poster

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (TV film)

Drama / Válečný

Československo, 1965, 67 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • WANDRWALL
    ****

    Kniha vznikla, když autor A. LUSTIG hledal nějakou statečnou ženu, mezi tolika českými kolaborantkami za II. SV. Podařilo se mu ji najít, ale jen jako příběh jiných. A napsal tuhle hezkou knížečku. A podle ní byl natočený i tenhle zajímavý film. herečka Lenka Fisherová, česky Fišerová byla v tomhle čase velmi hezká i pro kameru zajímavá. Proč nehrála ve více filmech? Kateřina, kterou ztvárňuje, tak pochopila, že nepřežijí, zatímco ostatní doufali. A když si byla jistá, tak byla ihned činná. Chyba v obsahu. Nacisté nepovažovali židy za nižší rasu, ale naopak za sobě rovnou, proto říkali - buď my nebo židé, pro dvě silné rasy není na světě místo. Slované měli to štěstí, že je nepovažovali za myslící bytosti, ale za schopné dělníky, které by měli Třetí říši sloužit...(4.9.2010)

  • route60
    *****

    Vice než Tv film Antonína Moskalyka a zrůdnosti nacistického režimu na který se už dnes mnohdy zapomíná, Jiří Adamíra a jeho ztvárnění nacisty Brenského je ukázka hereckého umění a zbytek herecké elity v ničem ne zaostává, mrazivý film který by si zasloužil více pozornosti než jednou za uherský rok vysílat v noci na TV.(28.1.2018)

  • topi
    *****

    Vynikající záležitost!! Mistrovské herecké výkony!! Nejvíc mě posadil na prdel Miloš Nedbal v roli šíleného žida a Otto Šimánek jako strachem vyděšený žid (To je panečku proměna, když si ho vybavíte v roli usměvavého Pana Tau). Vůbec celková atmosféra této televizní inscenace by se dala krájet a graduje do neodvratného pekelného finále. K celkové tísnivosti snímku nemalou roli hraje do morku kostí se zařezávající smyčcová hudba mistra Luboše Fišera. Antonínu Moskalykovi se předloha Arnošta Lustiga převést na filmové plátno podařila na jedničku s hvězdičkou.(8.3.2014)

  • Maq
    *

    Čest Lustigově památce. Ale nemám ho rád. Řeknu vám proč. Představte si následující námět románu: „Žid ten a ten, někde v Polsku, kolem roku 1943.“ Jakmile tohle kdokoli nadhodí, hned ztlumíme hovor a nasadíme vážné tváře, smekneme klobouky, vyjádříme úctu, udělíme ocenění, grant, odstavec ve slovnících. Je to tak nebo ne? --- A Lustig právě o tomto a o ničem jiném napsal za půlstoletí několik tuctů románů a povídek. Možná jsem ignorant. Přečetl jsem několik jeho děl, a po dalších se definitivně přestal shánět. Respektuji morální nutnost nezapomínat, ale nechce se mi tak činit prostřednictvím nekonečných variací z pera nepříliš skvělého literáta. --- Takto u mě dopadla povídková i filmová Modlitba. Šoa vytvořila tisíce příběhů, a tenhle je, to přiznávám, jedinečný. Jenže to zpracování, dialogy, charaktery, to všechno je tak nedotažené, málo inspirované, vpravdě průměrné, že s tím ani plejáda vynikajících herců mnoho nezmůže.(30.3.2011)

  • Vesecký
    *****

    Televizní film s sebou nese věčné poselství - zabránit hrůzám nacismu a válek. Novela Arnošta Lustiga vypráví o hrstce zajatých amerických Židů, kteří věří ve své vykoupení za prostředky, které jim zůstaly u amerických bank, ale přitom esesmanovi Adamírovi nejde o nic jiného, než přivlastnit si jejich veškerý majetek; pak mohou jít do plynu. Jak se nakonec ukáže, jsou kromě pana Řandy všichni zbabělci a skutečnou hrdinkou je krásná Kateřina Horowitzová. Dílo by samo o sobě nemělo takovou sílu, nebýt výtečných hereckých výkonů, zvláště pak oceňuji úlohu rabína Miloše Nedbala. Hra jeho tváře byla vždycky jeho mistrovským kouskem. A zde to ještě zvýrazňuje.(27.9.2018)

  • - Podle románu Arnošta Lustiga, který tento příběh napsal během jediné noci. Inspirováno skutečnými událostmi. (Lucas87)

  • - Příběh je založen na dvou údajně pravdivých příbězích, a to o zajetí židovských podnikatelů na Sicílii a o osudu jisté polské herečky, která byla předlohou pro postavu Kateřiny. (Tom_Lachtan)