poster

Dracula

  • Česko

    Drákula

  • USA

    Dracula

  • USA

    Bram Stoker's Dracula

  • Slovensko

    Dracula

Horor / Romantický / Drama / Thriller

USA, 1992, 128 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Jacinda
    *****

    Pro mě jedinná odpovídající verze Draculy prodle Brama. Mírně umělecké pojetí a krev vyměněná spíše za napětí. Gary Oldman je neskutečný a roztomilý Keanu se neskutečně hodí na Johnatana. Van Helsing svou šíleností přidává filmu na rozměru a představitelka Miny není vůbec nepříjemná. Celý dojem zakončuje ještě nanejvýš vhodný výběr herců pro muže, kteří se rozhodnou pomoci Van Helsingovi v boji proti Draculovi.(31.10.2008)

  • kinej
    ***

    Nevím jestli chtěl Coppola tímto filmem vzdát hold německým expresionistům, každopádně styl režie jejích díla v mnohém připomíná. Zároveň mi však v Dracula přijde možná až příliš přeefektovaný. Troška minimalističtějšího výraziva by mu neuškodila. Masky jsou sice pěkné, ale není úplně jasné, co vlastně mají vyjadřovat, jestli vidíme vlka, či samotného Draculu. Kamera projíždějící zámkem hraběte Draculy zachytí během pár vteřin pavouky, krysy a všelijakou další havěť. Možná je to na tak krátký záběr víc, než může unést. A není to jediný záběr, který je přesycen detaily. A ačkoliv se jedná o horor, chybí filmu napětí. Ale na druhou stranu se musí nechat, že film má tah a atmosféru a je zajímavý po výtvarné stránce. Kostýmy, masky, stavby, střih všechny technické askepkty jsou na té nejvyšší úrovni.(12.10.2009)

  • Niktorius
    ***

    Příliš načančané a nekompatkní. Zatímco takový Tim Burton by se soustředil na jednu hlavní linií a snažil by k ní vybudovat a udržet adekvátní atmosféru, Coppola přebíhá od jedné odbočky ke druhé a každou se snaží nějak zvlášť naaranžovat. Ani působivosti charakteru samotného hraběte Drákuly to přebíhání mezi podobami děsivého starce a vlasatého kavalíra, který s barevnými brýlemi na nose nabaluje dámy na ulici nesvědčí (ehm, proměňuje se ještě ve vlka, netopýra a zelenou mlhu) a i to citové přelétání přítomných dam by zasloužilo lépe vypodložit . V úchvatném audiovizuálním podání se Coppola nezapře, nicméně i zde bych mu vytknul ne úplně hladké pronikaní filmařského popu do "poctivého" starosvětského kulisového základu (přemíra provařených hereckých tváří rovněž nepomáhá), které občas zavání banalizací a podřizování se vkusu popcornového publika (netvrdím, že o tohle se Coppola doopravdy snažil). Drákula je filmem velkých parametrů, ale velkým filmem - narozdíl od jiných Mistrových děl - není.(27.11.2008)

  • Morien
    ****

    (1001) Ve třinácti letech jsem ovlivněna Agathou Christie a její detektivkou Pět malých prasátek (ano, čtete správně) začala psát svou vlastní upíří ságu, jejímž obsahem v podstatě bylo, že dívka upírka ani za boha nemůže přesvědčit svého staršího milence, aby se stal rovněž upírem a sdílel s ní jejich nesmrtelnou lásku navždy. Ve svém pubertálním věku jsem ale nebyla schopna vymyslet uspokojivý závěr a příběh tak zůstal nedokončen. Několik let nato jsem si přečetla Drákulu a uvědomila si dvě věci: za á život bez konce postrádá význam (a nesmrtelnost se tím stává tužbou zbabělců/slabých) a za bé že opravdová (osudová) láska (ať už jako idea nebo skutečná a existující) není možná bez věrnosti. Francis Ford ve své adaptaci pochopil jenom za á (ale díky bohu aspoň za to, protože dnes se svět zaplavuje upírskými příběhy, kterým právě to uvědomění, které jsem hledala v třinácti, dodnes uniká) . Osudovou lásku si vzal jako hnací motor příběhu, ale věrnost se mu vytratila, maximálně ji ústy Van Helsinga cynicky komentuje. Vznikl mu tím film o tom, že muži nerozumí ani lásce, ani ženám. A jestli ženy něčemu rozumí, tak to se nedozvíme, protože žijí ve světě opanovaném muži. Závěr, kdy Keanu nechá Winonu odejít, ovšem naznačuje, že by něčemu rozumět mohly. Alespoň se toho chápe s humorem a jeho zobrazení souboje racio versus neracio je příjemně vtipné. Samozřejmě mě velmi dojal Gary a všechny jeho podoby (zejména zelená mlha a netopýří monstrum). Nejraději mám asi celou tu epizodu s bojem o duši slečny Lucy. Sbližování Míny s hrabětem má své momenty (hladí spolu divokého vlka, ach), ale nemůžu se prostě zbavit dojmu, že protože ona zrazuje Jonathána a on se peleší s kdekterou, tak je v mých očích ta láska ponížená a neplatná. Líbily se mi zvířecí zvuky vycházející z hrdel sličných dívek, jak říká sám hrabě, od šelem se máme ještě mnoho co učit. Ale pořád jsem byla víc ohromena očima, než srdcem.(11.11.2014)

  • S.Quentin QUALE
    ****

    Skvělému a hvězdně obsazenému zpracování Stokerova Draculy chybí k dokonalosti snad jen vygradovanější finále. První polovina filmu je výborná, na konci pak Coppola hraje na love story nitky, což mi úplně nesedlo, ale i tak se na precizně zahrané množství jednotlivých figurek dívá parádně. Oldman, Hopkins, Ryder - velmi stylově. 85%(15.4.2013)

  • - Autor Knihy "Dracula" Bram Stoker vycházel při utváření hlavní postavy ze skutečné osoby. S postavou Drakuly je spojován kníže Vlad III., též nazývaný Dracula, vládce Valašska, nikoliv však Sedmihradska, známého též jako Transylvánie. (Horazius)

  • - Obraz hraběte Drákuly ve filmu je ve skutečnosti originál malíře Albrechta Dürera, pouze s obličejem Garyho Oldmana. (fannah)

  • - Když Mina a Lucy odcházejí po nočním „znásilnění“ monstrem, můžeme si všimnout při chůzi zpět k domu stínu na světlých šatech Míny, stínu jednoho z reflektorů. (Pavlínka9)