Ray

Ray by se stal pouhým nudným životopisem jedné legendy, nebýt jednoho Jamieho Foxxe. Klaním se.. O tom, že Charles byl génius snad málokdo pochybuje a i množství zvládnutých hudebních stylů ho řadí jednoznačně na hudební vrchol. Nemusíte být jeho obdivovatelem, stačí se nechat ukolébat jeho hudbou, která asi nejvíce působí při koncertních scénách. Ale i on zažíval životní tragédie – nikoli slepota, ale heroin ho zlomil, Jamie Foxx ale poslepoval všechny emoce do detailů. Životní role.. (08.01.2006)

K Oscarem ohodnoceným filmům přistupuji nedůvěřivě, zvláště v posledních letech, kdy mám pocit, že nejvyšší ocenění získávají filmy na politickou objednávku. Život Ray Charlese Robinsona se chýlil v roce 2004 ke konci (zemřel 10. června 2004, v Beverly Hills, USA v 73. letech) a bylo třeba tedy ještě jednou připomenout světu jeho velkou slávu. A čím jiným, než Oscarovým filmem. Jsou lepší filmy, než je Ray, které by si možná zasloužily ocenění více, to však neznamená, že bych snímek Ray zcela zatracoval. Herecké ztvárnění slepého hudebníka Jamie Foxxem je bezesporu vynikající a tento životopisný snímek se řadí mezi velmi zajímavé z hlediska pochopení některých okamžiků života nesmrtelné legendy Ray Charlese, coby jazzového a bluesového hudebníka a v 50. letech dokonce i průkopníka soulového hudebního stylu (nejvýznamnějším soulovým hudebníkem byl však James Brown, přezdívaný „The Godfather of Soul“ neboli kmotr soulu). ... A můj dojem ze života Raye? Zde je: "Jako citlivý manžel a otec dětí vzešlých z manželství i mimo ně Ray Ch. totálně selhal, jako hudebník dosáhl největších úspěchů jakých lze dosáhnout a jako "opíchávač" nespočtu milenek také vůbec nezaostával" ..... Zanechal po sobě 12 dětí (z toho 2 manželské), 21 vnoučat a pět pravnoučat. Tento film nás poměrně letmo a stručně provází celou životní (především hudební) kariérou Raye od okamžiku, kdy jako mladý vyráží autobusem do Seattlu za svým štěstím až do 7. března 1979, kdy se stát Georgia veřejně Ray Charlesovi omlouvá za zákaz vystupování v tomto státě od roku 1961. Tehdy totiž Ray odmítl již domluvené vystoupení v Georgii z důvodu segregace publika v hledišti. Nejvyšší uznání Ray Charlesovi bylo vyjádřeno dokonce i vyhlášením jeho skladby "Georgia on my mind" státní hymnou státu Georgia. Film tedy končí v okamžiku, kdy Ray Charles získává to největší uznání jakého se mohl dožít. Uznání rovnosti černé a bílé rasy. ......... Neodpustím si kritiku CZ dabingu Tvůrčí skupiny Josefa Petráska. Ani zde, jako to ostatně v dnešním dabingu už všeobecně bývá zvykem není zachována rovnováha síly zvuku převzaté původní nahrávky (hudby) a nového doplněného mluveného CZ dabingu. V průběhu filmu se tedy stává, že je potřeba v okamžicích původní hudební nahrávky zvuk hodně zeslabovat a v okamžiku přechodu do mluveného slova opět zvuk zesilovat. Pro diváka a jeho okolí to není nic příjemného. .......Podobné filmy: Cadillac Records, Walk the Line, V řetězech, La Bamba a snad i The Commitments .... (10.01.2010)

Chudý černoch v dětství překoná dvě tragické události, aby se následně stal hudební senzací a ještě významně přispěl ke zrušení rasové segregace. Život zkrátka píše nejlepší scénáře. Ray Charles si zaslouží obdiv za řadu geniálních hudebních čísel. Mnohé stvořil pod vlivem drog, byl dost na prachy a věrnost mu moc neříkala, ale čet to vem. Buďme rádi, že film vznikl ještě v nekorektní době a máme možnost vidět životopis a ne pohádku. (08.10.2022)

Hendikepovaný člověk, který dokáže v životě něco tak dobře, aby jej znal celý svět, vždycky stojí za pozornost a v případě Ray Charlese to platí rovněž. Příběh nevidomého hudebníka, tmavé pleti, který začínal v letech, kdy byla v některých státech stále aktuální segregace, který přesto prorazil a zažil slávu, přičemž zároveň propadl drogám, který měl život jako jízdu na tobogánu jistě za zfilmování stál. A Jamie Foxx se v Raye proměnil dokonale. Zasloužený Oscar. (24.01.2019)

Dlouho sem uvažovala mezi 4 a 5, ale biografie sou moje, tak sem sáhla po 5. Ray byl sice klasickym případem muzikanta minulýho (pokračování v tomhle) století, kdy se stal úspěšnym, založil rodinu, získal prachy, ale ničeho si nevážil, tak se tahal s ženskejma a utrácel za drogy. Dopad...jak to vlastně dopad?;) Do toho to tragický dětství. Jak někomu můžou jen tak začít slzet a hnisat oči, až prostě ohluchne? Hrůza. O to víc byl ale cítit Rayův smysl pro prožitek. Vůbec sem ho neznala, ale jeho písničky zná každej, i když jazzu zrovna neholduju. Zato piánu jo! (02.11.2008)