Nemocnice na kraji města po dvaceti letech

Málem jsem umřela smíchy při pohledu na Balzerovou číhající za křovím. Paní Eliško, k čemu jste se to, proboha, propůjčila?!? Tvůrce bych zavřela do archivu, aby oprašovali staré snímky, byli by pro film mnohem užitečnější a snad by toho tolik nezkazili. A možná by se mohli i na některé staré seriály podívat, aby pochopili, jak se to má dělat. (01.05.2011)

Ne, nepoučili se. Nemocniční seriál by neměl být o lidech, ale o samotných doktorech. To by na nich mělo být to nejzajímavější. Jejich práce a jejich postoje k ní, které by vytvářely další a další zápletky. Tak jak to dokázala Pohotovost nebo mí milovaní Chirurgové. Tenhle český pokus o oživení legendy dopadl spíš trapasem, než seriózním seriálem. (01.10.2007)

Původní seriál považuji za to nej z našich seriálů a tak jsem byl zvědavý jak se s "legendou" popasují další scénáristé a režiséři. Nechci být přehnaně kritický - z toho kvanta materiálu, který jsem viděl se mi i nějaké věci líbily, ale celek působí jakoby s původní Nemocnicí měl společná jen jména postav. Naštěstí tu jsou Abrhám, Janžurová, Vinklář, kteří utáhnou i slabší věci. Tuším kde se stala hlavní chyba - v této sérii totiž chybí humor a vypjaté situace jsou tu tak trochu samoúčelné. Z doktorky Čeňkové se stala zmatená stařenka, z mladého Sovy a jeho manželky jsou záporné postavy (které podbarvuje teatrální hudba), linie potomků jsou nezajímavé... atd... Je mi líto, ale nepovedlo se to, očekávání byla převysoká. (27.08.2009)

Příjemná nejednoznačnost většiny charakterů původní nemocnice se během dvaceti let transformovala do zmateného kolotoče všemožných pocitů, ve kterém se sympatie a antipatie střídají tempem, ze kterého bolí hlava. Více než slibné herecké obsazení je pak jen trestuhodně nevyužitý potenciál, jakkoliv nezpochybnitelné kvality zúčastněných aktérů jsou promrhány utrápenou snahou hrát podle ukázkově nepovedeného scénáře. Charismatické Osobnosti, záměrně s velkým o, typu doktora Štrosmajera či Fastové byste hledali marně i naivně optimistickým okem, z lepší, tedy průměrné, poloviny dnes nutno zmínit Ivu Janžurovou a Tomáše Töpfera, ovšem vše navíc nově s nepříjemnou pachutí latinskoamerických skvostů doby současné. V aktuálním hodnocení tedy slabé tři hvězdičky víceméně z nostalgie, neboť i ten o pětinu století mladší sourozenec se sledovat dá, nicméně spíše než napjaté očekávání dalšího pokračování osudů oblíbených postav připomíná vyhlídka nového dílu značně rozpačitou zvědavost, kdo se zase s kým pohádal či vyspal. (18.04.2006)

Že kočka není pes, že včera není dnes, že Zikmund není Dietl a louka není les, to každý zná, to každý ví... 1) Rozplizlý scénář, nezajímavé dialogy, ufňukaný děj. Chybí vtipný glosátor typu doktora Štrosmajera, všichni jsou nehorázně vážní. 2) Celkový depkoidní dojem potvrzuje i Bartákova hudba - jako by odpočítávala vteřiny před sebevraždou. 3) Schizofrenní střih Jiřího Lukáška umocňuje až fyzicky špatné pocity, které jsem po prvním shlédnutí měl. 4) Marný byl dohled Magdaleny Dietlové, věc se prostě nepovedla. Druhá hvězdička je čistě nostalgická. (22.03.2011)