Superman

V Americe prakticky nedotknutelná klasika, u nás poměrně známý film. Superman je určitě zajímavý snímek, který by se zároveň dal považovat za jakýsi milník, co se týče komiksů a filmu podle komiksů, má i povedený casting (Christopherovi například věříte jak Supermana, tak toho ňoumu Clarka Kenta) ale co se týče scénáře… Bohužel scénář je hodně děravý (např. beru, že Luthor má být neskutečně inteligentní člověk, ale když si vydedukuje jakou má Superman slabinu a že asteroid, který dopadl na Zem, musí určitě být zrovna z Kryptonu) a to sráží mé hodnocení. Nebudu spoilerovat, ale ten závěr si taky vlastně dost odporuje… nic. Zůstanu u toho, že je to fajn oddychovka, která by ale dneska asi už nefungovala. Naštěstí je tam přidaná taková ta nostalgická hodnota, když se koukáte na ty speciální efekty a když si vychutnáváte mladého Hackmana či Branda. A právě proto zůstávám u 75 %, s tím, že někdy za čas si tento film určitě zopakuju. (03.12.2013)

I přes archaické triky (a to i na svou dobu - vzhledem k možnosti srovnávání např. s Hvězdnými válkami či Vetřelcem) je to koukatelná podívaná. Kdo očekává myšlenku či hluboké poseslství, bude asi zklamán, ale milovníci komiksů si naopak budou chrochtat. Já nejsem komiksový maniak, ale film je pro mě vesměs především zdrojem zábavy a tady se mi jí dostalo v míře slušné. Takže cca 75%. (30.11.2007)

Filmy o hrdinech mám rád, se superhrdiny je to ještě lepší. Navíc se mi líbí jemný humor, který scénáristé David Newman a Robert Benton rozvedli už dříve ve filmu Co dál, doktore? No a navrch jsem si koupil DVD, kompletně restaurované a s vystřiženými scénami a asi jsem se zamiloval :-) Zkrátka a dobře, když Superman říká Lois, že Peter Pan létal s dětmi v pohádkcáh a my víme, že se vlastně na pohádku díváme, nevadí nám to...teda aspoň mě ne. (05.02.2003)

Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. 85% Zajímavé komentáře: kitano, Vitason, numi (12.06.2013)

Mám rád Supermana, ale filmoví elasťáci s S-kom na hrudi ma chytili, až keď sa Kal-El naučil nosiť slipy v Man of Steel. Efekty samozrejme zostarli a dosť, čo je škoda. Nie je to kult ako Star Wars na ktorý sa to pozerať v pohode bez toho, aby ste sa nad tými efektami nepozastavili. Film, ale nie je o efektoch, len spomínam, že s tejto stránky si ma film nezískal. A nebavil ma vlastne ani prvú trištvrte hodinu. Začal ma baviť, až keď prišiel na scénu Christopher Reeve, ktorý sa mi v roli Supermana dosť ľúbil, ale inak ma vedľajšej postavy (Luthor, Lois) takmer vôbec nebavili. Prišlo mi to niekedy zbytočne dlhé, malo záživne, či strhujúce. Verím, že v sedemdesiatom ôsmom to musela byť bomba a určite by to bol film, do ktorého by som sa zamiloval. Škoda, že som to nestihol, teraz to už oceniť neviem. 55% - 3* (10.02.2021)