Okres na severu

Odhlédnu-li od všudypřítomného ideologického balastu, není seriálu po řemeslné stránce příliš co vytknout. Jaroslav Moučka se svého úkolu zhostil skutečně výtečně, jakož i řada dalších herců, kteří v seriálu vystupují. Různá rokování a jednání – zejména ta o obsazení ředitelského postu okresní chemičky – si dovedu dost dobře představit i dnes – nehledě na to, že současný managementský newspeak se svou frázovitě zhůvěřilou zhovadilostí od mluvy někdejšího soudružského ptydepe ve své podstatě vlastně neliší. A to má ještě Dietlova jazyková "košatost" k někdejšímu reálu skutečně daleko. Při závěrečné nekonečně tleskací scéně, která sice z dnešního pohledu celé vyznění seriálu posouvá kouzlem nechtěného do sebeparodických sfér, mi však maně začal běhat mráz po zádech při vzpomínce na jakési zasedání ÚV KSSS – patrně v době stranických čistek –, kdy celé osazenstvo sjezdu takto tleskalo na počest velkého Stalina nepřetržitě po několik hodin, bojíc se přestat, neboť kdo by ovace ukončil, měl svůj osud zpečetěn... (13.10.2009)

10% - Tak jsem si za své hříchy uložil místo odříkávání zdrávasů a otčenášů shlédnout tento seriál. Kupodivu jsem se zase až tak nenudil, jak jsem původně očekával. Myslím si, že je dobře se na tento seriál podívat. Ne proto, že by byl tak dobrý, ale abychom porozuměli době, která tady tenkrát byla. Jinak se jedná o takovou pohádku pro stranické papaláše - buďte jako Pláteník a lidi vás budou mít rádi a půjdou za vámi. Je pravda, že některé scény působí opravdu směšně, a nechce se mi ani věřit, že to Jaroslav Dietl myslel vážně, konkrétně mám na mysli tu paní, která za Pláteníkem pořád běhala, aby nařídil jejímu muži, aby se k ní vrátil, a pak scénu, kdy trenér hokejového mužstva před těžkým zápasem se Spartou poprosí Pláteníka, aby k jeho svěřencům promluvil a nalil jim optimismus do žil, což se nakonec podaří a oni vyhrajou. A zpracování seriálu? Je stejně sterilní, jako bylo prostředí, ve kterém se převážně odehrává. Pobavil mě komentář uživatele Morloth o Jiřině Švorcové, která pravidelně vychází zprava. I mě tenhle moment zaujal a mně zase připadala jako pavouk, který vyběhne ze své skrýše vždy, když se v pavučině něco zatřepe. (09.08.2011)

Keď tak pozerám ako užívatelia odpísali Sokolovského, je mi smutnosmiešno. Nevedeli, že mimo hraníc do 50 km neexistovala iná televízia iba dvojprogramová, ze okrem nejakej angeliky a funesa nebolo v telke nič cudzie. Preto boli divácky blízke "príbehy o nás" a z nášeho prostredia, naviac keď sa tam objavil nejaký na jednej strane "spravodivec" a na druhej nejaký karierista ... tak hneď boli sály straníckych konferencií plné tlieskajúcich nadšencov. Pracujúca vládnuca robotnícka trieda usadená v obývačkách panelákov doslova žrala podobné seriály a Dietl bol skoro "národným hrdinom" v obľúbenosti. Dnes táto "trieda " sedí v tých istých panelákoch v teplákoch zbehnú do obchodu na lacné párky a čipsy aby znovu zasadli k telke a pozerali pre zmenu hollywoodske gebuziny. (14.03.2013)

Neznámý muž vysokého postavení k tajemníku KSČ Pláteníkovi: "Soudruhu Pláteníku, jak je možné, že má tolik lidí připojení na internet a hodnotí na CSFD odpadem práci soudruha Dietla?!" Pláteník podrážděně: "Nedovedu si to vysvětlit a nestíhám to odpojovat, ten neřád se zkrátka rozlezl." Neznámý muž: "Berte to jako osobní selhání. Strana Vám jednou dala důvěru a Vy jste pochybil. A nyní k Vám mluvím jako k herci Moučkovi. Chcete snad do smrti hrát čerty, jako Dvořák hrál vodníky, protože stačí, abych informoval vedení, a v televizi ani ve filmu si ani neškrtnete. Oproti Vám pak bude takový Kuželka hrát hlavní role, to chcete?!" Pláteník a Moučka dohromady a velmi rozezleně se oboří: "Nechci, ale, kurva, nedá se to stíhat odpojovat, zkrátka jsme prohráli." Neznámý muž velmi důrazně: "Nikdy už neříkejte, že strana něco vzdává nebo dokonce prohrála. Jsme silní a náš seriál ovlivnil generace soudruhů, ale nikdy se nesmíříme, že dokonalý obraz socialismu je degradován." Pláteník s Moučkou už lhostejně: "Však jsem jeden z mála, který vstoupil do strany, a ještě máš kozy. Jdi se vysrat, pokud se ti něco nelíbí. Projednáme to jindy. Mám ještě schůzi. Čest." Pláteník zavírá dveře a odchází. Vysoce postavený muž vytahuje ze skrýše notebook, banány a serfuje po netu. (03.07.2013)

Tohle se dá hodnotit a komentovat jen jako smysluprostá propaganda, i když Jaroslav Moučka si tu zahrál svou životní roli, jeho dobrácký soudruh Pláteník mi dodnes zůstal v paměti... A mimochodem je dobré si uvědomit, že zjevně i tohle je ona scenáristická práce všude tak opěvovaného Jaroslava Dietla... (27.04.2011)