých výkonů (pro mě největším překvapením John Cleese u nějž se mi nechtělo věřit, že to je on, potvrdily to až závěrečné titulky, mimo to, tohle je pro mě nejlepší role Roberta De Nira). Pro mě obrovský filmový zážitek! (22.12.2009)

Nie som si istý, či bola De Nirova prítomnosť a hlavne jeho herecké nadanie vo filme potrebné, no určite sa na Frankensteina pozeralo inak ako na klasický horror. Svoje čaro tomu prikúzlil najmä hamletovec Branagh, ktorý herecky doslova prežíval celý dej a ani režisérsky si neviedol najhoršie. Škoda však, že premisa medzi klasickým horrorom a drámou nebola až taká výrazná a teda ani film ako sólo dráma, či horror nesplnili moje očakávania na perfektnú. Mohlo to byť lepšie. 75%. (06.03.2006)

Branaghovi tyhle filmy z minulých století opravdu jdou. Umí je vyprávět velmi poutavě, barvitě a přesvědčivě. Mladý Frankenstain přijde o matku a tak nad jejím hrobem slíbí, že už nedovolí, aby někdo další zemřel. Posedlý touto myšlenkou stvoří z mrtvého člověka živého a teprve když vidí výsledek, zhrozí se svého díla. Jenže už je pozdě zastavit lavinu nešťastných událostí, kterou sám spustil. Film má nádhernou výpravu, je podbarvený velmi sugestivní hudbou a herecké obsazení nemá chybu. (13.08.2005)

Jelikož jsem před nedávnem znovu přečetl předlohu, mé původní nadšení poněkud opadlo. Branagh se na jedné straně držel poměrně věrně základní linie románu, na straně druhé ale pozměnil charakteristiky postav a přidal scény, které byly zbytečné. Victor je samozřejmě posedlý životem a smrtí a touží obojí ovládnout. Respektive ovládnout život a pokořit smrt. Jeho stvoření je tragickým výtvorem, který zjišťuje, že na celém světě nemá nikoho. Když po několika špatných zkušenostech s lidmi zjistí, kdo je jeho tvůrcem, žádá po něm vytvoření družky. Před tím ale zemřou tři lidé, z toho pro Victora dva nejbližší. Když nakonec odmítne a zničí nedokončenou ženu, netvor se mu krutě pomstí. Shelleyové Frankenstein je daleko citlivější, trýzněný výčitkami a neustále se obviňující ze všeho, co jeho výtvor udělal. Ač Alžbětu velmi miloval, nesnížil se k tomu, aby ji oživil. Tahle scéna se do filmu nehodila, byť inspiraci najdeme v dřívějších zfilmováních příběhu. De Niro je skvělý herec, na monstrum se ale bohužel nehodil. Celkově snímek postrádá emoce literární předlohy. Vynikající je ovšem kamera podtržená atmosférickou hudbou. Hned otevírací scéna s ledovcem je mrazivě uhrančivá. A zajímavé je využití elektrických úhořů k oživení monstra. Jen i přes zrůdnou tvář a vytržené tlukoucí srdce film hrůzu nenahání, což je škoda. Původní hodnocení ponechávám, byť bych nejraději jednu hvězdu ubral. (07.05.2018)