RoboCop

Víte, co je zvláštní? Že jsem Robocopa 1 vlastně kompletně viděl až letos v roce 2007. Nikdy dřív jsem se k tomu nedostal, vždycky mi do toho něco přišlo, nebo zrovna nebyl nikde po ruce a nebo jsem ho viděl jen určitou část. Přesto je to zatraceně dobrej film. Spousta krve není nijak přehnaná, Detroit je tvrdý město, a kromě počátečního masakru policisty Murphyho, který je brán dost nadneseně (říkejte si co chcete, ale nikdo neustojí třicet střel z brokovnice, to by padl na zem po první ráně) a naturalisticky (po třiceti kulkách se té krvi vlastně ani nemůžete divit), jich nijak extra moc neuvidíte. Celkově je to zábavné akční SF béčko, s dobrými hereckými výkony a hodně sympatickým Peterem Wellerem. Jeden z dalších kultů, které se sice s postupem let s dalšími pokračováními stále víc rozmělňovaly, přesto kultem zůstaly. Robocop je totiž sympatičtější jak vychlazená skotská uprostřed pouště už jen proto, že je to dosti brutálně zavražděný policajt, co měl rodinu. Hlavní hudební motiv zná každej a je to jeden z těch motivů, který vám stále zní v hlavě (hrdinská hudba jako třeba v Conanovi nebo Predátorovi). Nostalgie se u mě nekoná, a přesto se mi Robo dost líbil. (04.03.2007)

„Nice shooting, son. What´s your name?“ - „Murphy.“ Detroitské zločinecké chátře též znám jako Hrobokop.. Cisterna plná krve, dobře zásobovaný Army shop, policejní Kryton fungující na přesnídávku, explozivní stolní hra Nukem a banda grázlů vedena členem Špidlova kabinetu s brokovnicí. To vše lehce úchylný Nizozemec vsypal do mixéru a vznikl cyberpunkový Flesh & Blood koktejl o vzkříšení novodobého Ježíše z neprůstřelného plechu. Brilantní scéna s nepodařenou předváděčkou robotické drůbeže ED-209 mě vždycky zaručeně rozebere. (31.05.2010)

Setkání po letech zafungovalo. Překvapivě příjemně!! Je tak trochu tvrdohlavý a zarputilý, o to větší potěšení z jeho smrti má jedna zločinecká banda. Zbytky Murphyho těla a mozek „zbavený“ paměti pomůžou jednomu experimentu, na jehož konci stojí nezničitelný kovový kyborg. Vytříbený nizozemský stylista Paul Verhoeven, vskutku zajímavý sci-fi tvůrce a úchyl do obnažené lidské „robotí“ kůže, natočil na svou dobu drsný, satirický a stále poměrně originální kousek, který se obouvá do světa bez morálky, těží ze slušných vedlejších rolí a solidní atmosféry! Na place nicméně nerad na něco čekal. Ovšem na samotný kovový oblek čekat musel, dokonce měsíce, než byli všichni spokojení. Musel tak přehazovat scény a harmonogram natáčení. Obsazení Petera Wellera do role Murphyho pomohlo, že byl drobnější postavy (Arnold se holt do obleku nenasoukal) a měl výrazné rty. Ovšem také měl v průběhu natáčení s mnohým problém. I se členy štábu. Na technicky zdatném a nápaditém výsledku to naštěstí nepoznáme. (06.02.2012)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších akčních filmů - 100 Greatest Action Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. (02.01.2009)

Verhoevenov hollywoodsky celovečerný debut. Pôvodne bol oslovený na Mlčanie jahniat, ale scenár považoval za priemerný (wtf) a myslel si, že taký pochmúrny film bude v kinách divákmi ignorovaný. Nakoniec filmová adaptácia bestselleru Thomasa Harrisa získala Oscar za scenár (!) a s celosvetovou tržbou 272 miliónov dolárov (pri trápnom 19-miliónovom rozpočte) sa o nej vážne nedá hovoriť ako o filme, ktorý bol divákmi ignorovaný. Verhoeven každopádne namiesto tohto natočil RoboCopa, čo je teda vážne bezstarostná úsmevná komédia, Paul, všakže. Tak či onak, ako pomerne čerstvý prisťahovalec (samozrejme z Holandska do USA) dospel k záveru, že preňho (najmä v začiatkoch) bude najlepšie neriskovať a vrhnúť sa na natáčanie sci-fi, kde môže robiť dá sa povedať "všetko". RoboCop bol film, ktorý nevznikal v ľahkých podmienkach, napokon ale všetko úsilie stálo za to, snímka sa stala fenoménom, názov poznal aj divák, ktorý nikdy nebol v kine a 13-miliónový film len za otvárací víkend zarobil v Amerike viac ako 8 miliónov. O tom, aký je dobrý, (ne)paradoxne vypovedajú strašné sequely a seriál, ktoré sa museli zaobísť bez Verhoevena, ktorý dobre vedel, do akých sračiek sa séria rúti a bolo mu jasné, že čosi také nezachráni ani jeho dravá, drsná, sebavedomo robotická réžia. Jednotka je každopádne skvelá, je to kult s radom nezameniteľných (a najmä nezabudnuteľných) scén, s geniálnou partou nechutných záporákov, sympatickými kladnými postavami v čele s herečkou Nancy Allen a do toho musíte vziať do úvahy perfektne ponurú, akoby až post-apokalyptickú atmosféru chudobného, zločinom prelezeného Detroitu, oproti ktorému mesto zo Stalloneho Cobry vyzerá ako rajská záhrada. Skvelý je i dizajn jednotlivých robotov, vrátane kultového "kuraťa" a legendárnej pištole uschovávanej v nohe (režisérov nápad). Verhoevenovi bolo prekvapivo umožnené riadne dupnúť na plyn, čo sa týka násilia, niektoré scény (kyselina, Murpyho poprav) sú ešte i na dnešnú dobu brutálne. (01.01.2005)