Nabarvené ptáče

Po vizuálnej stránke krásna kamera a výprava. Prestrihy medzi jednotlivými príbehmi však nemuseli kopírovať kompozíciu knihy, pretože to bolo jej nedostatkom. Čiernobiela je farba expresionistického filmu, žiaľ, tento výraz chýbal viacerým ústredným postavám, vrátane Joska. Použitie slovia mi dosť prekážalo, pokojne mohli byť použité poľské pohraničné dialekty. (04.10.2019)

Explicitně ukázanýho násilí je tam míň než v jinech filmech. Jen kvůli filmovému podání mnohem víc doléhá a působí na diváka. Mě to teda roztřelilo, jakej silnější příběh než ztrátu víry ve vlastní rodiče a přizpůsobení se vzájemným zrůdnostem bych si moh představit? Tarantino točí filmy s mnohem víc násilím, ale vyznívá úplně jinak, vlastně to bývá divákovi úplně jedno. Tady je to jinak. Záleží na vás jestli budete dostatečně vnímaví, není tam nic moc zbytečně navíc. (05.10.2019)

Upřímně řečeno, nepochopil jsem, proč se dělá takový humbuk z násilí v tomto filmu. Nic moc extrémně přepáleného jsem tam neviděl. Ale vizuálně je to překrásný film... (09.10.2019)

Včera jsem odcházela z kina a těšila jsem se na cigaretu, byla jsem přesvědčena, že budu odcházet z depresí.Nikoli. Po celý film mě napadala myšlenka, že to není pro mě, že to není pro člověka, který ví, že se v nás ukrývají monstra. V každém z nás. Kde se v nás bere ta potřeba něco takového vidět? Nebo v tvůrcích neustálá potřeba lidi šokovat? (Není myšleno konkrétně tvůrce tohoto filmu, ale obecně) V závěru vůbec není důležité, kde se děj filmu odehrává, kdy nebo kdo za to může. Většina z nás, občanů civilizovaného státu v dnešní době se na tento film dívá se slzami v očích a nevěří, nevěří tomu, že JSOU LIDÉ SCHOPNI těchto věcí ... nikdy jsme nebyli v podobné situaci, nevíme tudíž, co by se v nás probudilo za podobných okolností. Je to v nás, to zlo, které je zobrazeno v tomto snímku se ukrývá i v nás stejně jako v kořenech naší společnosti. To je myslím i poseltvím tohoto filmu, aspoň pro mě. Nezapomenout na to a pamatovat si, že dobro musí vítezit. (12.11.2019)

Najväčšou chybou celého filmu je absencia emócii, na ktorých mal byť stavaný. Začnem chlapcovou kamennou tvárou, ktorá vám po dvoch hodinách začne byť otravná. Najviac to vrie vtedy, keď nakoniec dosiahne svojho cieľa, paradoxne vtedy to má oprávnené. Celý čas vidíme chlapcovu ,,krížovú cestu" bez náznaku vzdoru, či postupnej zmeny jeho vnútra. Našou úlohou podľa Marhoula je si tieto zmeny a myšlienkové pochody nielen chlapcove, ale i všetkých postáv, domyslieť. Ale toto sme my nežiadali. Divák potrebuje vidieť kolísavý citový priebeh hrdinovej mysle a v závere vidieť ich výbuch, ktorý by uspokojil každú divácku rozmaznanosť. Tento film vás buď znechutí, alebo naserie. Nepomáha tomu ani nedostatok replík. Postavy sa často pozerajú buď do blba, alebo sú príliš akční len vtedy, keď idú vykonať nejakú zvrátenosť a potom opäť stíchnu. Takto to vyzerá, že najživšia postava bola predsalen tá nadržaná fena. Je tu potom ďalší problém a to je otázka ľudskosti. Neviem, či to bol autorský, alebo režisérsky zámer ukázať divákovi to, že celý východoeurópsky národ je banda plná perverzných úchylov, či neľudských oblúd. Všade, kam pútnicky chlapec vstúpi, sa ľudia chovajú ako beštie. Nepochopiteľná zvrátenosť je vtedy, keď sa v kostole potkne o schod a zrúti so sebou na zem bibliu. Následne sa mu tamojší veriaci pomstia hodením do žumpy (???!). V jednej domácnosti ho znásilnia, ďalší zahrabú do zeme, inde sa zase domáci obesí pred jeho očami a žiarlivý starý chren vydlabe oči svojmu sluhovi lyžicou. V susednej dedine kozáci vyvraždia tamojšie obyvateľstvo a u mladej a pohľadnej devuške dôjde k zoofilnému aktu. NAČO TOĽKO? Viem, niektoré filmy sú na zvrátenostiach stavané, ako napríklad Trierov JACK, ale aj v tom nájdeme rôzne filozofické epizódky. Ďalšie filmy sú stavané len na zvrátenostiach, pričom sa od nich nežiada ani náznak emócie, ako napríklad neslávne známe srbské dielko. Marhoul sa mal viacej orientovať na proces v hĺbke ľudského vnútra ako na zbytočne prehnané množstvo zla. Pretože keď sa na film pozeráte, zistíte, že je to zakaždým to isté, len s inými postavami a inými spôsobmi. Pozitívom je celkový vizuál s dobovými kulisami a geniálna vsuvka sovietskeho vojaka, ktorého hral Alexej Kravčenko a ktorý sa kedysi dávno ocitol v podobnej chlapčenskej úlohe ako martýr vo filme CHOĎ A POZERAJ SA. U mňa 3*. (18.03.2020)

Já starej vůl zase naletěl na propagandu. Prý lidí odcházeli z kin. Nedivím se. ++++++No, vlna rozhořčení ze včerejška již ze mne opadla, a tak ten hodně stručný komentář doplním. Kdyby se o tomto filmu tolik nežvanilo, hlavně o tom odchodu diváků, možná bych na něj pohlížel zcela jinak. Možná. Ačkoli opravdu nevím, jak pohlížet na snímek, který se snaží být autentický a při tom se v něm skoro nemluví. Pralidé byli nemluvící, tahle civilizace již mluvit umí. Jinak klukovi nezávidím, tedy kdyby byla pravda byť jen polovina, ale natočit o tom takovou ságu, a ještě za tolik peněz, aj aj, to asi nebyl dobrý počin. Přiznávám snímku profesionalitu, a i pár lepších a silnějších scén, ale to je vše. Střih je divný, a zpočátku pomalý. Zato na konci jdou scény jako na drátkách, ale něco v nich chybí. Například jak se malý kluk dostal podruhé ven z polepšovny a další. No, konec slohové práce, film si ji nezaslouží, a tak nakonec konstatuji, že ode mne to má za deset, a to ještě s mocným přimhouřením jednoho oka. A k tomu počítám, že jsem nepochápal scénu s ptáky a s tou barvou. Míním tím důvod ptáčníkova konání. Nu, a nakonec jsem nepobral ani to ubití dědka v lese, když utíkal od Labiny. Ale možná to byl úmysl autorů, nebo jsem prostě blb. (28.03.2020)

Osobně nechápu to všeobecné pozdvižení a názor, že je film brutální a úchylný... Každý, kdo ovládá dávicí reflex v běžném životě, nemůže být filmem nijak rozhozen a těch pár „ostřejších” scén beru naopak jako příjemné zpestření a smekám před realistickým ztvárněním, protože přesně takto si představuji chování a zábavu vidláků, jež školu neviděli ani z rychlíku. Šikovné české ručičky vytvořily nezapomenutelné dílo, které je po technické, vizuální, ale i režírní stránce srovnatelné se světovou špičkou. Škoda jen, že Čvančarovou odrovnali tak rychle, mohla zaškolit víc dorůstajících buranů. Nabarvené ptáče asi nezařadím mezi filmy, které budu chtít vidět opakovaně, ale můj obdiv a respekt si tato černobílá lahůdka rozhodně získala - 80%. (20.05.2020)

Malý Žid musí snášet strašlivá příkoří od té slovanské lůzy a svoloči všude okolo, a to jenom proto, že je jiný, jako to nabarvené ptáče mezi ostatníma. A jít na to a dívat se, je pro ubíjející monotónost a nesoudnou délku krutá nuda, kde je jedna epizoda jako druhá, a přitom věrohodná jak vyprávění barona Prášila. Na vině je Kosinkého předloha, a především samotný nápad jí převádět na film. Pečlivý Marhoul navíc není žádný Vláčil, natož Bergman nebo Tarkovský. Je to Smutný případ, protože jinak po technické stránce tomu nelze skoro nic vytknout - kamera (!), zvuk, kostýmy, výprava jsou na české poměry úžasně kvalitní, a dokážou společně diváka vtáhnout do těch fiktivních špinavých reálií. Bohužel se tam ale neodehrává nic dobrého. Odmítám hodnotit film vysoko pouze kvůli tématu holocaustu, kdy násilně ukazuje jaké zlo v lidech probouzí, nebo jen proto, jak svou vytříbenou artovostí tak vysoko ční nad standardem současné české produkce. 50% (25.05.2020)

No, pane Marhoule, klobouk dolu. Tohle je vážně film světovýho formátu. Bohužel ale jen ta forma je světová, příběh už ne. Zato to má ale punc opravdovosti a spoustu dost drsných scén jako bonus. 78%. (10.06.2020)

Knížku jsem přečetla za tři dny. Byla to fakt síla. V půlce jsem si říkala, tak tohle fakt nechci vidět. Když jsem dočetla, tak už jo. Film tři hodiny, skoro beze slov, bez hudby. Byla jsem zvědavá. No, zvládla jsem půl hodiny. (11.06.2020)

Výborná výprava, masky a syrovost! Trošku dusí vražedná stopáž. Tenhle hnus zažít a vrátit se do zpět do dětské duše je takměř nemožné. (13.06.2020)

Film, který (a uznávám, že to zní hloupě, ale je to tak) mně příjemně překvapil. Po přečtených recenzích, po článcích o omdlivajících divácích, komentářích a diskusích, jsem očekával zcela brutální, nervy drásající podívanou. A s touto představou jsem k němu usedl. Nicméně, musím říct, že kniha mně přišla mnohem, mnohem brutálnější. V tomto případě bych řekl, že Marhoul dokázal odhadnout hranici přijatelného násilí a psycha a nepřekročit ji. Svoji roli nepochybně sehrála i skutečnost, že film je natočen černobíle. A přece jen - krev v tomto provedení působí poněkud méně drasticky, i když víme oč se jedná. Geniální je podle mne výběr postav - zejména vesničanů. I když není příběh přesně lokalizován, myslím že takové typy v té době byly v mnoha odloučených lokalitách. Kde přetrvávala pověrečnost, alkoholismus, domácí násilí jako norma....Film mnohé pouze naznačuje, takže divák který před filmem četl knižní podobu je podle mne v jisté výhodě. Ví, co se bude odehrávat, a možná i proto film nepůsobí tak hororově. Není to jednoduchý film, není určen každému divákovi, je poměrně dlouhý. Ale vidět jej stojí za to. (07.03.2021)

Tobruk je pro mě ztělesněním nudy, zvládl jsem u něj vykonat všechny činnosti, které jsem roky odkládal a ještě se dojít vysrat. Kolorovanýho fógla jsem teda ani za mák neměl v plánu zkouknout, ale bohužel jsem podlehl apelům masturbujících kritiků, kteří adorovali tento anální odpad, který už ve svém názvu filutovsky mate, protože ptáče není vůbec barevné a film vlastně není film, jsou to semenem slepené mrdačky, zoofilie, fetus a exitus, jak sofistikované! Pro ještě otrlejší diváky a především filmové kritiky, kterým tato soft verze nestačila, doporučuji oblast dark webu a zapátrat pod pojmy jako "horny donkey and grandma" nebo "cemetery orgy". Nedoporučuji tohle pouštět lidem, co nebyli na východ od Brna, neboť by to v nich mohlo zažehnout paranoinu, že nás kromě Arabů ohrožují jakýsi zdegenerovaní burani, co vám při první příležitosti mrdnou sekeru do hlavy, aby vám mohli vojet kozla nebo slepici. (10.03.2021)

Krásná kamera. Parádní kompozice. Uklidňující černobílá. Moc dlouhé. Excelentní artový film. Nechápu, proč byla za svou 5ti minutovou kreaci tak oslavována Jitka Čvančarová, tohle bych zahrála taky. (21.03.2021)

Od úplného začátku filmu jsme očekávali ty přespříliš kontroverzní scény, které udělali filmu tu největší reklamu. Když už jsme si byli skoro jisti, přišlo to úplně nejkontroverznější: "Chovej se jako komunista". Obecně vzato jde ale o svébytné pojetí uměleckého filmu, které se, přes všechny jeho nedostatky a plytkost, velmi povedlo. (24.03.2021)

Tak pustit se do do takové látky chce dostatek odvahy a je dobře, že se Václav Marhoul do toho dal a že umíme točit i takové filmy. Vynikající kamera a černobílé pojetí. Ano, tenhle film si nejde užít a především prvních devadesát minut je opravdu síla a hnus, sledování někdy opravdu bolí. Ale druhá se dá snést a nakonec to vyjde i na slabší 4 hvězdičky. Možná kdyby byl film kratší, některé příběhy v první části byla možná navíc, tak by to bylo i na lepší hodnocení, protože takových filmů moc není. (05.04.2021)

Od prvních minut zcela a bezvýhradně bezúčelná přehlídka násilí, zbytečné, schématické, významově černobílé a zbytečně násilné (např. mlynář, ptáčník ...) vše podřízené pouze jednomu smyslu : snaze šokovat za každou cenu. Podle mého názoru zcela zbytečný film, který nezasazuje násilí do okolního rámce tak, aby byly jasné souvislosti. Také jeden z nejotřesnějších zážitků je vidět Jitku Č. v pytli od brambor předstírající nevázaný sex a lascivní pohyby tlusté divoženky (to je otřesné násilí na divákovi). Škoda času se na to dívat. O ničem. (09.05.2021)

Technicky vynikající. Perfektní kamera, žádná hudba, ponurá atmosféra a bezchybný casting (takové ksichty, v dobrém slova smyslu, se jen tak nevidí). Problém nastává u příběhu, jehož repetitivní struktura malých epizodek se ve 169 minutové stopáži nejednou táhne. Vše sice slouží k vývoji postavy malého chlapce (skvělý výkon Kotlára, jen doufám, že z toho nebude mít noční můry natáčení), ale pořád jde v rámci narativu o nejméně divácký přístup, dokonce i na takovýto typ artového filmu. Bohužel, na mě film nepůsobil tak, abych si po jeho zhlédnutí s depkou zalezl do kouta a přemýšlel o životě jinak. Na to je násilí i explicitnost příliš samoúčelná a na efekt, než abych pociťoval nějaké pohoršení. Je mi líto, že takový talent tolika tvůrců, se utopí v naprosté příběhové prázdnotě a takzvaném umělectví. Tady se se mnou Marhoulův přístup bohužel míjí a jak tak koukám, nejsem zřejmě jediný. (15.08.2021)

Film mi kupodivu přišel lepší, než předloha (ta mi ale k srdci nepřirostla), přecijen trochu citlivější, jinak se předlohy velmi přesně drží (možná až moc). Délka je tady asi na škodu. (08.12.2021)

Jak je uvedeno v zajímavostech, ve filmu se mluví pouhých 9 minut. Aby se to dalo ospravedlnit, muselo by se těch zbylých 150 (!) dít něco opravdu výjimečného, a to se neděje. Celé ty nekonečné dvě a půl hodiny se tam poloretardované cikáně toulá od jednoho degenerovaného úchyla a násilníka k dalšímu a divák může leda počítat, kolika úchylkami trpí režisér, respektive autor předlohy. Rádobysugestivní scény se odehrávají napůl mimo kameru a když už něco vidíme, hlavní hrdina jen nezúčastněně civí stále stejným prázdným pohledem, takže ani nevíme, co si o tom myslí. Jediný tvor, se kterým po celý film promluví je chromý kůň, potom hodinu a půl ani nezabučí. Přitom by mu v mnoha případech pomohlo, kdyby jen otevřel hubu. Na druhou stranu je to celkem povedené přenesení původní knihy na plátno, ovšem špatné a navíc vylhané knihy. Stejně povrchní a rádoby šokující pohled na válku od autora, který seděl v teple v bohaté rodině a dával průchod svým sexuálním fantaziím.  Podle mediálního humbuku to vypadalo na druhý Schindlerův seznam nebo aspoň Jdi a dívej se, ale tahle úchylná pohádka spíš znevažuje skutečné oběti války a holocaustu. (16.02.2022)