Nevinné lži

Z jedné nevinné lži se vyklubala taková malá soukromá past. Přiznám se, že první díl mě vůbec nechytil. S dalšími už to bylo mnohnásobně lepší. Akorát to s nimi bylo jako na houpačce, ale to je věcí režiséra, čemu přiloží váhu. Poslední díl nebyl tak o lži jako spíše o křivdě, čekala jsem ten příběh trochu jiný, ale bylo lepší, že to bylo právě takhle. Nebudu mít žádný problém s tím, pokud by se ČT rozhodla nějaké příběhy ještě přitočit. Všechno to byly atraktivní a aktuální témata ze života. (16.04.2013)

13/13 Z #finaleplzen jsem si přivezla socialistický závazek dokoukat tento ideálně se jevící cyklus. Ano, paralela se Soukromými pastmi je zjevná a je dobře, že ČT se nechala vyprovokovat ke konkurenčnímu projektu. Ale jak mnozí vědí, podobných nápadů v minulosti bylo už několik a například cyklus Oběti také stojí za pozornost. Mám v plánu obě série a zatímco některé díly jsou skutečně skvělé, jiné zavání bohužel růžovým neorealismem, což je v dnešní době poněkud škodlivé. (02.05.2015)

Viděl jsem jenom díly Lež má rozbité auto & Druhý dech, z čehož se ucelený názor udělat nedá. Už proto, že jsou obě epizody jako den a noc. V té první je špatně skoro všechno, dialogy, šablonovitá zápletka a nepřirození herci (chemie mezi nimi je v podstatě nulová a kdybych měl podle toho soudit něco o jejich vztahu, tak jsou zralí na manželskou poradnu). Vymlouvat se na špatný scénář "zamilované" duo nemůže, protože Michalu Dlouhému stačila vedlejší role aby si obě hrdličky i s doprovodem namazal na chleba. Epopej úpadku ředitele za vrcholící hospodářské krize je zpracovaná mnohem lépe. Hřebíčková a Langmajer působí jako opravdový pár, a jejich životní problémy jim věřím. Možná zafungoval námět, který má přece jenom větší potenciál než tokání bohéma snažícího se sbalit ustrašenou svobodnou matku, a scenárista se mohl adekvátně vyřádit. Hodnotím alibistickým průměrem, což je nejspíš až moc, protože podle ohlasů jsou zbylé díly horší než tyhle dva. (05.04.2014)

Díl 6: Mě Chromozom velmi příjemně překvapil, a to především ve srovnání s tou hrstkou českých snímků/epizod seriálů, které se dané tématiky dotkly (a tím nemyslím jen tématiku lesbických vztahů, ale také zobrazení prostředí IVF klinik a vlastně rodiny jako takové). Vizuálně velmi příjemné ( nejvíc mi to připomnělo třeba epizodu z True Love britské BBC), s přesvědčivými hereckými výkony (sympatická byla zvlášť Barbora Kodetová v nesnadné roli "druhé" maminky, ale i oba představitelé dětských rolí), a s dialogy, které nešustily papírem. Opravdu překvapivě dobrý a vtipný český mix, tak trochu podle receptu Lisy Cholodenko. A myslím, že poselstvím i tohohle snímku je, že děcka nakonec budou v pohodě. Tuhle epizodu hodnotím za poctivé čtyři hvězdičky. (06.04.2013)

Pod hladinou - 7/10 - Alice Nellis si pro cyklus opět zvolila komplex pro ni bytostných témat (problematika mateřství, vztah matka-dcera, partnerská krize), avšak konečně se ji po dvojici kvalitativně nevyrovnaných filmů podařilo vytvořit dobře vystavěné drama s pevnými základy v přesvědčivé psychologii hlavní postavy. Na nevelké ploše je plasticky vykresleno její mnohostranné směřování ke krizi, zajímavém způsoby sledovány možné kořeny její nerozhodnosti a ulpění na mrtvém bodě. I když si přiběh neodpustí tradiční řešení situace ve formě milostného trojúhelníku, nakonec nové vztahy dovádí k rafinovanému a kondenzovanému vyvrcholení, po němž následuje opravdu hořká tečka. Nejlepší momenty jsou ale připraveny pro Aňu Geislerovou a Danielu Kolářovou, které si k sobě jako matka s dcerou musí opět nacházet cestu, v menších, dobře napsaných rolích velmi sympaticky působí Ester Geislerová a Sabina Remundová. Pod hladinou je solidním televizním dramatem, kterému sice chybí výjimečné okamžiky a vypomáhá si melodramatickým modelem, čímž nejde úplně na dřeň, ale i tak ztvárnění tématu neztrácí až do konce na působivosti. Kéž by takto poctivé komorní příběhy byly standartem dramatické tvorby ČT, ale prozatím stačí doufat, že celý cyklus nebude trpět přílišnými výkyvy v kvalitě (24.02.2013)