Sokolovo

Sokolovo je len jedným z ďalších normalizačných filmov, ktorý si prisvojil osobu nadporučíka Otakara Jaroša. Paradoxom bolo v roku 1981 zastavenie premietania, vysielania tohto filmu nakoľko v tomto roku predstaviteľ nadporučíka Jaroša Martin Štěpánek emigroval do Rakúska. Film nám opisuje akt bitky u Sokolova, ktorá z pohľadu československých vojenských dejín má unikátne postavenie. Išlo o prvé bojové nasadenie 1. československého práporu v Sovietskom zväze. Na jednej strane stáli vojaci, ktorí nikdy nebojovali, nemali žiadne bojové skúsenosti a na druhej skúsení vojaci Wehrmachtu. Vojaci 1. čs. samostatného práporu začali presun na front 30.1.1943 (necelá tisícka mužov a žien) a boli prepravení z výcvikového tábora Buzuluk do železničnej stanice Valujka (cesta vlakom trvala 3 týždne), ďalej bola železnica úplne zničená. Odtiaľ prápor vyrazil na 12 dňový 350 km dlhý peší pochod do Charkova. Presuny prebiehali iba v noci, cez deň hrozili útoky Luftwaffe. Do oslobodeného Charkova sa prápor dostal 1. marca 1943. Tu si vojaci krátko oddýchli a už 2. marca 1943 nadránom vyrazili k ďalšiemu pochodu do priestoru Sokolova. Ich prvá bojová úloha znela udržať postavenie na línii novo vybudovanej obrany na rieke Mža a zabrániť jednotkám 6. tankovej divízie Wehrmachtu v jej prekročení. Dňa 8.3.1943 bol náš prápor rozdelený na 3 roty. Sever bránila 2. čata 3. roty s veliteľom Oldřichom Kvapilom a zbytok roty s rotmajstrom Voráčom bol južne v Mirgorode. Arjuchovku bránila 2. rota nadporučíka Jaroslava Lomu a na južnom breh rieky v Sokolove mala presunutú obranu 1. rota nadporučíka Otakara Jaroša. Prvý útok nepriateľa sa podarilo odvrátiť, ale na bojisku ostali nečinné 3 nepriateľské tanky. Nikto z Jarošových vojakov neprekukol ich lesť a tak si oni pokojne zamerali postavenia obrancov a pri následnom nemeckom útoku tieto tanky ožili a zničili presnými zásahmi protitankové dela a guľometné hniezda. Cesta do stredu dediny sa im otvorila a zničiť pozorovateľňu nadporučíka Jaroša vo veži kostola už nebol žiaden problém. Tu padol 8.3.1943 hrdinskou smrťou nadporučík Otakar Jaroš podobne ako aj stovka jeho vojakov pri obrane Sokolova. Nedokázali mu pomôcť ani jednotka rotmajstra Voráča, ani tanky 179. tankovej brigády pod ktorými sa pri prechode rieky prelomil ľad. No a to najlepšie na záver. Na východnom fronte bojovalo na konci vojny 75 tisíc československých vojakov v Svobodovej armáde a zo západu sa blížilo okolo 10 500 mužov. Prečo to spomínam? Koľko z nich zo západnej vetvy po novembri bolo povýšených a na kapitána Otakara Jaroša si od povýšenia in memoriam dňa 5.5.1943 nikto nespomenul. Hanba!! V roku 2009 vláda ČR navrhla, aby ho prezident v Deň vojnových veteránov 11. novembra povýšil do hodnosti generálmajora. Václav Klaus to bez vysvetlenia odmietol. (31.08.2019)

Zajímavé je, že to vůbec není taková komunistická propaganda, jak se všude píše. To, že Londýn měl jinou představu než Moskva, že Západ i Východ sledovali své cíle, a to i co se týká využití vojenské jednotky v SSSR, je prostě fakt. Dokonce to je ve filmu i takřka doslovně, ve zkratkovité formě i docela přesně, prezentováno. Problém je v tom, že západní politici jsou tu předvedeni v poněkud karikované podobě a východní jako ti správní kluci. Tady je to zkreslování. Nebýt zbytečné didaktičnosti a patosu, mohl film být lepší. Vylíčení samotné bitvy a celkové válečné situace je solidní. Škoda té zbytečné vysvětlovací rozvláčnosti v první části. Atentát ani Lidice tam být nemusely a tvůrci se mohli více věnovat jednotlivým aktérům bitvy. Ti mnohdy nedostali žádný prostor. Každý řekne jednu větu a pak ho zastřelí. Až z titulků se divák dovídá, kdo to vlastně byl.Takže na český válečný film zvláště ve druhé části docela dobré. S ideologickou stránkou se rozumně uvažující člověk dokáže vyrovnat. Dobově podmíněný ojedinělý výkřik Ať žije KSČ není třeba přeceňovat. (09.08.2006)

Tupé herecké výkony, které podtrhují ještě znuděné xichty všech na place. Film nemá žádný spád a je šíleně nudný + ta strašná kamera...1* za celkem dobrou ruční práci v bitvách...musel to být hoooodně drahý film. Dávám 10% (07.08.2006)

Děkuji soudruzi, neprosím! (14.07.2014)

Vávra je můj oblíbený režisér,pokud ovšem netočí politické agitky.U tohoto filmu je např.zcela jasné,že dnes je již téměř,nekoukatelný.A není sám.Přesto a nebo právě proto,ty 2 krásně rudé pěticípé hvězdy:-))) (17.06.2017)

Není třeba se opakovat. Za mě a můj názor prezentoval přesně již kolega "Historik". Přesně jak to napsal se s nim ztotožňuji. Snad jenom dodám na obranu pana režiséra VÁVRY, že to byl rok 1974 - tedy doba normalizace a on si nemohl moc vyskakovat. Udělal to tak, jak to nejlépe šlo. (03.05.2008)

Československý válečný velkofilm o prvním bojovém nasazený naší jednotky na východní frontě. Zase se jedná o film natočený za normalizace, tudíž se doba na příběhu, a hlavně na některých dialozích vyřádila. První půle se překvapivě věnuje dění u nás, konkrétně atentátu na Heydricha a následném vypálení Lidic (dle filmu asi, aby vojáci měli za co bojovat) a pak pletkám mezi Západem a Východem. Kdo asi měl pravdu a kdo byl úplný idiot? Druhá půle je už vojenského ražení a věnuje samotné bitvě o Sokolovo. Zde se zase ukázalo, že válečné scény jsme uměli, dokonce vypadaly lépe a měly větší dynamiku než u sovětských kolegů. Historicky je to dobou zase trochu přichycené za vlasy, ale čert to vem. Takovéto filmy vznikaly bohužel v tom nejnevhodnějším období, ale když si člověk odmyslí některé věci, vyjde mu vcelku slušný počin, který ve výsledku není tak špatný. Lépe by se to tenkrát asi nenatočilo. (11.08.2015)

urcita technicka kvalita sa filmu upriet neda (hlavne liska a jeho hudba je vynikajuca), ale ta propaganda a falos je neprekusnutelna (scena ked su lidice zrovnane so zemou a muzi pred smrtou vykrikuju "at zije komunisticka strana")... (16.08.2014)

moja zaujímavosť: Filmovanie prebiehalo v Prahe, Sokolove a v okolí Moskvy. (dyfur) (26.09.2014)

Takze vladnuca moc v byvalom Ceskoslovensku /KSC/ uspesne prijala prvy diel Vavrovej volnej trilogie Dny Zrady - Sokolovo - Osvobozeni Prahy. Vavra bol vzdy konformista, a tak sa uz prvym dielom trilogie vladnucej moci zavdacil. To mu pochopitelne uvolnilo ruky, aby sa mohol natocit druhy diel. Ten dostal nazov Sokolovo, a pribehovo je o vzniku bojovych jednotiek ceskoslovenskych vojakov na Vychodnom fronte. Ze Otakar Vavra bol genialny a talentovany reziser, je zbytocne sa zmienovat /dokazal to napriklad kultovym strasidelnym Kladivom na Carodejnice/. Takze sa dostavam k filmu, ktory je sice ideologicky dostatocne zatazeny, ma v sebe dostatok ideologickeho hnoja /prilis do oci bijuca podpora ZSSR a tamojsich sudruhov ......LOL/, ale technicky ide o vysoko nadpriemerny a rezisersky vyborne zvladnuty film. Akurat, ze jediny talentovanejsi herec tu bol snad len Chudik /trilogia Smrt Prichadza v dazdi az Volanie Demonov/ , za ktorym taky Kvietik /Boxer a Smrt/ nestihal, ani keby chcel. Zahranicni herci taktiez fajn, ale film je prilis dlhy : 128 min je teda sakra dost. Vavra nechava hercov casto a dost zbytocne recnit, najma uprostred filmu. To pre mna nie je dobre, a vzdy som tieto recnenia dost mal na haku. Bolo by ich treba trochu zostrihat. Ale zase vojnove sceny /tanky, protitankove dela / boli fajn. Celkovo : ideologicky je to cisty hnoj, ale technicky a rezisersky vyborne zvladnuty film. Slabsi vsak, ako Dny Zrady. Jo a na kecy miestnych dementalov o tom, ja je to ideologicky zatazene, na to sa vam vyserem, vystim : 80 % (01.10.2013)

Atentát na Heydricha v pořádku, Lidice v pořádku, ale komunistická agitace a propaganda je zde opravdu hrozivá. Londýn vs komunisti a Sověti...špatné vs dobré. No, dnes víme, jak to dopadlo. (17.12.2016)

Trezorový film z "normalizační doby." 80% (10.03.2013)

Další rádoby hraný dokument, který ukazoval jací jsou komunisté správní a odvážní chlapíci, kteří jedinní myslí na blaho obsazeného Československa a Sověti, jako jediný a bezištný přítel. Herecké výkony ustupují do pozadí před správňáckou mluvou slušných komunistů a provoláváním prázdných hesel k uctění jejich velikosti. Popisuje roky 1942 a 1943, kdy se lámala válka v neprospěch Německa a jejich megalomanskému plánu na ovládnutí celého světa. Začíná se atentátem na bestii Heydricha (Hannjo Hasse) a následném vypálením Lidic. V Lidicích zřejmě všichni velmi rádi zemřeli s provoláváním slávy hrdinské komunistické strany a za její větší slávu. Vypadá to, že i ten atentát se připravoval v Rusku a ne v Anglii. A co na to Ležáky? Ty komunisty zřejmě vůbec nezajímali. No a pak je to formování prvního československého vojenského praporu v Rusku u Buzuluku. Protože jen do Ruska odcházeli hrdinní Čechoslováci, aby se zde mohli zformovat a bojovat proti nepříteli po boku slavné Rudé armády. A když je navíc válečný agitátor Gottwald (Bohumil Patorek) stále burcoval k boji, nemohli se dočkat, až konečně vyrazí do válečné vřavy. Museli to lišácky udělat, aby do nich nešťourala československá vláda v londýnském exilu v čele s antikomunistou Benešem (Jiří Pleskot), kteří je nechtěli nechat bojovat. Ale protože komunisté získali na svoji stranu plukovníka Ludvíka Svobodu (Ladislav Chudík), velitele tohoto praporu, šlo se na věc. No a tak mohli ukázat nezměrné hrdinství při obraně vesničky Sokolovo, které srdnatě velel nadporučík Jaroš (Martin Štěpánek), který skákal radostí už po zničení prvních třech tanků, než pochopil, že to nebyl hlavní útok. Zkrátka je to film, který zdůrazňuje velké hrdinství komunistů, který zdůrazňuje, že komunismus je jediná správná cesta a že Sovětský Svaz se svojí Rudou armádou jsou nejlepší přátelé, kteří ale nikdy nechtějí jít domů. Místo normální mluvy převládá správňácká řeč chabrých komunistických bojovníků a jakési pronášení těch správných hesel. (16.03.2010)

Není to tak hrozný, jako Dny zrady, ale ideál to vážně není. Jestli jde najít něco pozitivního, tak to jsou bojové scény, ty mě bavily a nejsou tak ideologicky zabarveny. Ideologie je tam nicméně dost... (17.05.2020)

Je fakt, ze ve srovnani s filmem Dny zrady je Sokolovo o neco slabsi. Ceskoslovenske postavy v Londyne jsou az groteskne podane, nadseni vojaku u Sokolova je taky neprirozene. Nemyslim si, ze by nekdo pred svou smrti zarval, " at zije KSC ", snad jen Gottwald, ktery me opet nadchl- tak nejak si ho predstavuji:-))! Z hercu jinak nikdo nijak nezaujal. Na druhou stranu nutno pochvalit vypravu ( na nase pomery velkolepa ), kameru a nekolik zaberu, treba splaseny kun s polni kuchyni, tank, ktery neudrzi led... Strasne me ale iritovaly pady mrtvych vojaku, neskutecne trapne. I kdyz, jak uz jsem zminil, mely valecne sceny nekolik hezkych momentu, celkove by film zapadl do slabsiho prumeru mezi sovetskymi valecnymi filmy. (30.09.2008)

Jak už tu bylo řečeno, po stránce ideové hrozně vylhané - nejvíce iritující je pohled na úlisného Beneše, bagetalizující víceméně vyrovnanou sílu odbojů, po této stránce mě také, v negativním slova smyslu zaujala, alegorická scéna, kterak londýnský odbojář padá ze schodů, zatímco hrdinný Svoboda nad ním stojí... Ale ani po filmařské stránce to není ono - celou první polovinu se totiž jenom mluví a mluví a kráčí se tak odnikud nikam (to je nejvíce vidět v prostřizích na zavraždění Heydricha, které bylo mimochodem natočeno nepřesvědčivě, byť základní fakta byla využita kupodivu dobře), podobně nemilým překvapením je i pár logických chyb - např. ze začátku mluví Svoboda se Sověty rusky, později česky, zatímco oponent v rodném jazyce. Válečná část je už o něco lepší, byť masové scény byly mnohem lepší v následujícím OP, nicméně dokreslování melodiemi Zdeňka Lišky je stejně kvalitní, jeho osobitý styl by se neztratil i v západních epických dramatech. Za normálních okolností bych dal nejspíše dvě hvězdy... obsah mi ale nejednou hnul pořádně žlučí a proto se s ohledem na to, že se jedná o další snímek, který poleninovsku zneužívá základní principy filmu, přikláním k odpadu, byť je to mi to zčásti i díky v naší zemi žánrové originalitě líto, jelikož takto košatý snímek např. z hlediska výpravy se dnes, se znalostmi více úhlů pohledu, asi nenatočí. (27.08.2009)

Filmarina je to zajimava. Jen se holt musi vypnout zvuk a necist ze rtu. Oznaceni "dobovr poplatny" neodpovida skutecnosti ani z desetiny, proste vrchol proletarsky agitace a rudy propagandy. (10.03.2013)

Dobrý vojenský film. Réžia je pútavá a film je napínavý. 6/10 (23.08.2021)

Klasický vojnový film, ktorý nešetrí sympatiami o komunizme a bratríčkovaní sa so Sovietmi. Vojnové scény sú celkom fajn, aj keď si to minimum tankov a vlastne aj vojakov musí divák všimnúť hneď. Ale akčné scény obstoja. Z hercov iba dvaja - Chudík a Ráž, ostatní sú do počtu. (22.11.2015)

S ideologickou stránkou se rozumně uvažující člověk dokáže vyrovnat. Dobově podmíněný ojedinělý výkřik Ať žije KSČ není třeba přeceňovat. To je opravdu skvělá formulace "Historika" a já s ní plně souhlasím. Zajímavé ve filmu je politické pozadí formování jednotky v Sovětském Svazu, to jsem si ještě musel dostudovat. Škoda, že samotné Sokolovo se odbylo tak rychle v závěru filmu. Ale je dobré si pamatovat, že naše země má své hrdiny, zvlášť v téhle době. (09.07.2008)