Nabarvené ptáče

NEJDRSNĚJŠÍ a zároveň s tím jaksi zcela kompatibilně (nemyslím jako u Larse von Triera, přec jen něco jiného, snad nemožno jako film odsouditelného) "nejkrásnější" (nebo jak to napsat) film v jednom, který jsem kdy viděl -a zřejmě asi i kdy uvidím. Nesmlouvavě ,a to ještě vůbec ne v plné míře, ukazuje lidské zlo. Připomíná to nearanžovaně divákovi v naprosto realistickém obraze s dávkou poetiky a nevinnosti ztělesněné v malém chlapci. Pohrává si s ním a naznačuje v něm jakýsi mezník. Mezník uvědomění kolem kterého on, člověk, jaksi vidí a jaksi cítí to zlo. A když už si (nebudu vyzrazovat) myslí, že chlapec aspoň opět nenarazil na další zlo, dostane facku. Ale výchovnou, která nebolí, spíš je to jen neulevení a další cesta k onomu mezníku, ne-li on. Ale ukazuje mu i určitou cestu, kulisy té cesty -krajinu, šitou na míru příběhu. Krásnou, nespoutanou, tajemnou ale ne krutou. Ta je zde totiž, možná úlevou, spíše ale užaslou myšlenkou pokory, údivu a všeho dalšího. Lidi, neidealizované, nezdeidealizované, také šité na míru a nepředvídatelné, tedy hlavně neznámé. Na konci je pachuť zkažené, zkryplené a zamlácené nevinnosti chlapce, která však skrze lidskost a všednost stále přetrvává. A hlavně snad poučenost a vděčnost za nezlo i pokora k těm co ho vytrpěli. (25.03.2020)

Po dlouhém přemlouvání sama sebe, jsem se na na to dílo podíval a nemůžu nic vytknout. Jedno slovo "ART" (26.03.2020)

Konečně jsem v sobě našel odhodlání shlédnout tento film. Musím říct, že v něm nic pěkného nebylo. Jen ta kamera, která byla opravdu úchvatná. Černobílé zpracování navíc pozvedá film o několik příček výše, než by si zasloužil. Pro oči je to slast. Ale tím ta krása končí. Dál už jsou jen děsné a děsivé scény, plné krve, násilí, smrti, zvráceností. Pořád se mi vybavoval nedávno viděný ruský film Jdi a dívej se, který byl ale v depresivnosti o krok dál. Tohle byl proti tomu příjemný a hezký film. Ale podruhé ho vidět nechci. Zvlášť ne kvůli následující noci, kterou mě trápily zlé sny plné motivů z právě viděného. (14.04.2020)

Už od prvních ukázek jsem tomuto snímku velice fandil. Bohužel až moc a nenaplnilo to moc mé očekávání. Po všech možných technických stránkách je to naprosto vyšperkované a perfektní. Zlaté lvy zasloužené, jen škoda že ta nominace na Oscara nepadla. Kniha, kterou jsem četl je "překvapivě" lepší a radši si příště znovu přečtu knihu než kouknout na film. Ale i tak je to velká povinost české kinematografie která se jen tak u nás nevidí. Po herecké stránce byli všichni skvělí obzvlášť Petr Kotlár, který má podle mě dost slibnou budoucnost (i když sám říkal, že o herectví nemá moc zájem) . Ostatní herci jsou spíš, takové křoví, ale i na těch pár minut si toho Harveyho Keitla nebo Barry Pappera užijete. 6,5/10. (28.04.2020)

Idi i smotri.. hodne inak podane... ale surove.. ked dam prec prvoplanovost toho, ze hlavny hrdina musel byt Zid (a to zbiera Oskary ze jo) a ze toto sa dialo detom ako takym, ked prehliadnem az neskutocnu smolu hlavnej postavy, az neuveritelnu, tak za 5***** (22.05.2020)

Pravda. Z toho filmového braku, který u nás vzniká, pták trochu vyčnívá. Žádné světudobyvačné dílo to však není. Klady: co mělo být špinavé, to taky bylo; ukázka, že všude nejsou milující a hodné sluníčka. Zápory: stopáž. Závěr: nelze si nevšimnout, že kde se naše putující ptáčátko uhnízdilo, tam se okamžitě objevila zubatá i s na broušenou kosou. Nedoporučuji, sám už podruhé taky nedám. (24.05.2020)

60% | 6/10 (31.05.2020)

Marhoulova variace na Markétu Lazarovou a jiné Vláčily je zajímavý počin, ale na tak artový film má několik nedostatků. Opuštěné židovské dítě to za války jistě nemělo lehké, ale tady se hlavní hrdina paradoxně setkává se shovívavostí od německých vojáků a pár dalších postav (téměř výhradně v podání zahraničních hereckých hvězd) a naopak se setkává s až nelogickou agresí a násilím od běžných venkovských lidí, z kterých Marhoul udělal bez výjimky deviantní opilce, nymfomanky a násilníky, ať už na lidech nebo na zvířatech. Ta míra násilí, nenávisti a deviace prostě ve filmu nedává žádný smysl a už v polovině filmu pozornému divákovi dojde, že v každém dalším podobenství, do kterých je film rozdělen, prostě bude ten nebohý chlapec dál trpět rukou dalších náhodných lidí, kterým se připlete do cesty. To, co u Vláčila zkrátka působilo jako občasné koření drsných dob, o kterých pojednával, tím Marhoul bohužel nešetřil, až mu ruka ujela. Nesmím zapomenout ani na vykreslení východních slovanských národů (Poláci, Ukrajinci,..), z kterých udělal Marhoul regulérní středověké zaostalce, žijící ve slaměných chatrčích a zemljankách. Naopak nesouhlasím s nedostatkem sympatií k hlavnímu hrdinovi, já s ním soucítil dostatečně, tu vyčítanou emoční povrchnost filmu jsem skutečně nezaznamenal. (27.11.2020)

Myslím si, že nepříjemná atmosféra filmu šla budovat bez tak explicitních násilných scén a mohla být ve finále i lepší. Upřímně jsem vydržel snad jen první dvě nebo tři epizodky a už to dál nešlo. Ne kvůli tomu násilí, ale protože to bylo o ničem, žádná message, nic. Asi jsem ještě málo dekadentní (nebo dementní), abych pochopil důvod vzniku takových filmů (Parazit je další z nich) (14.12.2020)

Jednou mi to skutečně stačilo . Místy dost drsné . A rovněž dlouhééé . (23.12.2020)

Vzhledem ke strhujici knizni predloze, ktera ctenare protahne infernem tak, ze u toho misty dochazi dech, je film nepochopitelne strnuly, odtazity a bez naboje. Marhoul bezpecne vi, jake trademarky patri k artovym filmum - cernobila barva, dlouhe zabery (neprekvapive excelentni prace Vladimira Smutneho) nebo malo dialogu, neni vsak dostatecne schopny filmar, aby z toho vykresal kvalitni film. Jako reziser selhava dvakrat: v tom, aby do filmove adaptace dostal zivot, a v tom, aby se mu podarilo z platna na divaka prenest jakekoliv emoce. Vyhybani se explicitnimu nasili je az smesne dusledne. Knizni predloha si takhle prazdny film nezaslouzila, stejne jako si samotny film nezaslouzil ten az hystericky hype. Mnohem vic by me zajimal dramaticky film o tom, jak Marhoul Nabarvene ptace pripravoval. (26.12.2020)

On snad ten Marhoul něco pobral. Ještěže ty Čvančarové kozy (05.03.2021)

Zůstalo to bohužel celé tak nějak mezi... technické zpracování a především kamera jsou skvělé, tam se filmu nedá nic vytknout. Problém mám asi trochu s osobou pana Marhoula, což bude zapálený a schopný člověk, manager, ale měl by zůstat třeba jen u "produkce", protože bohužel není moc dobrý režisér a hlavně ani vypravěč (scénárista). Jeho filmy pak zůstávají vcelku povrchní a plytké a to i když si vybere kvalitní předlohu nebo zajímavé téma. Bohužel v Nabarveném ptáčeti bylo plno explicitně násilných scén, které na mě ale vůbec nepůsobily jak asi dle pána autora měly a byly spíše nechtěně komické a trochu až sebeparodické (příklad mlynáře a vydloubaných očí... to bylo trochu jak od Švankmajera). Navíc je celý film strašně roztříštěný a stává se z něj tak jen přehlídka scén(ek) samoúčelného násilí, které po nějakém čase začnou dokonce člověka nudit a vůbec ne šokovat. Bohužel, potenciál tu byl určitě daleko větší a asi právě "díky" příliš vysokým ambicím pana Marhoula (produkce, scénář i režie) je z toho "jen" průměrný ARTový film. Nicméně má veškeré mé uznání, že takový film/projekt dal dohromady a s takovým hereckým obsazením. Jen si i na tu uměleckou část měl najmout někoho kdo opravdu umí a má pro to cit. A mohli jsme tu mít opravdu skvělý film. Takhle prostě :oT (07.03.2021)

Chápu, že to mělo být z války, takže asi nic veselého. Ale… Scénárista by potřeboval vyšetřit !!! Nejdříve místní vyšinuté děvce za trest strčí skleněnou láhev mezi nohy a následně do ní kopnou, aby se rozbila. Poté se kluka ujme nějaký pedofil. Další zneužití kluka udělá nadržená ženská, která neuspokojená (jazyk jí nestačil a kluk je mladý na erekci) obcuje s kozlem. Když k tomu přidám třeba vydloubnuté oči soka a další fatality, tak mám opravdu pochybnost o tom, kdo tohle vymyslel. :-) Samozdřejmě, že je tam často sex, zabíjení, mlácení dospělých i dětí. Když to sečtu a odečtu, tak herecké výkony jsou super. Délka filmu je opravdu moc. Mluvené scény minimální. Ale uchylárny tedy až moc. Už tam chyběla jen nekrofílie. (07.03.2021)

Udělané je to pěkně jen to trochu působí jako sled samoúčelných morbidností a násilností. (09.03.2021)

Téměř dokonalé zrcadlo odporné české společnosti. Níž než 4* dávají jen ti burani, co se v tom vidí a nedokáží se s tím smířit. (13.03.2021)

Barevné ptáče, cože? Marhoul tak moc prahnul po nějaké té ceně, až natočil tuto nenabarvenou sračku, která se může líbit jen těm největším filozofům zaregistrovaným na ČSFD. Že se čeští akademici (celí vzrušení (po)hlavně z vizuálu) zbláznili, o tom svědčí fakt, že Vašíkovi udělili trojí pomazání, např. i za "Mimořádný počin v oblasti audiovize". Vláčila moc nemusím, ale kdyby viděl, jak se Vašík snaží o kopírování jeho stylu, tak by ho určitě v hrobě lopatou obraceli. Ano, dávám odpad jako protiváhu těm intelektualistům, kteří mají toto veledílo v oblíbených. Aneb trochu negace (jen tak z legrace) "Radek99": Pane Marhoule, díky! Díky za to, že jste nás nevrátil na mapu světové kinematografie. Jako už tolikrát, jsme my Češi nenatočili světový film. Opravdu díky za těch 11 let příprav, filmová adaptace nelegendárního Kosinského románu se vám nepovedla nad očekávání, nestálo to za to. Takový neoriginální mix, trocha ze Spielbergova Schindlerova seznamu, Tarkovského (čili oIIo - pozn. redakce) Ivanova dětství, filmů Pavla Pawlikowského (jehož Ida mě unudila xmrti aneb další oIIo), Tarrova Turínského koně (kterého jsem radši nesledoval na základě erudovaného verbalova komentáře)...jen nejde o snímek spirituální, ani se spiritualitou pracující, ale o snímek ryze protiválečný a hlavně je to sračka na entou. A to, co provádí s kamerou pan Smutný, je nedechberoucí! Mám vlastně jen dvě výhrady - dost přemrštěnou stopáž a ty otřesné české postsynchrony, jinak je to nevycizelovaný klenot! A škoda, že film nebyl ještě syrovější a naturalističtější v duchu své literární předlohy, ten humbuk kolem jeho údajné brutality je umělý a nepochopitelný... Co je nepochopitelné, je tvůj obdiv k takovýmto shitům. Není snad pro někoho zajímavější článek: Jak uvařit těstoviny: 8 chyb které děláme nejčastěji, nebo třeba takový Doom Eternal? (17.03.2021)

Nehodnotím, neviděl jsem většinu filmu. Souvisle jsem dal prvních 35 minut. Tolik zla v tak krátkém čase ... stačilo. Rychlým přetáčením jsem zjistil, že jsem dobře udělal. Tenhle film celý nedám. Pak jsem se podíval ještě na 20 závěrečných minut a pro představu stačí. Kvalitní filmová práce, skvělý výkon hlavního představitele, ale velmi kruté a plné ryzího a upřímného zla. Kdo na to má žaludek, prosím ... Já nenalézám důvod k plnému shlédnutí. (23.03.2021)

I přes příšernou stopáž jsem si k hlavnímu hrdinovi žádný vztah vybudovat „nestihla“. Přišel mi, jak kdyby to všechno, co se kolem něj děje, sledoval na plátně stejně, jako já. Postavy v krátkých epizodkách se střídají tak často, že si k nim taktéž vztah vybudovat nelze. K nočním záběrům aby si jeden vzal křišťálovou kouli, bez ní těžko zjistit, co se vlastně děje. Tenhle film tak považuji jen sbírku brutality a ta jedna hvězdička je z lítosti… (04.04.2021)

Příběh malého židovského chlapce, který po smrti své tety putuje nehostinnou krajinou východní Evropy, zmítané válkou a na vlastní kůži poznává zlo, nepřátelství, nenávist a násilí, které přináší válka, ale také pověry a předsudky obyčejných lidí... Po vizuální stránce dokonalá práce, kterou adekvátně doplňují minimalistická hudba a dialogy. Absolutně zasloužený Český Lev pro kameramana Vladimíra Smutného, pro Jana Vlasáka za scénografii a také za masky a kostýmy. Příběhově je to ale příliš ploché, stereotypní, nerozvinuté. Vidíme spíš jen jednotlivé ohraničené pasáže, které plynou jedna za druhou a - přestože mají svou emociální sílu, celkový příběh příliš neposouvají. Za mne vizuálně 90 %, ale celkově "jen" 65 %. (04.05.2021)