Once Upon a Time in America
C'era una volta in America
Vtedy v Amerike
Once Upon a Time in America
Režie:
Sergio LeoneKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Robert De Niro, James Woods, Elizabeth McGovern, Joe Pesci, Burt Young, Tuesday Weld, Treat Williams, Danny Aiello, Richard Bright, James Hayden (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Jako kluci si slíbili, že jeden pro druhého zemřou. Jako muži slib dodrželi... Newyorský gangster David Aaronson, přezdívaný Noodles, uprchne z města před federálními agenty. Vrátí se až po pětatřiceti letech. Na známých místech ho pronásledují vzpomínky na mládí, kdy začínal jako vůdce klukovské bandy v židovské čtvrti. Jeho nejlepším přítelem se stal stejně schopný Max Bercovicz. Oni a další mladíci si v dobách prohibice dokázali vybudovat silné postavení v newyorském podsvětí. Brutální násilí pro ně už od dětství bylo denním chlebem, později se k němu přidala chtivost po penězích a moci. Zároveň by však nemohli přežít bez silného přátelského pouta a vzájemné důvěry. Jeden z nich však toto pouto přerušil, když na telefonu vytočil číslo policejní stanice... Legendární sága italského režiséra Sergia Leoneho patří mezi nejlepší díla gangsterského žánru. Tvůrce ji připravoval dvanáct let, přičemž podkladem byl autobiografický román spisovatele Harryho Greye "The Hoods" (Chuligáni). Strhující epos o násilí, moci, vášni a solidaritě uvedl Leone na MFF v Cannes v roce 1984 v téměř čtyřhodinové verzi. Američtí distributoři si v době premiéry vynutili zkrácení filmu zhruba o hodinu. Dílo tak značně utrpělo a vinou toho nezískalo žádnou oscarovou nominaci. Uznání kritiky i diváků si film v USA získal až později, po uvedení plné verze na kazetách a DVD. (Česká televize)
(více)Recenze (1 048)
Třeba se to nějak uleží. Teď chvíli po shlédnutí úplně přesně nevím. Úplně mě to nechytlo tak, jak jsem předpokládala, ale neusnula jsem u toho. Vlastně se mi to líbilo, ale není to usazené. ()
Gangsterských filmů existuje v USA celá řada. Je to hodně oblíbená téma a populární doba nejen pro filmaře. Tak nejznámější je Kmotr a toho za mě asi jen tak něco nepřekoná. Zatímco začátek je hodně dramatický a poukazuje nejen na dobu jako takovou, ale též důvody a motivy pozdějších mafiánů, zbytek děje je rozvleklý a jen málo se posouvá dál. Co všechno museli lidé tehdy přetrpět a jak zvládat boje mafiánských gangů. Robert De Niro opět výborný, už tradičně, ale pořád bych u čtyřhodinového filmu čekal trochu víc. To nic ale nemění na tom, že se jedná o obrovskou mafiánskou fresku, v níž se zračí poctivé filmařské řemeslo. Neviděl jsem ještě Mafiány, ale Kmotra to přeci jen překonalo už tím, že film tak závratně nestál na jednom, dvou hercích. Zajímavé také je, že tento gigantický projekt se stal pro Sergia Leoneho posledním. ()
Jednoznačne jeden z najlepších filmov všetkých čias, nádherný príbeh, nádherné emócie a skvelý vizuál (ikonická scéna s Brooklynským mostom). Dokonalosť vo všetkých ohľadoch. 10/10 ()
Vynikající 4-hodinový epos plný emocí, napětí, famózních hereckých výkonů (hlavně De Niro, Woods a Pesci), a samozřejmě také nesmí chybět famózní hudba od Morriconeho. 10 let plánování na tom jde znatelně vidět, a po spaghetti westernech se jedná o Leoneho životní dílo. 9/10 ()
Mě to teda chytlo za srdce víc než Kmotr ()
Nefalšovaný Leone se vším, co k tomu patří - působivá hudba, pohledy do očí, fantastická stylizace a "vyumělkovanost". Ale zejména rozuzlení (jestli se to tak dá vůbec nazvat) mě tedy trošku zkazilo zážitek z celého filmu, zdá se, že půlka stopáže opravdu ještě chybí, protože mi závěr přišel dost o ničem.... ()
Neuveriteľné! Neveril som, že by ma niečo dokázalo pripútať na štyri hodiny pri film. Ale tento kúsok z kuchyne Sergia Leoneho je neopakovateľný. V kombinácii s perfektným hereckým výkonom Roberta de Niro a prenádhernou hudbou Ennia Morriconeho vznikla filmová lahôdka, ktorú sa oplatí vychutnať od začiatku do konca. Tri dejové línie, priateľstvo, láska a zrada a to všetko v dokonalej symbióze...Vyvoláva to vo mne stále silné dojmy, spomienky na priateľstvá v detstve i na tie terajšie, na lásky, radosti...Čistý päťhviezdičkový kúsok! ()
Tento snímek mě naprosto minul. Téměř čtyři hodiny filmu, na který jsem se podle zdejších ohlasů těšil, mi připadaly poměrně hodně. Nenašel bych nic, co bych kromě délky filmu přímo vytknul, přesto a jednoduše ve mě zanechal asi tolik jako špatná romantická komedie - nic... ()
Sergio Leone dokázal, že i F.F. Coppola se ,,svými Kmotry´´ může mít konkurenci. ()
Tento film je mocný a veľkolepý ako Brooklynsky most. Zaiste by sa na ňom dali nájsť aj nejaké drobnejšie chybičky - niekomu môže prekážať gigantická stopáž, no u mňa to bolo tak, že len zasvišťalo. Tri aj trištvrte hodiny prešlo rýchlo, zanechávajúc vo mne intenzívny kinematografický zážitok. O niečo vyššiu kvalitu mali scény z detstva malých gangsterov, scény z mladšej epochy tejto drámy mi dva-tri razy pripadali akosi pomalé. Každopádne si na tieto vymedzujem ešte nejaké budúce štyri hodiny, aby som si toto dielo vychutnal znova. A čo sa týka "technických" faktov filmu, tak... Robert De Niro hrá štandardne dobre, no nie je to zas nejak zvlášť oslňujúci výkon. O čo menej ma zaujali herecké výkony starých aktérov, o to viac ma nadchli scény s minigangstermi. Zvlášť mi utkvela v pamäti scéna, kde Bugsy zastrelí utekajúceho Dominika a ten v náručí Noodlesa vysloví podľa mňa ústredné heslo filmu: "I slipped." Nechýbalo veľa, aby sa mi do očí nahrnuli slzy. Smútok, pohoršenie, úsmev i strach - to všetko som pociťoval počas výpravy do detských a tínedžerských liet ústredných postáv, počas odhaľovania ich sexuálneho vyzrievania a vyzrievania priateľstva. To je zrejme druhý hlavný motív filmu Vtedy v Amerike - priateľstvo. Film je o tom, aké môže mať podoby a vôbec - Once Upon a Time in America je životopisom jedného veľkého priateľstva. Na koniec by som rád spomenul podľa mňa geniálnu scénu, kde malý Patrick (hral ho sympatický Brian Bloom) zháňa šľahačkovú tortičku na "zaplatenie" malej "službičky" od viac-menej ochotnej Peggy, aby napokon sladká dobrota skončila v jeho bruchu. Tá scéna na schodišti, ako Brian Bloom (ne)odoláva pokušeniu osladiť si už tak trpký život dobrotou za 5 centov, je pre mňa najlepšou vo filme a presne vystihuje podstatu toho veku, keď sa chlapec ocitá na hranici detstva a dospelosti. Našťastie je Patsy ešte stále z väčšej časti maškrtný chlapec, než sexuchtivý puberťák. :--) ()
Klenot svého žánru, po jehož dodívání nezbývá říci nic jiného než klobouk dolů pane Leone. Film tak do detailu promyšlený a propracovaný, že v něm nic nepřebývá ani nechybí a je vidět, že těch 12 let práce na scénáři se opravdu vyplatilo. I přes to, že stopáž někomu může připadat na první pohled poněkud dlouhá, po shlédnutí filmu si ani neuvědomí, že uběhly skoro 4 hodiny a klidně by si dal ještě další dávku. Je to opravdu návykový film s Leoneho perfektcionistickou režií, skvělým scénářem a Morriconeho úchvatnou hudbou, který podtrhují exceletní výkony De Nira a Jamese Woodse, a na kterém jen stěží poznáte, že byl natočen již takřka před čvrt stoletím. No zkrátka pastva pro oči i pro uši, vřele doporučuji. ()
Jistě velmi bravurně natočeno.Dokonalá kamera a božská hudba.Minochodem ta hudba mi k tomuto tématu nesedí.Myslím,že by byla vhodná spíše k nějakému kvalitnímu romanticky laděnému filmu.Jinak mi však film nic dobrého nedal,jen to že mafiani json hnusní a to je pro mě málo.Dávám čtyři hvězdy za technické a umělecké provedení. ()
Poslední snímek Sergia Leone se opravdu povedl. Od Tenkrát v Americe jsem se dočkal přesně toho, co jsem očekával a ani ty téměř čtyři hodiny mi vůbec nevadily. I když musím přiznat, že zejména první polovina byla skvělá, tak ani druhá se nemusí stydět. Přeci jen mi ale trochu víc seděl začátek v židovském ghettu, kde se skupinka chlapců v čele s Noodlesem a Maxem zamotává do prvních zločinů a získává první zkušenosti s děvčaty. Ghetto je opravdu skvělé a každý záběr je plný Leoneho geniality, k tomu navíc doprovázen opět parádní hudbou, jak už je u jeho snímků zvykem. Druhá polovina a hlavně pak závěr snímku. Noodlesovo setkání se starými známými a vyvrcholení s popelářským vozem je opravdu super. ()
K hodnocení tohoto filmu jsem se odvážil až po zhlédnutí geniálního Kmotra a musím říct, že tento snímek nezůstává svému známějšímu kolegovi nic dlužen. Ba v některých ohledech ho dokonce předčí.___ Gigantická stopáž (mám na mysli skoro 3 a ¾ hodiny dlouhou verzi) mluví za vše. Jen málokterý film nabízí tolik prostoru pro vyprávění lidských osudů se všemi svými krásami i těžkostmi. Nemá smysl více komentovat… /99% ()
Opravdu monumentální dílo. Pozvolna plynoucí snímek je nádherně doplňován úžasnou hudbou, která podkresluje ty nejvypjatěší scény. I když délka filmu se zdá býti hrozivá, tak zde je každá minuta využita tak jak má. Neskutečný zážitek, který už se asi nikdy opakovat nebude. ()
Ta hudba a atmosféra mě vždycky dostane a jako vždy výborný Robert De Niro. ()
O tom jak se z židovských pánů kluků stanou páni gangsteři, z nichž to přežijí jen práskači a mocichtivý vychcánkové. O tom jak se prohibice rýmuje s prachy z ulice. Celé je to ale dlouhé a na konci nějak moc překombinované. ()
K mnoha Leoneho triumfům přidávám další: Je jediným člověkem, který dokázal udržet po čtyři hodiny moji neochabující pozornost. Narozdíl od Tenkrát na Západě či raných Eastwoodovek mi z Tenkrát v Americe neutkvěly v paměti jednotlivé scény či repliky, ale v první řadě ta prazvláštní, znepokojivá atmosféra, podkreslená hudbou stejných vlastností. De Niro i Woods jsou ve svých postavách báječní, ale zde zkrátka hlavní roli hraje filmové řemeslo jako takové. Tenkrát v Americe je velkolepé loučení výjimečného tvůrce, žel bohu je doceňováno až mnoho let po Leoneho smrti. ()
Neskutečně dlouhé, ale výborné. ()
Související novinky
Ennio Morricone - The Official Concert Celebration
Ennio Morricone - The Official Concert Celebration bude unikátní hudební událost s velkolepou produkcí, jejímž kurátorem je samotný Ennio Morricone. Pražský koncert se bude konat 6. dubna 2024 v O2… (více)
Zemřel herec Burt Young
Ve věku třiaosmdesáti let odešel americký na Oscara nominovaný herec Burt Young, mnohým fanouškům známý zejména svou rolí Paulieho Pennina z populární série filmů o Rockym Balboovi. Deníku New York… (více)
Zemřel herec Treat Williams
Ve věku jednasedmdesáti let zemřel americký herec Treat Williams, většině diváků známý zejména díky ztvárnění jedné z hlavních rolí v muzikálu Vlasy režiséra Miloše Formana. Smutnou zprávu médiím… (více)
Vzkříšené studio Titanus chystá pokračování Phenomeny
Pokud jste fanoušky klasické italské kinematografie a máte něco nakoukáno, možná si vybavíte i logo legendárního studia Titanus. Tato produkční a distribuční společnost byla založena už v roce 1904… (více)
//OUATIA// Tak jsem si konečně našel téměř čtyři hodiny času a odbyl si filmový rest, který se mi připomínal již pár let. A můj závěr? Jsou dva typy lidí, ti kteří si myslí, že Robert De Niro byl nejlepší jako mladý Vito Corleone, a pak ti, kteří mají sílu obětovat čtyři hodinu téhle filmové poezii. Jde o vrcholné dílo největšího italského filmotvůrce, který si zde plnil přes všechny překážky svůj sen. Někteří by určitě řekli, že jsem asi zapomněl na o šestnáct let starší Tenkrát na Západě, což je bezpochyby skvělý snímek a neuvěřitelně cenný přínos filmu, ale zkrátka tohle je ještě o kus výš. Celý snímek se pečlivě připravoval celých 12 let. Mafiánské filmy jsou tak vděčné téma, které baví lidi už několik desítek let, všichni by Vám řekli, že vrchol všeho je série Kmotr a já bych asi neoponoval, jelikož první snímek z roku 1972 je opravdu v jistých chvílích lepší než OUATIA ("Once Upon a Time in America"), a to především na svojí charizmatické postavě Vita Corleoneho, ale tohle je zkrátka jiné a ještě kus výš... Coppola se soustředil na prodání všelijakých mafiánských znaků a vykreslení téhle komunity jako něco neuvěřitelně poutavého, navíc měl zkrátka jiné postavení v branži - dostal nejlepší herce - a výsledkem je obrovský kult, jaký okolo celé trilogie vznikl. Nicméně tvůrci se to zde rozhodli udělat jinak, a ten oblouk, jaký Kmotr dělá napříč celou sérii si OUATIA zvládá představit v jednom celém kuse, čímž v podstatě říkám, že první Kmotr je třetinový... Nicméně kdyby jste si pustili tu skoro desíti hodinovou verzi, tak ani s přidáním všeho extra materiálu, to zkrátka není jako tohle.. Viděl jsem nad stovky filmů, ale je tak pět z nich pro mě má takový nádech velkofilmu, tím jak vypadají. Jde o takový mix romantizace a takové elegance, který zvládá jen pár snímků - třeba Casino od Scorseseho - u nichž máte pocit, že sledujete něco více, že ten film není umělé dílo, ale záznam něčeho, co se mohlo stát, kdy jste v tom dokonale ponořeni. Tohle je zkrátka mistrovský kousek, který by hledal konkurenci hodně obtížně. Táhlé záběry, které využívají možnosti stopáže, díky nimž divák má možnost se pořádně zahledět do každé scény a lépe se vžít do dění. Velkým přispěvatelem kvality jsou také kostýmy, které pomáhají postupovat v čase, a tak je třeba De Niro posouván v čase jen různým líčením a parukami, jenže ono je to tak dobře provedeno, až bych spíš věřil, že je snímek natočen později a jen díky počítačovým efektům je De Niro omlazen. Jak je tomu i u Tenkrát na Západě, i zde má neuvěřitelné kouzlo hudební složka a skladba Yesterday (znám tak nanejvýš dva lepší songy) má takovou sílu, že i přímo na koncertě Beatles by se museli snažit. Tento snímek nevypráví jeden příběh, nesnaží se vést lineárně, ale jde o pečlivý náhled do života jedné skupinky kluků, později mužů... A to já žeru! Nejprve je nám představeno dětství hlavních hrdinů, kde jasně najdeme paralely s našimi Bylo nás pět. Tohle je asi nejzdlouhavější část, která se nám snaží nastínit, jací opravdu jsou naši hrdinové a proč řeší, co řeší. New York pohledem naivních klukovských očí, kteří dělají, co můžou, aby rychle dospěli. Má to skvělou atmosféru a jde o tu opravdovou pohodu, která se přenáší i na diváka, ale jak je všechno krásné, tak se to i rychle zesere. Tohle je to síto, které odradí akorát, že ona je tak hravá a tolik nadčasová. A co více, je důležitá pro nastavení vztahů, ale uznávám, že nemá takový tah a s ohledem i na to co snímek řeší později, nepůsobí tak špičkově. Jakmile ale příběh postoupí a na scénu se dostávají hlavní castingové hvězdy, nemá to chybu. Trošku zamrzí, že skočíme přes ten rozvoj byznysu a ctíme čas podle hlavního hrdiny Noodlese, který kvůli času ve vězení, není u vzestupu hlavních aktérů a přímo se neúčastní vzniku "impéria". Jsem i pro dát si nějakou hodinovou odbočku, kde to krok po kroku uvidíme, ale každý by pak remcal, kdyby se objevil pak Noodles, že už na něj vlastně zapomněli... Jenže aspoň už pak dostáváme plnohodnotné postavy, které díky strávenému času v dětské podobě moc dobře známe. Tady začíná zabírat celou měrou ono žánrové kouzlo a nám před očima roste charakterový vývoj všech postav. Nikoho nenapadne udělat z toho rázem nějaký jednosměrný příběh, že by šlo jen o splnění jednoho úkolu, či projití jedné cesty. Ne, pořád v neuvěřitelně pečlivé filmařské práci proplouváme životem našich hrdinů. Hoši se bavili dobou a využívali ve velkém, jako Al Capone, možnosti prohibice a Noodles jen naskočí do zajetého byznysu. Ale jak to bývá kluci jsou kluci, a tak ve všech těch svých "akcičkách" si pořád dokazují svoji nadřazenost a vybíjejí si ji třeba na znásilňováni žen. I když bych asi čekal, že hlavní hrdina Noodles zde bude polidštěn a toto chování se mu bude příčit, tak na to zapomeňtě. Všichni vědí, že to není svatoušek a má za sebou řadu let ve vězení, což mu ještě více pokřivilo charakter, a tak je v podstatě ze všech nejhorší. Těhle scén dopouštění se nasilí na ženách je zde hodně a nikdo absolutně nemá záměr si nic přikrášlovat (děj si na dával pozor na vývoj i tohohle chtíče, a tak kluci už jako malý měnili sladkosti za povolnost dívek). Impérium vzkvétá a hoši jsou nedotknutelní, anebo je přeci jen doběhne zákon? Divák už na tohle zná odpověď od samého začátku, jelikož OAUTIA je od prvních chvil prodáváno jako vzpomínání starého osamoceného, rukou zákona osahaného, Noodlese... Nejde napsat konstruktivní komentář k něčemu tak masivnímu, tohle si musí každý prožít. Je to o tom si sednout, zapnout to a po čtyřech hodinách zase vypnout. Energicky vyčerpávající jízda, při níž máte pocit, že sedíte 60 let Noodlesovi za krkem. Přelomový kus v dějinách a jeden z nejlepších filmových děl. Snad jen škoda, že finančně šlo o propadák, ale při představě, že si vybíráte film a vidíte zde tu stopáž, tak ať milujete filmy sebevíc, tak OAUTIA a čtyři hodiny pozornosti je opravdu zkouška. Ovšem nelituji ani vteřiny, kterou jsem mohl obětovat spánku a jsem hrdý, že existuje tak láskyplný snímek... Opravdovou láskou k tomuhle filmu je, že si ho zas a znovu pustíte, namísto toho, aby jste třeba strávili celé dopoledne někde v přírodě. Nechápu, jak něco takového mohlo vzniknout a ještě více, že ani po letech další tvůrce nepochopili, kde je ta nádhera, že to není zadarmo, aby mafiáni fungovali po tak dlouhý časový úsek. A i když se o to třeba ten Irčan pár let dozadu pokoušel, tak neměl takovou energii ani na startu. Tohle má všechno a definuje to pro mě film! Děkuji Sergio, děkuji Bobby! 100% () (méně) (více)