Superman

Komiksová legenda se na stříbrné plátno poprvé podívala už před více než 35 lety. To je pro mě neuvěřitelná doba. Z dnešního pohledu je technické provedení pro leckoho úsměvné, ovšem je se třeba pozastavit nad tím, že se něco takového vůbec povedlo. Christopheru Reevovi dle mého supermanovská role celkem sedla. Tehdy to zkrátka a dobře fungovalo...80% (15.06.2013)

Komiksová klasika od věčně hravého a žánrově nevyhraněného Richarda Donnera. Jeho pestrá tvorba patří do pokladnice filmové zábavy a Superman to jasně dokazuje (i první pokračování snese přísnější měřítko). Dodnes naprosto fenomenální triky ještě umocňují skvělý zážitek, který ve mně film před mnoha lety při první projekci vyvolal. A jeho kouzlo stále nevyprchalo. Skvělé herecké obsazení (jasnou jedničkou je G. Hackman), krásný příběh, chytlavá ústřední melodie Johna Williamse a pro mě velký návrat do dětských let. P.S. V roli sympatického šéfredaktora se zde představí Jackie Cooper, můj oblíbený záporák z Columba. (02.09.2013)

V tomto filme z roku 1978 ožil jeden z najpopulárnejších amerických komiksových hrdinov - Superman. Mimozemšťan zo zaniknutej planéty Krypton, čo vyrástol na Zemi, na farme v blízkosti mestečka Smallville. Keď dospel odišiel do veľkomesta Metropolis, kde sa popri novinárskej práci venuje najmä pomoci miestnym obyvateľom. Jeho nadľudská sila a schopnosti ho predurčujú na boj proti zločinu. Je to rýdzo kladný hrdina. Je tak ochotný, pozitívny a gentlemanský až je trapný. Hlavne tá jeho nesmelá, platonická láska ku svojej kolegyni Lois Laneovej robí z neho ukážkového blba. *** (07.01.2015)

„Superman” s prepožičaním tváre americkým hercom s mimoriadne pohnutým osudom → Christopherom Reeveom, sa vôbec po prvýkrát objaví až v 14. kapitole, to jest zhruba v 50. minúte stopáže filmu, ktorý má celkovo niečo nad dve a štvrť hodiny, tým chcem najmä podtrhnúť to, že dianie predtým dokumentuje i→ prítomnosť BRANDA, ktorý sa na úvod zdržal na »striebornom plátne« len okolo 20 minút, a tak medzi tým dominuje predovšetkým situácia na Zemi, na ktorej snáď priamo do náruče Jonathanovi a Marthe Kentovým, „pristál” nadčlovek s nadľudskými schopnosťami, a to až z Kryptonu, vzdialeného niekoľko galaxií od v poradí tretej planéty slnečnej sústavy, pričom na margo ešte dodávam, že jeho otec Jor-El, vzhľadom na to, čo má neodvratne nastať, naposledy chytí osud za pačesy, čím v podstate priamo zachráni(l) život svojmu jedinému synovi Kal-Elovi, ktorého rýchlo umiestni(l) do záchranného modulu so zastávkou až v "Smallville" v Kansase, ako už konkrétne 3-ročný chlapec, ktorý sa takmer (i)hneď ukáže, čo je vlastne zač... ? Po dovŕšení veku dospelosti, teraz premenovaný, ako Clark Kent, zrazu zisťuje, že musí odtiaľto navždy odísť, keď jeho najbližšou stanicou, bude tá v "Metropolise" , ktorý je totižto preoblečeným New Yorkom, kde zároveň sídli aj redakcia Daily Planet, kam prichádza pracovať, už ako reportér v dioptrických okuliaroch, kde taktiež spoznáva nielen šéfa Perryho Whitea, či povedzme aj mladého, "profesionálneho" fotografa Jimmyho Olsena, no hlavne i kolegyňu Lois Laneovú, do ktorej sa rýchlosťou svetla zamiluje až po uši, ale nakoľko je veľký suchár, musí častejšie používať svoj nadštandardný kostým, ktorým si ju neustále získa(va), iným zase rovnako pomáha → vykonávať dobré skutky všade navôkol, kde ich skrátka treba, no súčasne tiež k sebe priťahuje aj veľkú pozornosť od vedeckého géniusa a podnikateľa → Lexa Luthora, ktorý sa onedlho stáva jeho najväčším nepriateľom... A problémy s tým spojené, ako to tak už tradične býva, nenechajú na seba dlho čakať. / Na snímku je najviac pozitívne asi to, že absolútne nenecháva nikoho chladným, aspoň mňa určite nie, i keď je scenár úplne prostý, na druhej strane "ohúri" jeho technická stránka, ktorá je na dobu svojho vzniku, vskutku na veľmi vysokej úrovni. Má slušnú strihovú skladbu, a to ani nehovoriac o bombastickej kamere Geoffreyho Unswortha, ktorý sa podieľal trebárs na Kubrickovej Vesmírnej Odysey. A možno aj kvôli nemu vyzerá film stále dobre. A na samý záver ešte doplním, že som sa málokedy nudil, čiže skoro 2 a pol hoďky mi ubehli ako voda. (03.10.2021)

[SE] Obří filmařina, která mi svojí roztříštěností a ambiciózností připomněla snad jen akorát Jacksonova King Konga či Snyderova Batmana vs Supermana. Stejně jak se zde několikrát změní prostředí, změní se i kompletně duch filmu. Šedesátková papundeklová sci-fi, rurální americké melodrama mezi obilnými klasy, hektický žurnalistický on-the-grid svět sedmdesátkového New Yorku a na závěr monumentální hrdinský spektákl s cartoonovým padouchem, kde je možné vše, protože doslova je zde možné vše. Sám Donner se přiznal, že v některé momenty pracovalo simultánně přes sebe sedm štábů, do toho rovnou točil druhý díl (skutečnost, u který jsem si myslel, že se stala zvykem až s LOTRem) a ještě se stihl rozhádat, jak to tak bývá, se zástupci studia natolik, že na sebe nepromuvili ani slovo a druhý díl za režiséra nakonec musel dokončit Richard Lester, který byl původně vyslán jako mediátor mezi znepřátelenými stranami. Film tak má veškeré předpoklady proto, aby nedržel dohromady. A přesto, díky tomu, kolik času je věnováno protagonistovu pozadí (ha ha ha) a kolik života je v civilních scénách, tak celá ta historka o Übermenschovi (jak ho nazývá Lois Lane, zahraná vynikající Margot Robbie), respektive přímo Božím synovi (jak o něm rádi uvažují jeho adoptivní rodiče) není tak srandovní, jak by se mohlo nabízet. Pokud teda třeba nejste člověk, co chce od filmů nějakou fyzikální integritu a vysmíváte se scénám, ve kterých se narovnáním tektonických desek v sanandreaském zlomu vrátí i na na původní místo padající písmena z nápisu Hollywood. Mimochodem ve scénách ze zalidněných newyorských ulic a divokých novinářských kanceláří jde vyčíst do budoucna nejzásadnější Donnerův talent detailního vykreslení chaotické živelnosti velkoměsta, který později tolik uplatnil v kvadrologii Lethal Weapon. (18.01.2021)