Frekvence

Já nevím, co bych měla Frekvenci vůbec vytknout, možná název, protože ten mě dost dlouho (nevím proč) odrazoval :-) Osobně bych přivítala občas takovou frekvenci a myslím, že je to touhou mnoha lidí, ale tohle je holt jen sci-fi s výborným scénářem a hereckým obsazením. Ano, je to klasické dítko své doby, kdy se jich narodilo určitě ještě spoustu, ale mně se líbilo právě to zvolené téma a celkově měla Frekvence to správné grády. Tečka a čtyřka. (25.03.2014)

Frequency aneb thrillerové Back to the Future. I z vlhkého roští se dá vykřesat jiskra, když je vůle, tedy zvlášť když je po ruce fajn scénář. Po většinu stopáže to je 100% napětí, pátrání po vrahovi je lepší než v kdejaké krimi. Ani vteřinu jsem se nenudil, zábava byla, takže zasloužené 4*. Caviezel s Quaidem hrají slušně. Jen ten začátek je americká pohádka - když jsem viděl drsného samce se samolibým výrazem na motorce, začal jsem se bát. Naštěstí obavy rychle přešly. (29.08.2010)

Scénář: Toby Emmerich .. Promarněný námět. Film se rozjíždí velice dobře a po odhalení výjimečné možnosti, kterou přírodní situace způsobila – změnit minulost – dostává film zcela jiné obrátky. Jenže neobratně podaný a až trapně šťastný konec pohřbívá působivost tématu. Očekával jsem (díky náznakům) nějakou hlubší katarzi a depresivnější vyznění. Jenže nic takového nepřijde, zato typického amerického patosu je tu až po krk. Dvojitá záchrana otce, dopadení sériového vraha apod. to vše bez následků a důsledků ba naopak .. zkrátka výsměch dané látce, zato pohlazení po duši naivního a nenáročného diváka. (10.04.2006)

Na tenhle film jsem narazila v televizi jen náhodou a nepřepnula jsem dál už jen kvůli Dennisovi Quaidovi, kterého jsem si zamilovala z několila jeho předchozích filmů. A musím přiznat, že ačkoliv si na sci-fi tolik nepotrpím, tohle je jeden z nepromyslenějších sci-fi dramat, jaké jsem kdy viděla a asi nejlepší film, ve kterém se využil nápad cestování v čase. Už od začátku mě chytla jedna věc, která bohužel řadě ostatních filmů se stejnou tématikou uniká: pokud necháte v minulosti přežít někoho, kdo měl zemřít, neovlivníte budoucnost jen tak, že ta postava bude najednou žít o něco déle. Právě naopak. Vzhledem k tomu, že tahle postavička bude chodit na místa, kde nikdy neměla být, a mluvit s lidmi, se kterými nikdy mluvit neměla, změní se vše. A vy třeba najednou zjistíte, že počet vražd spáchaných jedním kriminálníkem se díky tomu vyšplhal na dvojnásobek. Ke špičkovému scénáři si pak připočtěte ještě nenápadnou, ale brilatní režii a dva skvělé herecké výkony. Nebýt závěrečného, až vykonstruovaného a neuvěřitelného, happyendu, bylo by na pět hvězdiček. Edit 15. května 2007 Přihazuji pátou hvězdičku, protože jsem tenhle film viděla už třikrát a pořád mě stejně baví. (13.08.2006)

Pokud přijmete základní dějový prvek, že se někdo vysílačkou dovolal pomocí polární záře (!) do budouscnosti, na kterém celý příběh stojí můžete si celý film opravdu užít, protože autor scénáře z toho vytěžil opravdu co se dalo a udělal z Frekvence velice napínavou záležitost s několika dějovými zvraty. Jen je škoda toho happyendu, chtělo by to nějaké poučení, že by jsme se neměli snažit měnit svou minulost a ono se jim to všechno podaří vychytat (kdyby to alespoň bylo přes nějakou oběť). (20.02.2005)