Nevinné lži

1. řada: Nejlepší díly (silné 4*): Pod hladinou, Druhý dech, Klukovina. // Nejhorší díl (slabé 2*): Hvězdička. // Celkově lehký nadprůměr, což potěší: Od Soukromých pastí I zatím úroveň seriálů v českých televizích stoupá. // 2. řada: Nejlepší díly (jasných 5*): Na dně skleničky, Hra. // Ostatní díly jsou přinejhorším průměrné, takže ještě větší spokojenost. :) (21.09.2013)

Televizní cyklus, který má společné pouze obecné téma (lež) se nedá hodnotit jednou známkou. Každý "díl" má jiné tvůrce, jiné herce a tím i jinou úroveň. Zatím jsem s tímhle cyklem strávil tři nedělní večery a zprůměrování jejich hodnocení by ublížilo jak těm lepším, tak těm horším :) ... Kvalitou ovšem zatím všechny převyšují zbytek současné televizní produkce. (17.03.2013)

Pod hladinou (1. díl): Alice Nellis opět na téma rodičovství - a tentokrát velmi zajímavě a zvládnutě. Výborně zahrané postavy, jejichž zkratkovité reakce a výbuchy "je radost" sledovat. Jistě že je to neutěšené a charaktery vyobrazených postav nelíbivé až nesympatické, ale i takový je život - zvlášť když máte problém a neřešíte ho... Daniela Kolářová byla vynikající, Tomáš Pavelka se svou kalendářovou úchylkou zbavující ho bezvýhradně politováníhodné role rovněž. No a sestry Geislerovy, ty to prostě tak nějak slušně "dávají". Na úvod možná nečekaně ponuré, ale rozhodně zajímavé dívání. Pevných 80% ----- Lež má rozbité auto (2. díl): Někdo řekne, že lehká letní veselá romance, někdo že laciná a předvídatelná vztahová srandička. Každopádně Vojtěch Kotek tohle cvičení rozhodně zvládl - a jak dokazují leckteré jiné současné komediální počiny, není to zase tak jednoduché jak si řada "lidí z branže" myslí. Body navíc tentokrát sklízí výborně vybraný dětský hrdina a na druhé straně výborný flower power (ovšem pozor, nezhulený) dědeček Boris Hybner. Matěj Rupert opět dokládá svůj střídmě využívaný komediální talent, a Jitka Čvančarová zase to, že by se za ní každý ohlédl, i kdyby byla takhle vycpaná trvale (a možná, že i v těch příšerných nesoudných módních kreacích) - a taky ten komediální talent;) Sice jsem Dykovi a Vilhelmové ani na vteřinu nevěřil, že by jim to mohlo vydržet (což si tak nějak myslím i o jejich reálném vztahu), ale fakt je, že chemie mezi nimi byla výborná - samozřejmě v mezích toho, že Táňa měla scénářem předepsaný skutečně dokonale nesnesitelný pesimismus a přístup nejenom k mužům. Takže asi tak - z první větou vymezených možností bych se spíš klonil k té druhé... jenže třeba taková scénka s Janů Babčákovou a následujícíma "klidnýma očima" byla zvládnutá tak výborně, že prostě nemůžu tenhle filmeček vyhodit z Červenohorského sedla. 70% ----- Druhý dech (3. díl): Petr Zahrádka rozehrává v třetím týdnu setkávání s nevinnými lháři podstatně vážnější a vlastně i intimnější notu. Protože co může být soukromnější než živobytí vlastní rodiny? Po pro malého českého lehce závistivého človíčka tak krásně hřejivé expozici od reality odtrženého - ovšem v kruzích žroutů many až příliš často dokonale reálného - hlavního "superhrdiny" nastoupí jeho kruté vystřízlivění (a divákovy vzpomínky na všechny ty, kterým radí, aby problémy řešili hned jakmile vzniknou...); a pak už jen naivně konstruovaný a rozhodně ne přírodně doslazovaný opětovný vzestup. Je to škoda, ale v daném časovém rámci to asi jinak udělat nešlo. Vynikající herci ve všech rolích zachraňují co jen mohou, ale i když tady zase "pro tým" černou práci odvádí borec jako Ondřej Malý, a i když je tu dokonalá do závěrečných titulků vložená analýza toho "proč" (taky jasně předvídatelná), schématická průhlednost a překotnost druhé poloviny filmu se odpustit nedá. 70% ----- (11.03.2013)

První díl: Okamžitá trefa do černého, aneb jak je to pěkné, když se někdo rozhodne natočit psychologickou vztahovku, má k dispozici kvalitní scénář a herce. Vztah s matkou, dětství, přenos, tady jsou po kopě prostě všechny věci, nad nimiž zaplesá srdce každého zarytého freudiána. Příběh je to přitom srozumitelný a až mrazivě realistický. Tlak ze strany společnosti, nezvládnutá komunikace, tady se skutečně nezapomnělo na nic, co většinu z nás denodenně trápí, ale člověk v sobě nenachází dostatek rozhodnosti k tomu, aby své problémy vyřešil. Druhý díl: Jedna z nejpříjemnějších romanťáren za poslední dobu. S jiným obsazením by se možná hrdinové po chvíli stali lehce otravnými, ale Vojta Dyk je prostě sympaťák každým coulem a chemie mezi filmovým i skutečným párem zcela logicky bezproblémově funguje. Třetí díl: Tady nastalo lehké zklamání. Scénář sice není špatný ani s tou agitační koncovkou. Vlastně si matně vzpomínám, že jsem něco podobného četla v nějakém sluníčkovém časopise pro maminy. Nicméně chování hlavní postavy tady dost často a zbytečně hapruje. Jednoduše řečeno, nemuseli z Langoše dělat až takovýho vola. Čtvrtý díl: Výborný nápad, který slibně začne, ale posléze má takový rozpačitý průběh i konec. Jedná se navíc asi o jediný díl, kde to úplně nevychytali s obsazením. Se Suchošem se sice klidně zasměju, ale nikdy to pro mě nebude pan herec. Voříšková taky nehraje první ligu, ale na její roli jí ta pěkná tvářička a anorektická ramínka s přehledem stačí. Pátý díl: Tady se opět ťalo do živého. Tematicky spřízněné s nedávnou dánskou peckou Hon a světe div se, mně se to možná líbilo i víc. Hlavně ta nečernobílnost všech postav tomu absolutně sluší. Šestý díl: Brodská a Čermák válí. Možná nejlépe natočené, co se týče práce se zvukem a kamerou. Na tak malém prostoru je možná trochu na škodu, že se toho řeší skutečně hodně a více dějových linek by si zasloužilo rozvinout. Jinak ale nemám vážnějších výhrad. Sedmý díl: Tematicky podobné dílu s Langmajerem, ale podáním už nikoliv. Hlavní postavě divák bez problémů fandí celou dobu a zoufá si nad tím, jak se inteligentní a schopný člověk dostává do čím dál horšího srabu. Nejednoznačné zakončení ponechává všechna vrátka otevřená, a tak divákovi skýtá po hodinové depce alespoň špetku naděje. Osmý díl: Komplikované rodinné vztahy jsou věčným a vděčným tématem. V tomto díle se střídají momenty dramatické a komické, reálný příběh, kterému nechybí nadhled. (11.04.2013)