Když se čas naplnil...

Prostě se ten film nepovedl. Je to jalové. Ačkoliv námět je perfektní, herecké obsazení má pět hvězd (Paul Newman,Jacqueline Bisset,William Holden,Burgess Meredith a Ernest Borgnine), tak to réžie trochu nezvládla, protože katastrofa v rozměru výbuchu sopky.... musí být každému jasná, kdo jen něco málo četl o Pompejích. Ale aby se vedly pitomé diskuze napříč celým filmem, jestli to vybuchne nebo ne a pakliže jo, co se stane, se mi zdálo absolutně hloupé. Proto dávám 3*. (08.10.2007)

Pro někoho nic moc, pro jiného skoro kulťák mezi katastrofickým thrillery. Film jsem poprvé viděl v kině na počátku mé puberty a byl jsem z něj doslova odvařený. Po letech už to samozřejmě není ani zdaleka tak "in", ale stále je to koukatelná podívaná se známými tvářemi a docela napínavými scénkami. (26.03.2003)

Posledná lastovička katastrofického boomu, ktorý odštartoval v 70. rokoch. Celkom vydarený sopečný thriller, ktorý sa však rozbieha dosť pomaly, a keď už aj prídu na rad deštrukčné sekvencie, tak veľmi neoslnia. Klasicky strihnutý, ničím neohúri. Taká priemerná žánrovka. Katastrofický film ale mohol odísť vo velkolepejšom štýle. (16.10.2010)

Naprostá katastrofácká klasika let (takřka) sedmdesátých a to já můžu. Nechybí žádná z žánrových tradic - prvotní ignorace problému většinou, následné vypuknutí krize, rozdělení lidí na dva tábory - ty hloupé, co zůstanou, kde jsou a ty chytré, co se vydají na cestou za životem a během jejich cesty jen můžete tipovat, kdo kdy umře a kdo to nakonec přežije. Ohrané, že? Rozhodně, ale stejně jako u jiných katastrofáků to má také parádní herecké výkony (kromě Newmana hlavně Burgess Meredith) a nezaměnitelnou atmosféru, takové filmy už prostě nejdou točit a ve srovnání s béčkovými katastrofickými hrůzami, co vznikaly hlavně v 90. letech, je to dost fajn. Podruhé už bych se na to asi nepodíval, na to si z žánru nechávám jen špičky typu Skleněného pekla, ale na sobotní odpoledne to byl příjemně zvolený způsob zkrácení času. (21.02.2009)

Osmdesátá léta přála katastrofickým filmům už prakticky od jejich počátku a já se tomuto fenoménu dodnes podivuji. Přes všechna ta Letiště a filmy odehrávající se na palubách dopravních letounů, jsme se v jejich závěru dostali přes na svoji dobu luxusně zpracovaný požár mrakodrapu na ostrůvek v Pacifiku. Snad to byl právě velký úspěch Skleněného pekla o nějž se zaloužila i kupa top star v čele s Newmanem a Fredem Astairem, že vzniklo toto dílo. Zatímco letecké katastrofické snímky vyjma společného prostředí - letadla - se různí dějem a zápletkami, zde je to zkrátka jakási kopie Pekla. Už od začátku zde máme ty co na možnost erupce upozorňují a ty co ji přehlížejí. Při katastrofě samé se přeživší rozdělí na dvě skupinky z nichž jedna jde špatnou cestou a celá v důsledku omylu zhyne a druhá která přežije. Z té se postupně profilují hrdinové i zbabělci aby nakonec kýžené spásy dosáhla jen hrstka statečných většinou s dětmi... Triky byly na svoji dobu standardní a kromě krapet jiného námětu - výbuch sopky - co se týče dějových zvratů bylo vše předvídatelné... Jsem si jist, že i v roce 1980 to nesplnilo vkládaná očekávání. Jako jednohubku na odpoledne (stopáž je rozumná) proč ne, ale jsou lepší kousky. * * * (26.02.2013)