Spojenec

Hodně příjemné překvapení. Ze začátku se SPOJENEC tváří jako obyčejná vykrádačka banky, ale to by musel natočit někdo jiný než Spike Lee, aby to byla pravda. Ať si myslíte, že se stane cokoliv nebudete mít pravdu a v tom je kouzlo celého filmu, který je ještě podpořen vynikajícími hereckými výkony. Clive Owen je frajer i když má na tváři téměř celou stopáž masku a jeho pohodová, loudavá chůze mě celou dobu dostávala do kolen. Denzel Washington je takový příjemně civilní polda a Willem Dafoe zase jednou pro změnu není záporák. Prostě snímek plný překvapení. Příjemných překvapení. (29.09.2006)

Film naplnil moje očekávání, takže celkem spokojenost. Herecké obsazení bylo vybráno dobře, přestože více sympatický mi byl jen Dafoeův kapitán ve vedlejší roli. Ale tady šlo hlavně o příběh, resp. jeho myšlenku. Způsob loupeže a také konečného rozhřešení se mi líbil mnohem víc než nějaké řešení morální přečinu pana bankéře, přestože se to celé kolem něho točilo. A právě za to, co se dělo v bance a navenek působilo inteligentním scénářem (nezahrnuju už pohnutky jednotlivých postav) + netradiční ale pěknou hudbu (jejíž zařazení právě k tomuto filmu jsem moc nechápal) dávám pěkné 4*. (05.09.2011)

Na každý film s Jodie Foster se nedočkavě těším, protože si nevzpomínám, že bych jí kdy viděla hrát v něčem špatném ( tady mě tedy trochu zklamala, moc si nezahrála) . Dokonalý plán, který dokonale zamotá hlavu policii a pro mě dokonale namíchaný film. Bezpečnostní kamery osleply. Osazenstvo banky v kombinézách jako na chemický poplach. Albánský prezident promlouvá k národu. Muž uvnitř bavící se hrou „škatulata škatulata“, který nemá rád brutální videohry, ale zato hádanky a proti němu rozchechtaný policejní vyjednávač (nikdy jsem neviděla Denzela W. aby se ve filmu tak smál a vlastně detektivové se vůbec smějí v thrilleru málo) a ke všemu nebezpečná právnická potvora najatá na diskrétní úkol, pro kterou není nic problém. A pro mě zase není problém jít na 5*, nejen za perfektní obsazení, humor, ale i za úvodní a závěrečnou píseň od Chaiyya Chaiyya. (11.04.2006)

Geniální film. To není jen obyčejná žánrová bravurně natočená strhující detektivka, ale spíše takový malý sociologický ponor do nálady současného New Yorku - bohaté, fungující, leč stále ještě hodně rozbolavělé západní megapole, města syndromu 11. září. Řekl bych ale, že hlavní motiv, proč Spike Lee natočil tenhle film, je vykreslit a poukázat na stereotypy v myšlení současných Newyorčanů a vůbec Američanů a možná i obecně příslušníků západní civilizace. Ten film je toho doslova plný a je jasné, že to musí mít nějaký jiný smysl, než jen zvýšení autenticity a dotvoření koloritu. Každý, kdo je jiný, jakkoliv se odlišuje, byť to nemusí být přímo cizinec, je potenciálně nebezpečný - uplatňující se převažující stereotyp v myšlení současné Ameriky (ostražitost policistů přeroste v agresi, když pod maskou rukojmího uvidí Araba - Sikka, albánská žena je zobrazena jako potencionální coura, Albánie je cosi ve střední Evropě (pro nás zvláště pikantní), na albánském konzulátu chtějí za rozhovor s policií peníze, při výslechu se táží muže, zda má albánské jméno, on říká, že arménské, policisté se otáží, jaký je v tom rozdíl...). Stejně bolavý je pro režiséra Leeho jeho osobní stresor, který akcentuje ve většině svých filmů (nelze nezmínit především snímek Malcolm X), problematiku rasové nerovnosti a postavení Afroameričanů ve společnosti. Malý černošský chlapec hraje v jedné z klíčových scén v sejfu banky počítačovou hru na gamepadu - obdobu GTA, kde virtuální hráč získává body za to, že porušuje zákon - prodává crack, zabíjí lidi a aktuálně brutálně zastřelí na ulici černocha - ,,negra" a poté mu strčí do pusy granát a odjistí ho. Rasismus je sice v současné Americe latentní, ale stále přežívá a modifikuje se (rozhovor detektiva Millera s bílým policistou, kterého postřelil 12letý černošský chlapec...). Tahle scéna nám odhalí i další významové roviny filmu - celé přepadení banky je do nejmenšího detailu pečlivě promyšlený konstrukt, který má navenek rysy trestného činu, ale ve skutečnosti je to spíše intelektuální výkon, svého druhu geniální šachová partie, motivovaná navíc etickými důvody (byť ekonomickými samozřejmě také). Tedy obrovský rozdíl oproti simulacím života pouličního gangu a vybíjení černochů. To je čistě patologický projev, zvláště u 12letého dítěte. Nebo proti jednání postav z třetího pólu trojúhelníku filmu - majitel banky s temnou minulostí a pro nejvyšší klientelu pracující právnička - zařizovatelka čehokoliv či newyorský starosta - všichni prohnilí a zkažení touhou po moci, postavení a penězích. Na závěr jsem čekal nějakou 25 hodinu, jak už bývá ve filmech Spike Leeho zvykem - a ona přišla a nepřišla. Závěrečná geniální pointa, osvětlující význam názvu, leč bez toho doslovného přesahu z předešlého brilantního režisérova filmu. Jinými slovy, 25 hodinu tentokrát Spike Lee nechal odbít již někdy v průběhu filmu... (20.08.2007)

Spomenúť niečo, čo sa ešte nenachádza v postrehoch down below by bolo obtiažne, preto sa o to pre tentoraz ani pokúšať nebudem a len zopakujem už zaznamenané. Spike Lee je svojimi činmi neukáznený, zručný a takisto priebojný zástanca práv/slobôd menšinových, rasovo utláčaných skupín. “Spojencom” dáva najavo, že mu nie sú ukradnuté ani následky zákernej zvrchovanosti bankových subjektov - ich špinavé ruky a syndróm 11/9, ktorý už asi navždy poznačil/zastrašil správanie väčšiny obyvateľov západnej pologule vôči odlišným kultúram. Zjavne mu na vykreslení tohto postihu záleží, kedže naň vytrvalo poukazuje a zdôrazňuje jeho neprimerané zovšeobecňovanie. Zostrojuje fiškálsky konštrukt, duel Washington-Owen v ňom zohráva prime, priehľadný účel svätí nesterotypné prostriedky a výsledné ozrejmenie obstojí v etikete poctivých heistov ešte dlhú dobu. (10.01.2011)